Poté, co americký Kongres schválil podporu Ukrajině ve výši bezmála 61 miliardy dolarů (zhruba 1440 mld. Kč), vypukly reakce, které se podobají scéně z parodické komedie Čtyři vraždy stačí, drahoušku (1971, režie Oldřich Lipský), v níž mafián (Josef Kemr) útočí na středoškolského učitele (Lubomír Lipský) výhrůžkou: „Dej fem ten fek, nebo tě roffílím na fufky.“

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová podle agentury Reuters prohlásila, že vojenská pomoc „kyjevskému režimu je přímým financováním teroristické činnosti. Ukrajinci jsou hnáni na porážku a stávají se potravou pro děla“.

Není známo, koho „kyjevský režim“ terorizuje. (V Rusku už asi nechápou, co jsou to státy, vlády, parlamenty, znají už jen režimy.) A hlavně neřekla, že se Ukrajinci stávají potravou pro děla ruská, která na Ukrajině nemají co pohledávat.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se nechal slyšet, že „…západ balancuje na prahu jaderného konfliktu“, jak jej citují Lidové noviny a server Seznam zprávy. Na té nebalancuje západ, ale Rusko. Západ od 80. let iniciuje smlouvy o jaderném odzbrojení a o nešíření jaderných zbraní, ale také smlouvy o nepoužití jaderných zbraní „jako první“. Takže, kam svými projevy míří Lavrov, ministr státu, který je pod těmi smlouvami podepsaný?

Spojené státy americké a NATO jsou podle Lavrova posedlé představou, že Rusku zasadí „strategickou porážku“. K tomu je nutné připomenout, že ani USA, ani NATO žádnou „porážku Ruska“ nikdy neplánovaly. Naopak, plánovaly s ním spolupracovat. Proto je Rusko členem skupiny G20, bylo pozorovatelem u NATO, investovaly do něj západní společnosti.

Jestli, tak by se teď jednalo o porážku nikoliv Ruska, ale jeho invazních vojsk v jimi napadené suverénní Ukrajině. „Obzvlášť znepokojující je, že trojka západních jaderných států patří ke klíčovým sponzorům zločinného kyjevského režimu a jsou hlavními iniciátory různých provokativních kroků. V tom vidíme vážná strategická rizika, což zvyšuje úroveň jaderného nebezpečí,“ prohlásil šéf ruské diplomacie.

Opět se vynořuje otázka, jakých zločinů se Kyjev (a zase ten „režim“ … alespoň je vidět, v čemu žijí Rusové) dopustil. Zatím je jen známo, že je ruský prezident Vladimír Putin „wanted“ mezinárodním soudním tribunálem v Haagu pro podezření z genocidy a nemůže se hnout z Kremlu. Jaderným nebezpečím hrozí jen Rusko, o „strategických rizicích“ mluví zase jen Lavrov. Celý okolní svět se tomu snaží vyhnout.

Nejen to. Sociální sítě zaplavily příspěvky typu, že Západ jen „prodlužuje válku na Ukrajině“, a v tom spočívá zločin v podpoře tohoto státu. Zdůrazněme, že státu bránícího se cizí agresi. Tyto a podobné příspěvky nepocházejí jen od Ruskem (režimem) placených trollů, ale třeba také od autorů, kteří jsou jistě lépe placeni za showbusiness než za propagandu. Ujasněme si, že tu válku zahájilo a prodlužuje Rusko. Původně ji chtělo mít z krku do tří dnů. Samo ji může ukončit tím, že si jeho vojska na rozkaz prezidenta Putina sbalí svých (svých!) pět švestek a odtáhnou tam, odkud přišla. Válka pak skončí do hodiny.

Byly už dříve zveřejněny úryvky z mírové úmluvy, které si kladl ruský prezident Vladimír Putin. Patří k nim podmínka „denacifikace Ukrajiny“. Prolistujme si nedávný rozhovor Putina s americkou mediální hvězdou Tuckerem Carlsonem (např. zde, nebo zde, případně v plném znění zde). Ukrajina není stát, Ukrajinci nejsou národ, říká Putin a dokládá to historickými dokumenty. Velmi podobně jednal a velmi podobně argumentoval před několika desetiletími jistý chlápek, jenž v jiné zemi, se kterou tehdejší Sovětský svaz uzavřel spojenectví, šéfoval politické Národně sociální demokratické straně, vulgo náckům. Nedá se dohledat žádný citát, jenž by potvrzoval, že Ukrajinci nepovažují dnešní Rusko za stát a Rusáky za národ.

Nynější „volání po míru“, i z nejvyšších politických míst, je voláním po kapitulaci Ukrajiny, jež by Rusku otevřela cestu nastoupenou Putinem a dosud ignorovanou západní civilizací, jako vytvoření Ruska „od moře k moři“. Jak by řekl Putinův blízký přítel Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí, hlava Íránu a jeho teroristických organizací. Jasně, že od moře Baltského k moři Černému.

Rusko se dopouští vojenských intervencí vůči svým sousedům už od roku 2008, Ukrajinu vojensky napadá od roku 2014. Rozum nebere, jak může být Rusko stále členem OSN, dokonce jeho Rady bezpečnosti, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (to je snad vtip…?) Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (“kolektivní“ – další fór…?), Světové obchodní organizace (když vyvlastňuje západní investory a je pod obchodním embargem…?), atd…

Kdo by měl husí kůži z podobenství s nácky, může zkusit jinou historickou paralelu: fízl.

Poskytl server Svět hospodářství