2.3.2024 | Svátek má Anežka


KOMENTÁŘ: Karel Hvížďala pro Radiožurnál

26.12.2009

Co vás, pane Hvížďalo, zaujalo tento týden v médiích?

Článek Tlačový zákon má prvé rozsudky otištěný ve slovenském deníku SME v pondělí 21. prosince 2009. Noviny tomuto tématu věnovaly celou tiskovou stranu a rekapitulují v něm účinnost tohoto nového kontraverzního zákona po roce a půl, který umožňuje skutečně různý výklad práva na odpověď. Noviny většinu takových žádostí doposud v souladu s literou zákona odmítly, ale zdá se, že některé soudy si – jak se novináři od prvopočátku obávali – zákon vykládají jinak.

Můžete být konkrétnější? V čem se liší na Slovensku výklad zákona redakcí od výkladu soudů?

Častým důvodem k zamítnutí zveřejnění odpovědi v novinách je to, že dotčená osoba se nebrání proti skutkovým tvrzením, tedy proti konkrétnímu nepravdivému faktu, ale hodnotícímu úsudku, tedy názoru. Zákon takový výklad nepřipouští, protože ve svobodné demokratické společnosti je svoboda myšlení jednou ze základních svobod.

Ale abych byl konkrétní uvedu případ, který deník SME zmiňuje a který se ho přímo týká. Jde o bratislavského soudce Pavla Polku, který žádal otištění odpovědi na článek, v němž autorka SME psala o odsouzení novinářek Zity Sujové a Evy Koperové za pomlouvání soudce. V napadnutém textu citovala i z článku těchto autorek. Soudce Pavel Palko žádal zveřejnění odpovědi, ale SME to odmítla. Na začátku prosince t.r. ale redakci Okresní soud Bratislava I. nařídil odpověď otisknout a ještě jí vyměřil pokutu ve výši 1660 eur. Soudce žádal 4919, což je maximum.

Rozsudek není ještě pravomocný a redakce se odvolala nejen proto, že nešlo o skutkové tvrzení, ale pouze o názor, ale i proto, že původní text měl asi 300 slov, zatímco odpověď soudce Polky asi dvojnásobek, přičemž zákon hovoří o tom, že odpověď musí být přiměřená, což v tomto případě evidentně není.

A jak se k tomu staví slovenští politici?

V tom je ten problém: před dvěma roky, kdy se zákon prosazoval, totiž premiér Robert Fico tvrdil, že právo na odpověď je instituce, která má sloužit občanům, kteří nemají možnost odpovídat v běžném zpravodajství jako státní úředníci či politici. Jak si možná ještě pamatujeme, slovenské deníky na tento zákon 27. března 2008 reagovaly tak, že na svém titulní straně uveřejnily protest, který vyjmenoval sedm vad tohoto tiskového zákona. Zákon přesto začal platit od června 2008. Praxe ale jasně ukázala, že politici občany obelhali: občané tento zákon nevyužívají skoro vůbec a podle šéfa slovenského svazu vydavatelů Miloše Němečka ho využívají pouze politici a hospodářští pracovníci či představitelé státních a polostátních firem. Naposled na novinách žádal otištění odpovědi i premiér Robert Fico, který původně slíbil, že tento zákon pro své potřeby nikdy nevyužije a který o novinářích hovoří jako o hyenách, slizkých hadech, idiotech a prasatech. Kromě toho, že je vulgární, navíc lže a ještě k tomu svým postojem pomáhá k dezinterpretaci tohoto zákona, a proto bychom měli být se slovenskými kolegy více solidární. Nikdy nevíme, kdy tuto solidaritu budeme potřebovat my.

Autor je novinář a spisovatel