Kniha Stalin a Evropa je novinkou Edice Moderní dějiny a stojí za přečtení už jenom kvůli své pestrosti. Timothy Snyder byl v tomto případě společně s Rayem Brandonem “pouze” editorem textů autorů věnujících se různým tématům. Jejich společným jmenovatelem je pak období a místo, tedy Sovětský svaz za vlády Josifa V. Stalina.

Čtenář v knize najde dvanáct studií známých historiků, kteří se zaměřili na různé části dějin Sovětského svazu v letech 1928-1953, tedy za Stalinovy vlády. Timothy Snyder si vzal na starost úvod, v kterém představil záměry jednotlivých autorů, kteří jsou mimochodem respektovanými autoritami z univerzitních kruhů a z jejichž studií je znát moderní přístup k historii jako vědě a také mravenčí práce s mnohdy donedávna zapovězenými archivními dokumenty.

Co vás tedy čeká? Lynne Violová popisuje násilnou kolonizaci odlehlých částí Sovětského svazu během první pětiletky (začínající rokem 1928) za pomoci násilí a gulagů. Dozvíte se o nucených pracích, milionech lidí, které tento jev zasáhl. Sarah Cameronová se zaměřila na kazašský hladomor a útěky místních obyvatel do Číny, dalšími zajímavými tématy jsou sovětská špionáž a kontrašpionáž nebo dění v polském podzemí v letech 1939-41, tedy za sovětské okupace, či Lvov za sovětské vlády.

Pro mě asi nejzajímavějším textem je článek Alexe J. Kaye o tom, co nacisté plánovali provádět s okupovaným Sovětským svazem a jak své představy naplnili. Cílem bylo vydrancovat vše pro Říši důležité a místní vyhladovět. Hermann Göring se prý nechal slyšet, že v roce 1941 zemře hladem 20-30 milionů obyvatel Sovětského svazu, obilí určené pro ně mělo živit Evropu. Představy a realita se ale lišily. V kategoriích reálné hodnoty hospodářské produkce získala Říše z Francie sedmkrát víc (sic!) než ze Sovětského svazu, dokonce i Belgie dala Němcům dvakrát víc.

Dieter Pohl se ve své studii věnuje 1,5 milionu ukrajinských Židů zavražděných v rámci holocaustu, Timm C. Richter se zaměřil na partyzánské hnutí na území Běloruska, Geoffrey Roberts na Stalinovy představy o poválečném uspořádání. Mark Kramer rozebírá vytvoření komunistického bloku ve východní Evropě a také sovětskou roztržku s Jugoslávií.

Texty přeložila (opět výborně) Petruška Šustrová, i přes svou náročnost se velmi hladce čtou a jsou jasné a srozumitelné. Právě jistá náročnost textů nedělá z knihy společníka k lelkování u vody, ale naopak pevnou součást knihovny příznivce moderních dějin východní Evropy. Jsem si jist, že se k této knize ještě nejednou vrátím, protože studie přes svůj omezený rozsah skvěle shrnují vybranou problematiku, se kterou se budu setkávat pravidelně.

Díky za poskytnutí knihy k recenzi patří Občanskému sdružení PANT.

Převzato z Historieblog.cz se souhlasem autora.