Ruská historička Ljubov Vinogradová ve své knize Odstřelovačky z II. světové války čerpá hlavně z osobních rozhovorů, které vedla s ženami o jejich působení na druhoválečné východní frontě v řadách Rudé armády.

Autorce se povedlo střípky vzpomínek sovětských odstřelovaček poskládat do víceméně chronologického popisu nasazení ženských jednotek během druhé světové války. Začíná s výcvikem ve speciální škole v Podolsku a pokračuje až do konce války, respektive do poválečného období s líčením toho, jak těžký měly odstřelovačky návrat do normálního života. Tedy pokud se v souvislosti s poválečným obdobím a Sovětským svazem dá hovořit o nějakém běžném životě.

Knihou se jako červené nitě vinou příběhy několika žen, se kterými Ljubov Vinogradovová osobně mluvila a jejichž deníky, korespondenci a fotografie dostala k dispozici. Autorka doplňuje fakta a jednotlivé osudy zasazuje do kontextu východní fronty. Zmiňuje mnoho zajímavých epizod, třeba propagandistickou cestu elitní ostřelovačky Pavličenkové do Spojených států, a nevynechává ani ožehavá témata týkající se sexuálního obtěžování veliteli. Ocenil jsem i občasné odbočky do prostředí jiných ženských jednotek na frontě, například letkyň okolo legendární Mariny Raskovové.

Velmi realisticky přistupuje k možnému zveličování úspěchů některých žen. K pomyslným zářezům na jejich pažbách totiž často chybějí důkazy a hlavně v případě zmiňované Pavličenkové mohou být stovky mrtvých Němců značně nadsazené. Kniha je zajímavá hlavně kvůli vzpomínkám válečných veteránek, které pak autorka komentuje a vysvětluje. Společným znakem vzpomínání odstřelovaček je strach ze smrti, nepohodlí a množství padlých kamarádek. Některé rozhovory podle mého názoru probíhaly velmi otevřeně a Ljubov Vinogradovová je čtenářům zprostředkovává bez příkras. Já osobně bych uvítal více faktografie a jasnější směr ve vyprávění. Ale chápu, že cílem knihy je hlavně unášet čtenáře na vlně neuvěřitelných vzpomínek žen, které se pro svou vlast rozhodly nasazovat život při plnění náročných vojenských úkolů.

Knihu k recenzi poskytlo Knihcentrum, díky.

Převzato z Historieblog.cz se souhlasem autora.