South African Jewish Board of Deputies (SAJBD) je jihoafrická střechová organizace hájící zájmy tamní židovské komunity.

Bojuje proti proti antisemitismu ve všech jeho formách a snaží se stavět mosty přátelství a porozumění mezi Židy a širší jihoafrickou populací. V čele organizace stojí národní ředitelka Wendy Kahnová.

Pozice Židů v současném jihoafrickém režimu není příliš komfortní. Levicová vláda je vyhraněně protiizraelská, což ještě vygradovalo po agresi Hamasu ze 7. října 2023, a s tím jde ruku v ruce stupňující se míra antisemitismu. Natolik, že se vedení SAJBD rozhodlo požádat o schůzku prezidenta Cyrila Ramaphosu, aby s ním tento problém prodiskutovalo. Ramaphosa souhlasil. Schůzka, které se zúčastnila i Wendy Kahnová, se uskutečnila 13. prosince minulého roku v Pretorii, kde židovská reprezentace zažila studenou sprchu. Zřejmě si plně neuvědomila, či nepřipustila, že Ramaphosa je jako šéf vlády Afrického národního kongresu jedním ze strůjců nenávistné antiizraelské politiky. A podle toho to také dopadlo.

Jak uvedla Wendy Kahnová v rozhovoru pro americký server Jewish Telegrafic Agency (JTA), místo toho, aby reprezentace Židů prodiskutovala s Ramaphosou rostoucí antisemitismus v JAR, přesněji aby se prezident zabýval bezpečnostními obavami svých voličů, většina času byla promrhána kvůli jeho útokům na Izrael, který obvinil z páchání genocidy v Pásmu Gazy. Ovšem k tomuto tématu hosté schůzku neiniciovali (s válkou v Gaze vzdálené přes šest tisíc kilometrů nemají nic společného).

Zástupci SAJBD tedy zažili šok. „Byla to naprostá zrada komunity,“ konstatovala trpce Kahnová. Připomeňme, že ještě před schůzkou s prezidentem, 21. listopadu 2023, odsouhlasilo 400členné Národní shromáždění, dolní komora parlamentu JAR, v níž má nadpoloviční většinu levicový Africký národní kongres (v čase politiky apartheidu hodnocený některými západními vládami jako teroristická organizace), 248 hlasy proti 91 přerušení diplomatických styků s Izraelem. Uzavření izraelské ambasády v JAR působí pochopitelně problémy tamním Židům, kteří mají příbuzné v Izraeli.

Ramaphosa na setkání sice letmo odsoudil antisemitské chování vůči židovskému lidu v Jižní Africe a bojkot podniků vlastněných Židy, a také islamofobii (?), ale většinu času, jak již uvedeno, věnoval kritice Izraele, jmenovitě vojenské kampani v Gaze. Svým hostům vysvětlil, že jeho vláda „odsuzuje genocidu, která je páchaná na lidu Palestiny, včetně žen a dětí, prostřednictvím kolektivních trestů a pokračujícího bombardování Gazy“. Židovští zástupci byli obratem, jaký schůzka nabrala, nepříjemně zaskočeni. Zprvu mantře o genocidě nerozuměli. Pochopili o víc než dva týdny později: když 29. prosince 2023 podala JAR na Izrael žalobu u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) kvůli onomu údajnému páchaní genocidy v Pásmu Gazy. Je zřejmé, že v době pretorijské schůzky s vedením SAJBD měl Ramaphosa plnou hlavu něčeho, co neexistuje, tedy genocidy páchané Izraelem, a antisemitismus v jeho vlastní zemi ho zase tolik netrápil. Primární bylo: zažalovat Izrael a doufat, že bude odsouzen (bude mu zakázáno vést protiteroristickou válku a přesně to Hamas potřebuje).

Kahnová dovozuje, že setkání bylo součástí nepřátelské politiky vůči židovské komunitě (podle zvrácené logiky, že Židé v JAR jsou vlastně agenty Izraele, což Kahnová samozřejmě odmítá), praktikované různými sektory jihoafrického politického establishmentu. Vysvětluje: „SAJBD dala jasně najevo, že nejsme zástupci státu Izrael ani prostředníci mezi těmito dvěma zeměmi. Jsme jihoafričtí občané jako všichni ostatní, s oprávněnými obavami o svá lidská práva.“ Když byl ministr spravedlnosti Ronald Lamola letos v lednu v Haagu při jednání ICJ dotázán na antisemitismus ve své zemi, reagoval: „V Jižní Africe máme mnoho Židů, kteří dělají byznys, žijí s námi a také nerušeně navštěvují své kostely (zřejmě měl na mysli synagogy-LS).“ Kahnová mu oponovala: „Vy jste ten, kdo by měl chránit jihoafrické Židy před nenávistí. A říkáte, že (v JAR) žádný antisemitismus neexistuje. Ani jste se nenamáhal zjistit, jaké je skutečnost.“ Dodala, že po 7. říjnu 2023 bylo jihoafrickým soudům předloženo nejméně osm případů, které obsahovaly obvinění z antisemitské nenávisti.“ Člověk by soudil, že ministr spravedlnosti by o tom vědět měl. Zejména v zemi, která si, pokud jde o míru nenávisti, prošla v minulosti tím, čím si prošla.

NE VŠE JE NEGATIVNÍ

Wendy Kahnová se ale v žádném případě nesnaží navodit dojem, že antisemistismus je v JAR všudypřítomný. Židovská komunita udržuje přátelské vztahy se stranami, které tvoří opozici vůči Africkému národnímu kongresu prezidenta Ramaphosy, stejně jako s křesťanskými církvemi; dobré vztahy má také s orgány činnými v trestním řízení. K informaci, že velký počet Židů se chystá JAR opustit (uvádí se, že z asi 52 tisíc uvažovalo o odchodu ze země v roce 2023 víc než 40 procent) dodává, že to souvisí spíše s politickou situací a ekonomickou nestabilitou. Zprávy o zvýšeném antisemitismu sice mohou mít na takováto rozhodování vliv, ale není to jediný faktor. Podle ní Židé neskrývají viditelné symboly své identity (mj. nošení jarmulky nebo Davidovy hvězdy-LS). Příklad: „V naší komunitě je klenotník, která má obchod v jednom z velkých nákupních center. Tvrdí, že nestíhá držet krok s poptávkou po Davidových hvězdách.“ Jiná zkušenost. Nejvýraznější vyjádření sympatií obyčejných Jihoafričanů k Izraeli bylo patrné loni 27. října. Komunita umístila na most Nelsona Mandely v Johannesburgu obrázky více než 200 lidí, které gangsteři Hamasu unesli do Pásma Gazy. Záměrem bylo nechat snímky na místě pouze hodinu, neboť organizátoři se obávali reakce nepřátel a také policie (akce nebyla úředně povolena). Místo toho tam obrázky vydržely celý den. Kolemjdoucí projevili nevšední zájem, někteří sepjali ruce k tiché modlitbě (ZDE), jiní plakali. Žádný portrét nebyl zničen nebo odstraněn.

Jak patrno, rozumní lidé se vždycky dokážou domluvit. Horší je to s nerozumnými fanatiky, politiky nevyjímaje.

Volně zpracováno podle JTA.

Exkluzivně pro Neviditelného psa.