Izraelská vláda se nesmírně těšila na příchod Donalda Trumpa do Bílého domu, protože si od něj slibuje jednoznačnou podporu – především toleranci v otázce rozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě, kterou jeho předchůdce Barack Obama zrovna neoplýval. Koaliční náboženská sionistická strana Židovský domov (Ha-bajit ha-jehudi) navrhla už v prosinci zákon, který by zpětně legalizoval 16 nezákonných osad se zhruba čtyřmi tisíci domů, vybudovaných na půdě palestinských majitelů. Premiér Binjamin Netanjahu ho tiše podpořil, ale po jeho schválení v prvním čtení nařídil další hlasování odložit – nejprve do Trumpova nástupu do úřadu a pak až do chvíle, než se s ním osobně setká. Přestože má však schůzka proběhnout až v půli února, Netanjahu minulý týden nečekaně hlasování povolil a v pondělí v noci Kneset po bouřlivé debatě takzvaný Regulační zákon schválil 60 hlasy ku 52.

Premiéra ke změně názoru zřejmě přiměl počáteční povzbudivý postoj Trumpa. Od jeho nástupu do funkce povolil kabinet a jeruzalémská radnice výstavbu 3000 nových bytových jednotek na Západním břehu a ve východní části metropole, ale na rozdíl od tradičního odsouzení Evropské unie to Trump nekomentoval ani jediným slovem. Netanjahu proto nepřestal, a když minulou středu začala izraelská policie z nařízení Nejvyššího soudu vyklízet nezákonnou osadu Amona, schválil ve snaze udobřit si osadníky další 3000 nových bytů a dokonce ohlásil založení první nové osady po 25 letech. Bílému domu došla trpělivost a vyzval Izrael, aby další výstavbu přestal oznamovat. I když si Trump „nemyslí, že osady představují překážku míru s Palestinci, jednostranné kroky mohou cestu k tomuto cíli zkomplikovat“, prohlásil Bílý dům. Trump údajně Netanjahua dokonce požádal, aby ho před schůzkou 15. února už žádnými jednostrannými kroky na Západním břehu nepřekvapoval.

Netanjahu se zalekl a před svým nedělním odletem do Británie se pokusil hlasování v Knesetu znovu odložit, ale ultrapravicoví poslanci je prosadili. Aby premiér zachoval zdání jednoty, nakonec prohlásil, že s tím souhlasil a Bílý dům informoval. Dokonce chtěl pro zákon osobně zvednout ruku, až se večer vrátí z Londýna. Předseda Židovského domova a ministr školství Naftali Bennett však tolik pospíchal, že to Netanjahu nestihl.

Nic podobného jako Regulační zákon Izrael nikdy nepřijal. Legalizuje všechny osady nezákonné podle izraelského práva, které byly postaveny „v dobré víře a bez vědomí, že je půda v soukromém vlastnictví“. Stát bude moci vyvlastnit pozemky v případech, kdy majitel není znám, a pokud je, odškodní ho částkou v hodnotě 125 % obvyklé ceny za pronájem půdy znásobenou počtem roků, po které na ní osada stojí, anebo náhradním pozemkem. Osady Amona se zákon netýkal, protože o její demolici rozhodl Nejvyšší soud.

Regulační zákon je terčem ostré mezinárodní kritiky od chvíle, kdy byl předložen. Například Evropská unie a Saúdská Arábie ho kritizovaly už před schválením a Brusel hned v úterý odložil plánovaný první evropsko-izraelský summit, který měl zásadně zlepšit vzájemné vztahy.

Zákon přitom zřejmě nikdy nezačne platit. Generální prokurátor Avichaj Mandelblit potvrdil, že ho napadne u Nejvyššího soudu jako neústavní, protože je v rozporu s izraelskými a mezinárodními zákony a závazky i předchozími soudními rozhodnutími. Regulační zákon odmítají i izraelští právní experti. Předseda opozičního Sionistického tábora Jicchak Herzog ho označil za „katastrofu“ a varoval, že přivede izraelské politiky i vojáky k Mezinárodnímu trestnímu soudu, kde o žalobu kvůli osadám usilují Palestinci. Podle Herzoga bylo už pouhé schválení zákona v prvním čtení důvodem, proč vláda Baracka Obamy nechala v Radě bezpečnosti projít prosincovou protiizraelskou rezoluci č. 2334. Nesouhlas se zákonem vyjádřil dokonce i ministr obrany Avigdor Liberman, který sám žije v osadě na Západním břehu. A generální prokurátor Mandelblit je přesvědčen, že zákon se rovná „sebevraždě“, protože „legalizuje krádež cizího majetku“.

Netanjahu se však ze všech sil snaží uspokojit osadníky a jejich zastánce ve své vládě a udržet ji pohromadě ve chvíli, kdy ho oslabuje korupční skandál. Možná dokonce počítá s tím, že Nejvyšší soud zákon zruší – svět se zase uklidní, ale on si připíše politické body za podporu osadnického projektu. Zákon však poškodí mezinárodní pověst Izraele, i když v platnost nevstoupí. A jak naznačuje Trumpův vzkaz z minulého týdne, americká podpora rozšiřování osad vůbec nemusí být tak bezbřehá, jak Izrael doufá.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus