Izraelská vláda po dvou měsících u moci plní předvolební sliby, ale prospěch z nich má především premiér Binjamin Netanjahu. Pro Izrael toho zatím moc neudělala.

Kabinet neřeší sílící palestinský terorismus ani vysoké životní náklady Izraelců, inflaci, pokles hodnoty šekelu a odliv investorů, a dokonce ani jaderný Írán, který už obohacuje uran na 84%. Absolutní prioritou vlády je dokončení reformy soudnictví, která má Nejvyššímu soudu odejmout pravomoc rušit legislativu schválenou parlamentem.

S reformou nesouhlasí nejvyšší státní zástupkyně nebo ředitel bezpečnostní služby Šin Bet a nově i tisíce záložníků, stovky záložních vojenských lékařů, zaměstnanci Mosadu, bývalí velitelé letectva i několik desítek elitních záložních pilotů izraelské armády, kteří se obávají, že by kvůli oslabenému soudnictví mohli za svou službu vlasti skončit před Mezinárodním trestním soudem. Piloti společnosti El Al dokonce odmítli dopravit Netanjahua s manželkou na státní návštěvu Itálie a aerolinky musely najít posádku jinde. Ve čtvrtek Izraelci demonstrovali ve 130 městech, zablokovali všechny příjezdové silnice k letišti a premiér se tam musel k odletu do Itálie dopravit vrtulníkem.

Proti reformě protestovaly v sobotu už podesáté statisíce lidí; týden předtím jich bylo v celém Izraeli na 400 000. Policie pod vedením ultrapravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira proti nim zasahuje vodními děly a zakázanými zábleskovými granáty. Ben Gvir nazývá protivládní demonstranty „anarchisty“ a „teroristy“ a tento týden propustil náčelníka telavivské policie, protože prý proti nim postupuje příliš mírně. Netanjahu je dokonce přirovnal k osadníkům, kteří před dvěma týdny řádili v Huwáře na Západním břehu v odvetě za teroristický útok jednoho tamějšího obyvatele, který zastřelil dva Izraelce.

Osadníky však neodsoudil ani jediný člen vlády, přestože v Huwáře vypálili desítky domů, obchodů a aut a zranili řadu Palestinců. Ministr financí Becalel Smotrič dokonce prohlásil, že Huwára by se měla „vyhladit“, a až po ostré kritice ze zahraničí a pohovoru u Netanjahua to nazval „přeřeknutím“.

Itamar Ben Gvir navíc chystá velkou policejní bezpečnostní operaci a demolici domů v arabském východním Jeruzalémě v době nadcházejícího ramadánu, přestože to prudce zvýší napětí i chuť Arabů k násilí. Pětadvacet bývalých policejních náčelníků a velitelů vyzvalo Netanjahua, aby Ben Gvira odvolal, protože během ramadánu vyvolá arabské povstání.

Řada vládních politiků anonymně přiznává, že Smotrič a Ben Gvir současnou vypjatou bezpečnostní situaci jen zhoršují a poškozují pověst Izraele v zahraničí.

Rozladění jsou i Američané. Prezident Joe Biden dodnes nepozval Netanjahua do Bílého domu, což nemá ve vzájemných vztazích obdoby, a pozvání údajně ani nechystá. Netanjahu je nedostal ani od Spojených arabských emirátů, o jejichž návštěvu velmi stojí.

Členové kabinetu se hádají mezi sebou, ale nikdo koalici neopustí, protože podle průzkumů by volby už nevyhrála.

Z vlády vystoupil jediný člen náboženské strany Noam, náměstek ministra školství Avi Maoz, protože se prý nedodržují koaliční dohody. Izraelce však jeho odchod nemrzí, protože Maoz je misogyn a homofob a prosazoval řadu nežádoucích návrhů.

I druhé dvě vládní ultraortodoxní strany mají pocit, že koaliční dohody jsou jen na papíře. A ty nacionalistické, Židovská síla a Náboženský sionismus, zase každou chvíli bojkotují schůze kabinetu, aby vyjádřily nelibost nad jeho kroky – především nad dohodou s Palestinci o dočasném zmrazení výstavby židovských osad a vyklízením těch nelegálních.

V koalici se však objevují první trhliny. Řadě členů Netanjahuovy strany Likud se nelíbí kroky nejen koaličních partnerů, ale ani jejich vlastního ministra spravedlnosti Jariva Levina, který odmítá zastavit proces schvalování soudní reformy. A opoziční strana Národní jednota Benyho Gance a Gidona Saara prozradila, že někteří členové Likudu na ni naléhají, aby vstoupila do vlády a nahradila ultranacionalistická uskupení Smotriče a Ben Gvira.

Jediným důvodem, proč chce vláda urychleně oslabit Nejvyšší soud, je Netanjahuův probíhající soudní proces, v němž je obžalován z korupce, podvodů a zneužití důvěry. Až vstoupí v platnost, může Kneset schválit jakýkoli vládní návrh, který premiérovo trestní stíhání zruší. Kabinet už ve prospěch Netanjahua přijal několik opatření. Zvýšil pro něj a jeho manželku rozpočet na „reprezentační účely“, zdvojnásobil služebnictvo v oficiální rezidenci a schválil státní financování nákladů na provoz dvou soukromých domů manželů Netanjahuových, samostatný rozpočet na cestování manželky Sary nebo návrh zákona, který politikům umožní přijímat dary. Až s ním vysloví souhlas i Kneset, Netanjahu si bude moci ponechat 270 000 dolarů, které dostal od svého bratrance na úhradu soudních nákladů, ale Nejvyšší soud je prohlásil za nezákonný dar. A až Knesetem projde i kontroverzní soudní reforma, kabinet mu předloží návrh zákona, který umožní návrat do vlády předsedovi strany Šas Arjemu Derimu, jehož odvolání nařídila nejvyšší státní zástupkyně, protože Deri si odpykává podmíněný trest za daňové úniky.

Necelé dva týdny před ramadánem se dál stupňují násilnosti; v úterý armáda v Dženínu zabila huwárského vraha dvou Izraelců a s ním pět Palestinců, kteří na vojáky útočili, a ve středu zastřelila další tři útočníky. Ve čtvrtek postřelil tři Izraelce v kavárně v centru Tel Avivu člen Hamásu, který vstoupil do země bez povolení, a v pátek byl zabit jeden Palestinec při pokusu o teroristický útok na osadu Karnej Šomron a druhý, teenager, při napadení vojáků. Z Pásma Gazy opět vylétla raketa a následovala izraelská odveta. A odpor části vojáků vůči soudní reformě oslabuje odstrašující sílu Izraele, což může mít nedozírné následky. Netanjahuově vládě se během dvou měsíců podařilo vyvolat nejhorší vnitřní krizi, jakou kdy Izrael zažil.

Vysíláno na ČRo Plus