Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996HISTORIE: Pět nejhorších dozorkyň v koncentračních táborech
Stráže v nacistických koncentračních táborech tvořili nejdříve výhradně muži. Nicméně zavedením ženských stráží do Osvětimi a Majdanku začala nová éra, jelikož se představitelé režimu přesvědčili o tom, že ženy tuto práci mohou vykonávat stejně dobře jako muži. Do konce války působilo v koncentračních táborech na místech dozorkyň více než 3500 žen, které tvořily téměř 7 % počtu všech stráží. Tyto ženy, většinou bez vzdělání nebo zvláštního zázemí, se buď dobrovolně přihlásily, nebo byly rekrutovány prostřednictvím chytrých náborových technik. Většinou šlo o ženy mladé a svobodné, případně vdané za muže, kteří v táborech také pracovali. Mnohé z dozorkyň tuto práci braly jako plnění povinnosti vůči své zemi.
Maria Mandlová
Rakušanka Maria Mandlová byla jednou z hlavních dozorkyň v Osvětimi-Březince. Kvůli své mimořádné krutosti dostala přezdívku Bestie, měla prsty ve více než půl milionu vražd. Měla absolutní kontrolu nad všemi vezeňkyněmi a ženskými zaměstnankyněmi koncentráku, očití svědci vyprávěli, že stála u brány tábora a jakmile na ni někdo pohlédl, zmizel beze stopy. Dala dohromady táborový orchestr a po skončení pracovních povinností museli vězni ještě pochodovat za doprovodu hudby. Orchestr hrál také při poravách vězňů. Po osvobození Osvětimi uprchla Mandlová do Bavorska, po zajetí podstoupila výslechy a prokázala vysokou úroveň inteligence. Byla předána do Polska, odsouzena k smrti a 24. ledna roku 1948 oběšena.
Irma Greseová
Greseová byl jednou z podřízených Mandlové, také pracovala v Osvětimi jako dozorkyně. Po válce byla za své zločiny ve věku 22 let také popravena, 13. prosince roku 1945. Přezdívali jí Hyena z Osvětimi, dosáhla druhé nejvyšší hodnosti, které se jí mohlo jako ženě dostat. Běžně se podílela na selekci, při které rozhodovala o tom, kdo půjde do plynové komory. Přeživší vzpomínají, že s oblibou mučila ženy, které si vybírala podle toho, jestli byly pohledné, nebo nemocné či oslabené. Během soudního procesu svědci uvedli, že dovolovala vězně napadat hladovými psy, střílela je a bičovala. V táboře prožila několik milostných afér, z nichž jedna vyústila v nečekané těhotenství, které si nechala přerušit jednou z vězeňkyň. Na jaře roku 1945 přešla do Ravensbrücku a poté do Bergen-Belsenu, kde byla 17. dubna zajata Brity. Po skončení války se chtěla stát herečkou.
Hermine Braunsteinerová
Braunsteinerová byla prvním nacistickým válečným zločincem vydaným ze Spojených států amerických. Za války působila v Majdanku, přezdívali jí Kobyla. Vězně mučila zvlášť ohavnými způsoby, děti zvedala za vlasy a házela na nákladní vozy směřující do plynových komor, mladé dívky ukopávala k smrti. Dostávala záchvaty zuřivosti, které obvykle končily minimálně útokem jezdeckým bičíkem. Když se Sověti přiblížili k Majdanku, Braunsteinerová utekla do Vídně, kde byla na rok uvězněna. Později byla propuštěna na amnestii a žila v Rakousku. Na dovolené se setkala s mladým Američanem, provdala se za něho, přestěhovala se do Kanady a později do Spojených států. O její minulosti nikdo nevěděl a okolí ji považovalo za velmi přátelskou hospodyni. V Queensu ji objevil lovec nacistů a reportér, který odhalil její minulost. Její manžel prohlásil, že věděl, co dělala, ale netušil, jak krutě s vězni zacházela. Proces proběhl v roce 1981, v roce 1996 byla propuštěna ze zdravotních důvodů a zemřela o tři roky později v německé Bochumi.
Margot Dreschelová
Dreschelová začínala v Ravensbrücku, v roce 1942 se vydala do Polska kvůli práci v novém koncentračním táboře v Osvětimi-Březince. Stala se šéfkou administrativy, mezi vězni byla velmi obávaná, protože často nahrazovala lékaře při selekci, a sama tedy rozhodovala o selekcích. Se psem po boku nechávala vězně svléknout a stát hodiny nahé. Často docházela do jiných táborů a pomáhala s výběrem žen a dětí do plynových komor. Po německé kapitulaci utekla z tábora, v sovětské zóně ji několik bývalých vězňů objevilo a předalo do rukou vojenské policie. Během měsíce byla v Bautzenu oběšena.
Ilse Kochová
Kochová pracovala v koncentračním táboře Sachsenhausen a později v Buchenwaldu. Drážďanská rodačka se účastnila experimentů, během kterých vybírala vězně s tetováním. Ti byli zabiti a staženi z kůže. Ta byla poté použita jeko studijní materiál k článku o vztahu mezi kriminalitou a tetováním. Přezdívali jí Čarodějnice z Buchenwaldu. Jejím manželem byl Karl-Otto Koch, velitel Buchenwaldu, kterého Američané popravili hned po osvobození tábora. V roce 1943 byla Kochová obviněna ze zpronevěry, z vězení byla propuštěna v roce 1944. O rok později ji uvěznili Američané. Soudní proces však neprobíhal hladce. Během svého prvního výslechu oznámila, že je v osmém měsíci těhotenství, i ona prožívala v táboře milostné aféry. Odsoudili ji na doživotí a po dvou letech jí byl snížen trest na čtyři roky kvůli nedostatku důkazů. Nicméně byla znovu zatčena a znovu souzena. Svědci prohlášovali, že ji viděli se stínidly lamp vyrobenými z lidské tetované kůže. Nakonec Kochová spáchala ve vězení ve věku 60 let sebevraždu, pohřbena byla v neoznačeném hrobě. Její syn, který se narodil ve vězení, ji až do konce života navštěvoval.
Zdroj: http://www.argunners.com/female-concentration-camp-guards/
Převzato z Historieblog.cz se souhlasem autora.

Byt 2+kk o ploše 65 m2 v lázeňské zóně u Vřídla
Petřín, Karlovy Vary
12 500 Kč/měsíc

Musíme ukončit tuto nezdvořilou válku červených proti modrým, apeloval Biden. Chce, aby mu Amerika dala šanci

Pétépák, horník, převaděč, kulisák, emigrant i majitel hradu. Jak žil zesnulý šlechtic Zdeněk Sternberg

Biden složil slavnostní přísahu na rodinnou bibli. Stal se 46. prezidentem USA, brzy zamíří do Oválné pracovny

Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.
