1.3.2024 | Svátek má Bedřich


HISTORIE: J.K. Polk, významný prezident USA

1.1.2021

Za jeho prezidenství Spojené státy územně expandovaly

V listopadu 2020 si mohli obyvatelé USA připomenout 225. výročí narození jednoho z nejúspěšnějších prezidentů USA, Jamese K. Polka. Jde o pozapomenutou významnou osobnost, která ovlivnila směřování USA v domácí i zahraniční politice nevídaným způsobem.

J.K. Polk pocházel z otrokářského Jihu, byl plantážníkem a právníkem. Stal se do té doby nejmladším prezidentem USA, byl workoholik, plnil povinnosti osmnáct hodin denně v pracovních dnech, což se ke konci prezidentského mandátu podepsalo na jeho zdraví. Z dob v Kongresu se mu přezdívalo „Mladý dub“ pro jeho zarputilost a schopnost soustředit se na vytčený cíl.

Polk 1

Nelehká situace na začátku prezidentského mandátu „Mladého duba“

Když nastoupil v březnu roku 1845 do prezidentského úřadu, Spojené státy byly rozlohou zhruba o třetinu menší (Aljašku koupily USA až v roce 1867), celý západ Spojených států zatím nebyl součástí USA, a to včetně Texasu. V době jeho nástupu byla schválena pouze rezoluce o vstupu Texasu do Unie.

I na této rezoluci měl „Mladý dub“ lví podíl, poněvadž klíčovým bodem jeho volebního programu bylo urychlené připojení Texasu k USA i za cenu válečného konfliktu s Mexikem. Jeho předchůdce, prezident Tyler, dával přednost spíše partnerství s Texasem namísto plnoprávného členství v Unii.

Pokud se jedná o území, bylo celé západní pobřeží USA zčásti v rukou Mexika, zčásti britského impéria. Mexiko se z pochopitelných důvodů nechtělo vzdát dnešního území Texasu, ani obrovské Kalifornie. Severní část tichomořského pobřeží pod vládou Britů byla nazývaná Oregonem. A britské impérium, v té době nejsilnější na světě, to už byla jiná liga. Britové měli nejen loďstvo, ale i silnou armádu, s kterou se USA v této době nemohly rovnat. USA byly oproti Británii v té době silně agrární zemí se slabým průmyslem.

A aby toho nebylo málo, tak Francie a Británie nejen, že uznaly po roce 1836 svobodný stát Texas, ale vzhledem k vlažnému postoji USA k připojení Texasu do Unie se z Texasu začaly ozývat hlasy na vybudování silného státu rozšířením na území pozdější Kalifornie a Nového Mexika.

To samozřejmě Jižané, lační po nových územích podobně jako administrativa v Bílém domě, nechtěli připustit, a proto byla odhlasována výše zmíněná rezoluce v březnu roku 1845 o připojení Texasu.

Už od Polkova nástupu bylo jasné, že jde o prezidenta s úžasným tahem na bránu. Chtěl připojit území dnešní Kalifornie s Novým Mexikem a na severu zvětšit území podél Tichého oceánu až k dnešní severní hranici USA s Kanadou. A všechno se mu podařilo splnit v průběhu jednoho prezidentského období!

Vojenská tažení v Mexiku

Situace na začátku roku 1845 vůbec nevypadala růžově. Jenže jižanský prezident Polk nebyl žádný „měkota“ a ihned od počátku jednal s urputností a odhodlaností, na kterou nebyli jeho protivníci zvyklí. Nejprve se snažil problém Texasu řešit mírovou dohodou odkupem od Mexika, podobně jako USA koupily před téměř půlstoletím obří území Louisiany od Francie. Mexiko nesouhlasilo ani s odprodejem, ani s jednáním, a tak nastoupila demonstrace síly v podobě vyslání amerických dobrovolnických jednotek až k Rio Grande. Mexická armáda neudržela nervy, zaútočila na americké jednotky a zabila jedenáct Američanů.

„Mladý dub“ byl mužem činu a vzápětí vyhlásil Mexiku válku, při které jeho muži dokázali porazit početně mnohem mohutnější mexickou armádu (původně 7.000 Američanů oproti 30.000 Mexičanů). Obě armády byly špatně připraveny, naštěstí pro Američany ta mexická naprosto katastrofálně. Americké jednotky se v průběhu války rozrostly na 104.000 mužů, z nichž třetinu již tvořily pravidelné jednotky a námořnictvo.

Americké jednotky udeřily na Mexiko ze dvou směrů, jednak ze severu (srdnatě generál Taylor), jednak námořním výsadkem jižně od mexického města Veracruz. Během jedenapůlroční anabáze a často tvrdých bojů, kdy americké jednotky prokázaly velkou statečnost, se Američanům podařilo dobýt hlavní město Mexiko City a přinutit tamější vládu ke kapitulaci.

Kalifornie, Nové Mexiko - stačilo vztyčit vlajku

Zajímavá situace byla na území dnešní Kalifornie, tam se podařilo bandě dobrodruhů v červnu 1846 vztyčit „medvědí vlajku“ s kalifornským grizzlym a vyhlásit „Kalifornskou republiku“. Dostávali se však do střetu s tamními obyvateli, kteří z nich radost rozhodně neměli. Dobrodruzi se chovali nevyzpytatelně jako národně-osvobozenecká hnutí 20. století.

Naštěstí pro obyvatele se velitel americké pacifické flotily doslechl o nepokojích, vyslal na břeh jednotku, nechal vztyčit americkou vlajku, a tak byl ani ne po měsíci s Kalifornskou republikou konec.

Polk 2

Sever: aktivní politika J.K. Polka a „dárek“ od Britů

A severní část tichomořského pobřeží patřící Britům?

Američtí expansionisté usilovali o celé území tehdejšího Oregonu přesahující dnešní hranice Spojených států s Kanadou. Dokonce byli odhodlaní jít s Brity i do války. „Mladý dub“ si byl dobře vědom, že prezidentské volby vyhrál díky jejich hlasům, proto zpočátku na jaře 1845 expansionisty podporoval, i když se s Brity snažil tajně vyjednat dohodu, s hranicí kopírující 49. rovnoběžku.

Když se Britové k ničemu neměli, byl jestřáby ve vládě a v Kongresu přinucen vyhlásit nárok na celé území. Naštěstí pro Američany se Britům do války nechtělo a dali přednost bohatému obchodu před válečným štěstím. Vše nakonec skončilo dohodou o hranicích podél 49. rovnoběžky, jak Polk původně tajně zamýšlel - jde o dnešní hranici mezi USA a Kanadou.

Obětavost a obrovské územní zisky prezidenta J.K. Polka

Územní zisky po Polkově triumfu zahrnovaly plochu o rozloze asi dvou a půl miliónů čtverečních kilometrů s obrovským nerostným bohatstvím. Američané za tyto velké územní zisky zaplatili 1721 padlými, 4100 raněnými a kolem 11 tisíc zemřelými na nemoci. Náklady na válečné operace historici odhadují kolem 98 miliónů dolarů. Naprosto neuvěřitelné územní zisky odpovídající rozloze dnešních západoevropských států včetně jižního křídla (vyjma skandinávských zemí).

J.K. Polk je nezaslouženě opomíjen z důvodů ideologických (špatný otrokářský původ) nejen v současnosti, ale i v minulosti ze strany intelektuálních elit, kterým se nelíbil útočný styl vedení války s Mexikem. Intelektuálové nikdy nepochopili, že „Mladý dub“ byl především obětavým a čestným prezidentem, jeho workoholismus se podepsal na jeho zdraví tak silně, že po skončení prezidentského mandátu na následky přepracování po několika měsících umírá.

Faktem zůstává, že dnešní podobu USA zajistila agresivní politika prezidenta Polka, na jehož schopnosti by historie zapomínat neměla.

Knižní thriller Mračna nad Evropou nyní v prodeji se slevou.
Trailer: