Den nezávislosti se oficiálně jmenuje Independence Day, ale běžně se mu říká Fourth Of July (Čtvrtý červenec). Oslavuje den, kdy zástupci občanstva ze všech třinácti britských kolonií v Severní Americe vyhlásili ve městě Philadelphia během válčení s britskou korunou v r. 1776 nový státní útvar - Americkou republiku.

Stav jejich republiky byl nejistý do r.1781, kdy George Washington a jeho Continental Army udělili Britům katastrofální porážku u města Yorktown v kolonii Virginia. Následkem toho pak uznalo v r. 1783 britské impérium Spojené státy dohodou zvanou Treaty Of Paris.

Originál dokumentu o nezávislosti s podpisy zástupců jednotlivých kolonií, The Declaration of Independence, považují Američané za svůj "rodný list" - základní výnos o tom, kdo jsou, jak se jejich země jmenuje a proč se to stalo. Kdo tehdy Vyhlášení nezávislosti podepsal?

Padesát šest Američanů, co si tak veřejně podepsalo rozsudek smrti, pokud by jejich rebelii britská koruna potlačila. Trest za velezradu byl provaz a britská justice byla v podobných věcech bryskní. Byli to hlavně příslušníci amerického středního stavu; tedy soudci, právníci, obchodníci a statkáři a několik lékařů, politiků a evangelických farářů.
Nejstarší byl sedmdesátiletý Ben Franklin (podnikatel, spisovatel a vynálezce), ale třem bylo něco přes dvacet. Jen dva byli bezdětní. Většinou muži zámožní a respektovaní, s příjmy, jaké měla v osmnáctém století ještě tak část evropské aristokracie.

Věděli, že úspěch "Americké revoluce" jim finančně zvlášť nepomůže - neúspěch je zničí. Za takových okolností ukázali něco, čemu Francouz říká "sang-froid".
Korpulentní zástupce kolonie Virginia, Ben Harrison, vtipkoval s krátkým a hubeným zástupcem kolonie Massachusetts jménem Elbridge Gerry asi takto: "Se mnou to bude hotové za minutu, ale ty, kamaráde, ty budeš tancovat ve vzduchu hodinu po tom, co bude po mně!"
Tehdy nejbohatší Američan John Hancock se podepsal zvlášť velkým písmem "aby to jeho veličenstvo přečetlo bez brýlí a mohlo zdvojnásobit tu odměnu, co na mne vypsalo."

Text Vyhlášení nezávislosti končí osobním, nekompromisním prohlášením signatářů:
"A k podpoře této deklarace, s pevným opřením o ochranu božské prozřetelnosti, si vzájemně zaslibujem jeden druhému naše životy, majetky a naši posvátnou čest."

Britská koloniální správa je vzala za slovo. Devět signatářů "Americkou revoluci" nepřežilo. Řada z nich byla často na útěku a bez rodiny a pět Britové zatkli a věznili v mimořádně tvrdé vazbě. Byly případy, kdy se po válce rodiny už nenašly; jeden zástupce tak ztratil svých třináct dětí. Byly zatčené i dvě manželky, co prošly z britské strany "brutálním zacházením", dvanácti zástupcům Britové vypálili domy a sedmnáct přišlo o všechen majetek.

Čeho Founding Fathers (Otcové zakladatelé) dosáhli sepsáním Vyhlášení nezávislosti a později, v r.1787, Ústavy Spojených států, bylo zakotvit novou republiku na právních základech, které unikátně vyvažují osobní práva a svobody se zájmem většiny. Důkazem jejich soudnosti je, že tyto dva dokumenty jsou nejvyšším americkým zákonem dodnes.

Den nezávislosti začala Amerika oslavovat hned při prvním výročí, ale národním svátkem (placené volno) je od r.1938.
Pro zajímavost, jednu z prvních velkých veřejných oslav držela farnost Moravského bratrstva ve městě Salem, stát North Carolina. V r. 1783 uspořádala veřejný koncert, jenž dal dohromady jistý Johann Friedrich Peter, který program nazval "Žalm radosti".

Dneska se slaví Fourth Of July jako rodinná sešlost a piknik, vojenské základny oslaví svátek dělostřelbou (jedna rána za každý stát) a skoro každé město a obec pořádá ohňostroj. Ohňostroje si také dělá národ doma (podle toho, jaké na to má který stát nařízení) a většina lidí vyvěsí americkou vlajku.
Vše nejlepší k narozeninám, Ameriko!