Válka na Ukrajině zviditelnila některé skutečnosti současného světa, které by neměly zůstat nepovšimnuty:

- Ačkoliv byly úmysly ruského vedení předem známy, západní státy ani žádná mezinárodní organizace nedokázaly válce zabránit.

- Svět stále ještě žije ve stínu druhé světové války, a to přesto, že sféry vlivu, které se po ní vytvořily, zanikly v 90. letech minulého století. Uvažování v dimenzích druhé světové války lze doložit titulky českých novin: „Tahle válka bude tragédie. Jsme jako Němci v roce 1943, píše se v textu z ruské FSB“ nebo „Ukrajinský prezident Zelenskyj je Churchillem našich dnů“. Atd.

- Rusové žijí odkazem druhé světové války, které říkají Velká vlastenecká, ještě více než jiné národy. Myslí přitom způsobem, který užívají primitivové: Kdysi úspěšné jednání je ve snaze o opětovný úspěch opakováno tak dlouho, dokud nevede ke katastrofě. Současná válka na Ukrajině je definitivním popřením odkazu druhé světové války.

- Lži jako metoda politického boje se od dob Sovětského svazu nijak nezměnily. Za připomenutí stojí, že invaze do ČSSR v roce 1968 začala taky jako pouhé „cvičení“.

- Větší množství komentátorů si všímá postoje Číny. Ignorují přitom, že Čína nemá jednu, ale dvě vlády (s tou na Tchaj-wanu jednal v minulých dnech jistý pan Pompeo). Dále jim obvykle uniká, že ačkoliv je ruská a čínská ekonomika komplementární a oba státy mají zájem na vzájemné spolupráci, Čína nemá zájem na silném Rusku.

- Tchajwanské noviny se obávají, že by se pekingská vláda mohla inspirovat Putinem. Myslím, že se obávají zbytečně. Doba, kdy pevninská Čína kopírovala Rusko, je dávno pryč. Dnes mluví Putin - po vzoru Číňanů - o ruské civilizaci a Rusko kopíruje Čínu.