RB je poslední institucí vítězů druhé světové války

Myslíte si, že je k něčemu dobrá OSN a její Rada bezpečnosti? Většina lidí si jich asi moc necení. Těžko si vzpomenou na jeden jediný průšvih, kdy OSN působila jako zachránce napadených či nositel spravedlnosti. Ty pocity mohl posílit Volodymyr Zelenskyj, když v úterý večer ve videopřenosu vůbec poprvé v OSN promluvil.

Zelenskyj potvrdil, že se občas stylizuje do Grety Thunbergové. Do situací, kdy mladičká aktivistka předstoupí před mocné tohoto světa, od plic jim vynadá („Jak se opovažujete“) a pak od nich sklízí potlesk. Je to osvědčený scénář, což Zelenskyj jako bývalý herec jistě ví. Proto se i on z obrazovky v newyorském sídle OSN pustil do mocných tohoto světa.

Říká-li „neexistuje zločin, kterého by se ruské jednotky ve městě Buča nedopustily“, sleduje právě tento scénář. Jistě ví, že z racionálního pohledu už tak hroznou skutečnost nafukuje. Existuje přece řada zločinů, kterých se tam ruští vojáci dopustit nemohli. Ale jako oslovení publika to funguje. A co jiného má dělat lídr země, která už měsíc a půl čelí agresi, v níž jí nikdo přímou vojenskou silou nepomůže?

Tady nepomůže ani OSN, ani její Rada bezpečnosti. Ta sice může autorizovat účinné zásahy, ale její stálí členové (USA, Británie, Francie, Rusko, Čína) mají právo veta. Komu se nelíbí, že právě to znemožňuje ráznou vojenskou pomoc Ukrajině, může si představit jiné situace, kdy by vetu – třeba americkému vůči protiizraelské akci – sám zatleskal. Rada bezpečnosti je poslední institucí vítězů druhé světové války. Od roku 1945 schválila účinný zásah jen jednou – v červnu 1950 v Koreji proti agresi komunistického severu vůči jihu. Jen proto, že křeslo Číny držel Tchaj-wan a Moskva na protest zasedání bojkotovala. Díky tomu jsou Američané v Koreji pod vlajkou OSN dodnes. Takovou chybu už Moskva nezopakuje a Zelenskyj to ví. Ví i to, že jeho návrh na zrušení práva veta by nikdy neprošel. Je to jedna z mála věcí, ve které se shodnou Moskva, Peking i Washington.

LN, 7.4.2022