GLOSA: Quo vadis, EU?
Na tuto otázku se dá odpovědět jen neslušně a to dnes nechci. Anděla Merkelová, která svým neuváženým pozváním drsně a neodpovědně zrychlila a umocnila imigraci do stavu nekontrolovaného pohybu statisíců z velké části neidentifikovaných imigrantů, se rozhodla, že bez ohled na zájmy jiných členských států EU s Tureckem (kde jsme to už o spojenectví Turecko – Německo v minulosti opakovaně slyšeli?) pracuje na své dosti neuvěřitelnou dohodě v gardu jednoho vráceného za jednoho jiného imigranta rovnou z Turecka.
To vše za drahý peníz a vydírání bezvízovým stykem ze strany Turecka. Turecko si s EU hodlá vytřít úplně vše a Merkelová, Tusk (se kterým si vytřela zase Merkelová) a Andělini podržtažkové Schulz a Juncker se tváří jako Neville Chamberlain, když mával po Mnichovu cárem papíru na znamení zachování míru.
Skřípání zubů z některých zemí je slyšet dost nahlas. Náš premiér, který neumí říci nahlas NE, chlácholí domácí odpor řečmi o tom, že jde jen o dočasný pohyb, který povede k ukončení imigrační záplavy. On tomu snad věří, někteří ale ne a dávají to jasně na vědomí. Evropa musí tvrdě zaklapnout hranice Schengenu sama a vedle toho pochopitelně pomáhat Turecku s prací s uprchlíky na jeho území (včetně peněz) a tlačit na ukončení války v Sýrii. To ale Merkelová, jak je vidět, nikdy nepřipustí.
Takže kdo má trochu cit pro drama a necítí-li tento stav jako počínající drolení EU, pak mu není pomoci. Já myslím, že můžeme začít odpočítávat. Zlaté časy čekají výrobce žiletkového drátu.
