Koupě Twitteru ovlivní debatu o svobodě slova

Elon Musk je jméno, ke kterému se nemusí dodávat už nic, a přesto každý ví, o koho jde. Asi jako Joe Biden či Vladimir Putin. Teď Musk coby nejbohatší člověk planety kupuje Twitter, oblíbenou sociální síť, jež má tolik uživatelů jako Brazílie obyvatel. Zaplatí za ni v přepočtu bilion korun. Aby jeden člověk koupil firmu za bilion, to je mimo představivost normálního občana. Ale to hlavní spočívá ve faktu, že Musk je liberál bez přívlastků, libertarián, odpůrce cancel culture (kultury rušení), k níž sociální média inklinují. Více než o bilion korun jde tudíž o to, že Musk chce na Twitteru razit svobodu slova bez „ale“.

Souvisí to i s neformálním klíčem k určování liberálů. Je liberálem ten, kdo razí voltairovské „nesouhlasím s tím, co říkáte, ale udělám vše pro to, abyste to mohl říkat“? Či ten, kdo razí boj proti diskriminaci a „ruší“ to, co se jeho ideálu protiví? V sociálních médiích převládá druhý přístup, ale Musk se kloní k tomu voltairovskému: „Má silná intuice mi říká, že pro budoucnost civilizace je velmi důležité mít veřejnou platformu, již se maximálně důvěřuje a která je otevřená všem.“ Už proto vyvolává Muskova akvizice odpor i mezi těmi, kteří se za liberály sami považují.

Důležitá je ale i otázka, kterou klade filozof Slavoj Žižek: „V jakém světě to žijeme, může-li svobodu a demokracii zaručit jen soukromé vlastnictví jednoho z nejdůležitějších veřejných statků?“ Je to svět chránící svobodu neofeudalismem. (Tím slovem americký sociální geograf Joel Kotkin označil situaci, kdy se střední vrstvy vytrácejí ve prospěch IT oligarchů, kulturní a mediální elity i bující vládní byrokracie.)

To je zajímavý postřeh. I libertariáni, kteří se těší na větší svobodu na Twitteru, by měli vědět, že Musk se rozhoduje podle svých peněz a zálib („má intuice mi říká“). Že razí svobodu slova, ale jako osvícený absolutista. A z historie víme, že osvícení absolutističtí panovníci přicházejí a odcházejí, aniž by museli zanechat trvalý odkaz.

LN, 27.4.2022