Ukrajina může brzy řešit otázku, zda a jak přežije

Pohled na mapy ukrajinského bojiště vyvolává dojem, že ruský blitzkrieg zamrzl. Jenže to může být součástí strategie, jejíž druhou stranou je jednání či ultimátum. Záblesky naznačují, že Moskva s tou cestou počítá. Setkali se ministři Lavrov a Kuleba. Nedohodli nic, ale vidíme, že Rusko je s to jednat s vládou, kterou samo označuje za nacistickou, tedy nelegitimní. Ještě konkrétněji zní to, co po setkání s Putinem řekl médiím izraelský premiér Bennett. I slova prezidenta Zelenského, že už se rozloučil se snem, že Ukrajina bude v NATO.

Bennett o ničem nejednal, jen reprodukoval to, co od Putina slyšel. Je to prý poslední nabídka Moskvy Kyjevu: Ukrajina se vzdá Donbasu, zaváže se nevstoupit do NATO, zredukuje svou armádu a vyhlásí neutralitu. Pokud na to Kyjev přistoupí, Moskva svou invazi zastaví. Pokud to Kyjev odmítne, Moskva invazi vyšroubuje na plné a brutálnější obrátky.

Těžko říci, zda tak bude Moskva skutečně postupovat, ale teď ukazuje, co je „v luftě“. Může dát Kyjevu ultimátum ve stylu toho, čemu se říká Mnichov: odevzdejte to, co po vás chceme, chovejte se tak, jak po vás chceme, a „zbytková Ukrajina“ bude nějak existovat. Dále. U nás se Mnichov pojí s heslem „o nás bez nás“ s diktátem Německa, Itálie, Británie a Francie. To, co teď chystá Moskva, by Ukrajina musela přijmout sama, i když pod tlakem ruské agrese. Neměla by alibi v podobě diktátu mocností.

Zde by Ukrajině nepomohla podpora Západu. Co by znamenalo zříci se Donbasu v době, kdy Rusové ovládnou celé azovské pobřeží až po Krym? Ale budiž, vždyť Donbas byl zčásti obsazen už dříve. Jenže co by znamenalo zříci se armády o síle vzdorující té ruské? Pod tíhou takových rozhodnutí by klesly i zkušenější vlády, než je ta kyjevská: odevzdat se Rusku s napůl zničenou zemí, nebo si udržet páteř za cenu zničení celé země a desetitisíců mrtvých? Tyto otázky hrozí Ukrajině, i když zatím jen „v luftě“.

LN, 12.3.2022