Summity EU a NATO pro společný vzdor Putinovi

Mimořádná doba si žádá mimořádné kroky. Takovými byly summity NATO i EU. Punc mimořádnosti jim dala osobní účast Joea Bidena. Ale dospěly k mimořádným rozhodnutím? Bereme-li jako měřítko situaci před rokem, výsledky mimořádně působí. Kdo by si v březnu 2021 představil, že NATO posílí východní křídlo o 40 tisíc vojáků a EU bude jednat o embargu na ruský plyn. Ale kdybychom vzali jako etalon situaci před měsícem, kdy už se na Ukrajinu valily z Ruska tanky a dopadaly rakety, v tomto měřítku summity nic přelomového nepřinesly. Což má svou logiku.

Kdybychom tu logiku zhustili, zněla by takto. Má-li EU účinně pomoci Ukrajině, potřebuje zajistit své obyvatele, ekonomiky, fungování. Proto se nepustí do vojenských experimentů (ty přísluší NATO, ale i to je zdrženlivé) ani do skutečně revolučních kroků. Do kroků, jakým by byl rychlý zákaz dovozu energií z Ruska. O ten zákaz usilovalo Polsko a baltské země, už ho vyhlásily USA, ale samy dodávají, že jejich pozice je snazší než pozice velkých zemí EU, jejichž energetiky závisí na dovozu plynu z Ruska z dobrých 40 procent.

EU jako celek na zákaz nepřistoupila, což odpovídá očekávání i heslu jednoty, ale nechává to otevřené otázky. Co váží víc? Jednota EU předváděná vlastním občanům, Bidenově Americe a hlavně Rusku? Nebo energetická závislost na Rusku, která sice bude klesat, ale pomaleji, než by mnozí chtěli? To ukáže až další vývoj.

Přísně vzato prohrál Volodymyr Zelenskyj se svou diplomatickou ofenzivou. Někdy působil až tak, jako by se stylizoval do role Grety Thunbergové. Virtuálně mluvil k parlamentům ve světě, tu se jim vlísával, tu se na ně osopoval s morálními apely, dělal vše pro to, aby získal maximum – od NATO bezletovou zónu, od EU embargo na ruský plyn. Neuspěl, ale snad si ani nemyslel, že by mohl uspět naplno. Teď se ukáže, nakolik bude stačit to, na čem se v Bruselu shodly EU i NATO, tedy ona příslovečná jednota.

LN, 26.3.2022