Co znamená odříznout se od ruského plynu

Kdo si před třiceti lety myslel, že vystoupil z vlaku dějin, zjišťuje, že vlak se vrátil. Jen z něj leccos vypadá jinak. Třeba plynové či ropné embargo. Kdysi fungovalo tak, že arabské státy zavřely kohouty pro Západ. Dnes funguje tak, že Západ se sám odřezává od zdrojů Ruska. Jak si s tím poradí? Inu, jak kde.

Amerika, největší producent uhlovodíkových paliv, má vystaráno, i když ceny stoupají i tam. Hůře je na tom kontinentální Evropa, závislá na dovozu ruského plynu. Německo je v tísni, neboť se dalo cestou „vystupování“. Nejprve vystoupilo z atomu, pak si schválilo vystoupení z uhlí a teď že by mělo vystoupit i z plynu? Zelení by měli mít radost. Čím méně fosilních paliv, čím vyšší jejich cena, tím lépe, neboť sílí motivace k úsporám. Ale moc nahlas to neříkají, pokud slunce a vítr pokryjí asi jen 40 procent potřeby energie v Německu.

Ale „zelený narativ“ se šíří zemí. Šance embarga na ruský plyn zhodnotila Národní akademie věd (Leopoldina) s tím, že alternativou jsou jen úspory – méně topit, méně svítit, méně se sprchovat. Uvažují tak i akademici. Solární specialista prof. Burger na zkoušku přestal doma topit. Za týden klesla pokojová teplota z 21 na 19 °C a on došel k závěru, že v nouzi lze na topení rezignovat. Jak asi tušíte, má to háček: dům je obložený izolací silnou 20 centimetrů a s trojitými okny. Dobrá rada pro důchodce. Nebo prof. Pehnt horující pro neděle bez aut: se čtyřmi bezautovými nedělemi do měsíce lze ušetřit až desetinu paliv. A teď řekněte, milí žáci, budou-li v měsíci čtyři neděle bez aut, kolik jich bude s auty?

Jistě, německé uvažování vykazuje racionalitu (odříznout se od rizikového zdroje) i „tah na branku“. Ale v mediálním shrnutí se ani jednou neobjevil výraz „jaderná energie“. Pokud se Německo nejprve odřízlo od tohoto bezemisního a stabilního zdroje, aby pak vyhlašovalo askezi za národní program, jen těžko může někdo vydávat jeho energetickou revoluci za následováníhodný vzor.

LN, 11.3.2022