19.3.2024 | Svátek má Josef


GLOSA: Co k tomu dodat?

19.3.2019

Tak nám i dětičky v Kanadě, za podpory svých bojovně pokrokových učitelů, stávkovaly proti klimatickým změnám. Do školy nešly. Za použití moderní komunikační technologie, zakoupené rodiči, umně zkoordinovaly srazová místa v klíčových strategických bodech, kde jejich stávka bude mít největší dopad a planetární klimatické změny určitě zvrátí. V Britské Kolumbii, například, před vládní budovou ve Victorii a ve Vancouveru na Robson Square.

Rodiče je, jako obvykle, dovezli do školy nebo na ta shromaždiště v rodinných SUV’s už brzy po ránu, aby to ještě stihli včas do práce. To, samozřejmě, nechalo dorostence a dorostenky trochu hladové. Někteří sice měli nachystané svačinky v celofánu a plastických pytlících, ale většina se musela posílit dobrotami z pouličních stánků. Zato měli svačinkou teplou, tepelně isolovanou polystarenem. Naštěstí měli pouliční prodavači nejen koka-koly, ale pro socialisticky, zdravotně a environmentálně uvědomělou mládež i hojné zásoby zaručeně pramenité vody v plastikových lahvích, takže nemuseli pít z pouličních vodních fontánek. Také bylo skvělé, že počasí mladým zanícencům přálo, a tak nemuseli vybalovat své drahé goretexové větrovky a jiná nepromokavá, leč prodyšná oblečení. Většina z nich, mimochodem, ještě stále netuší, z čeho se to vyrábí. Právě tak by měli problém vysvětlit, jak a z čeho se vyrábějí baterie telefonů, které protestující mládež téměř neustále udržovala v činnosti. Ta mládež má jen matné představy, kde se vůbec elektrická energie bere, jak se dopravuje a zda jde skladovat, ale dobře ví, že stavba hydroelektrárny na severu Britské Kolumbie se musí okamžitě z environmentalistických důvodů přerušit. A atomová energie už vůbec nepřichází v úvahu, právě tak jako rozšiřování plynovodu zemního plynu, z čehož by bohatly korporace.

Ta mládež to měla všechno bezvadně jasné, a proto provolávala a měla na transparentech důrazná a průrazná hesla se zcela jasnými a oprávněnými požadavky. „Zachraňte naši budoucnost,“ požadovali mladí. Jiní obviňovali „Vraždíte naši budoucnost!“ „Země umírá!“ „Zajímají vás jen zisky, ne naše budoucnost!“ Slibovali, že „Studentský aktivismus překoná neaktivní vlády“. A vyzývali „Přednost má podnebí, ne pracovní místa!“ Jak vidíte, samé konkrétní a konstruktivní nápady, jak zachránit naši – nebo už jen jejich? – planetu. Jen trochu mě pletly transparenty typu „Miluj svět, staň se veganem!“ nebo duhové vlajky a vlajky rudé, se srpem a kladivem. Asi také zachraňovaly planetu, nějakým mně nejasným způsobem.

Když už studenti dostali dojem, že toho pro planetu udělali za jeden den dost, zatelefonovali rodičům a domluvili se, kdy pro ně rodiče mohou přijet a kde si je mohou vyzvednout. A zaměstnanci města, kteří naštěstí za budoucnost planety nestávkovali, nastoupili na jejich místa. A začali ten svinčík, co po sobě studenti nechali, uklízet.