18.9.2019 | Svátek má Kryštof


GLOSA: Co k tomu dodat?

19.3.2019

Tak nám i dětičky v Kanadě, za podpory svých bojovně pokrokových učitelů, stávkovaly proti klimatickým změnám. Do školy nešly. Za použití moderní komunikační technologie, zakoupené rodiči, umně zkoordinovaly srazová místa v klíčových strategických bodech, kde jejich stávka bude mít největší dopad a planetární klimatické změny určitě zvrátí. V Britské Kolumbii, například, před vládní budovou ve Victorii a ve Vancouveru na Robson Square.

Rodiče je, jako obvykle, dovezli do školy nebo na ta shromaždiště v rodinných SUV’s už brzy po ránu, aby to ještě stihli včas do práce. To, samozřejmě, nechalo dorostence a dorostenky trochu hladové. Někteří sice měli nachystané svačinky v celofánu a plastických pytlících, ale většina se musela posílit dobrotami z pouličních stánků. Zato měli svačinkou teplou, tepelně isolovanou polystarenem. Naštěstí měli pouliční prodavači nejen koka-koly, ale pro socialisticky, zdravotně a environmentálně uvědomělou mládež i hojné zásoby zaručeně pramenité vody v plastikových lahvích, takže nemuseli pít z pouličních vodních fontánek. Také bylo skvělé, že počasí mladým zanícencům přálo, a tak nemuseli vybalovat své drahé goretexové větrovky a jiná nepromokavá, leč prodyšná oblečení. Většina z nich, mimochodem, ještě stále netuší, z čeho se to vyrábí. Právě tak by měli problém vysvětlit, jak a z čeho se vyrábějí baterie telefonů, které protestující mládež téměř neustále udržovala v činnosti. Ta mládež má jen matné představy, kde se vůbec elektrická energie bere, jak se dopravuje a zda jde skladovat, ale dobře ví, že stavba hydroelektrárny na severu Britské Kolumbie se musí okamžitě z environmentalistických důvodů přerušit. A atomová energie už vůbec nepřichází v úvahu, právě tak jako rozšiřování plynovodu zemního plynu, z čehož by bohatly korporace.

Ta mládež to měla všechno bezvadně jasné, a proto provolávala a měla na transparentech důrazná a průrazná hesla se zcela jasnými a oprávněnými požadavky. „Zachraňte naši budoucnost,“ požadovali mladí. Jiní obviňovali „Vraždíte naši budoucnost!“ „Země umírá!“ „Zajímají vás jen zisky, ne naše budoucnost!“ Slibovali, že „Studentský aktivismus překoná neaktivní vlády“. A vyzývali „Přednost má podnebí, ne pracovní místa!“ Jak vidíte, samé konkrétní a konstruktivní nápady, jak zachránit naši – nebo už jen jejich? – planetu. Jen trochu mě pletly transparenty typu „Miluj svět, staň se veganem!“ nebo duhové vlajky a vlajky rudé, se srpem a kladivem. Asi také zachraňovaly planetu, nějakým mně nejasným způsobem.

Když už studenti dostali dojem, že toho pro planetu udělali za jeden den dost, zatelefonovali rodičům a domluvili se, kdy pro ně rodiče mohou přijet a kde si je mohou vyzvednout. A zaměstnanci města, kteří naštěstí za budoucnost planety nestávkovali, nastoupili na jejich místa. A začali ten svinčík, co po sobě studenti nechali, uklízet.



Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.