Nespokojenost s vládou existuje v každé zemi na světě. Základ protestů je v mnohých případech skrytý a vektor jejich působení není tak složité změnit. (Vektor představuje ve fyzice a vektorovém počtu veličinu, která má kromě velikosti i směr.)

Všeobecně se uznává, že v geopolitice je morálka podřízena národním zájmům. Arabové se země od země liší mentalitou, tradicemi, historií, kulturou a dokonce i genotypem, kdy je mnohem snazší najít to málo společného.

Geopolitika je vědní disciplína, která se snaží o vysvětlení vlivu geografických faktorů na politiku a historii lidstva. Její jednotná definice neexistuje. Dodnes nebyla přijata mezi klasické vědní disciplíny.

Současná etapa konfrontace na Ukrajině započala údajně "spontánním" protestem ukrajinského lidu. Demonstrace byly doprovázeny radikálními požadavky, excesy, hrozbami, obsazováním vládních budov, dopravních komunikací, dezorganizací činnosti státních orgánů, podniků, systémů infrastruktury města. Vše, co se dělo na Ukrajině, zcela zapadá do vytvořené teorie „řízeného chaosu“ (známé také jako teorie „řízené nestability“) . Což by mělo vést ke sjednocení roztříštěných politických sil, vystupujících proti existující zákonné vládě, v potřebný okamžik a na potřebnou dobu.

V geopolitickém přerozdělování světa se doktrína „řízeného chaosu“ ukázala být v praxi výhodným a účinným nástrojem pro dosažení cílů za přijatelné finanční náklady. Pod pojmem chaos si většina lidí představí něco naprosto neuspořádaného a neorganizovaného či amorfního. Ovšem není chaos jako chaos.

Ukrajina zřejmě prožívá svou nejtěžší krizi od vyhlášení nezávislosti v roce 1991. Sociálně ekonomická situace v zemi se charakterizuje strukturální deformací průmyslu, zesílením surovinového zaměření vývozu, velkou závislostí ekonomiky na vnějších energetických zdrojích. Zastavuje se práce kdysi mohutných podniků, chátrají celá odvětví a je prakticky zničena sociální sféra. Centrální úřady nebyly schopny efektivně řídit stát. Odtud přichází růst destruktivních nálad a napětí ve společnosti.

Zrušit ruštinu jako regionální jazyk na Ukrajině – to je asi totéž jako třeba v Belgii zakázat lidem mluvit francouzsky. Připomeneme, že jak EU, tak i USA se postavily v době loňských diskusí o zákoně o jazyku a o vzdělání rozhodně na stranu ukrajinských nacionalistů. A tak se vrážel silný klín nacionalismu do Ukrajiny, kde po mnoho let panoval poměrný etnický smír . Ukrajinská opozice byla a je nesourodá. Jedna její část se orientuje liberálně, jiná část liberálně nacionalisticky, další část radikálně nacionalisticky.

Pojetí jako profesionalismus, kompetentnost, čestnost, spořádanost, nepodplatitelnost funkcionářů, nesmiřitelnost ve vztahu ke zneužívání pravomocí vysokými vládními funkcionáři ztratila na Ukrajině svůj smysl.

Německému kancléři Ottovi von Bismarckovi jsou připisována slova: "Rusko může být oslabeno pouze oddělením Ukrajiny... Je nezbytné ji nejen odtrhnout, ale postavit Ukrajinu proti Rusku a sledovat, jak bratr vraždí bratra. K tomu je potřeba pouze najít a vychovat zrádce v národních elitách a jejich prostřednictvím změnit vědomí národa tak, aby podvědomě nenáviděl všechno ruské i svůj lid. Všechno ostatní je pouze otázkou času."

Nicméně problém policejního násilí lze stěží řešit cestou změny vlády a reforem v rámci stávajícího systému. K tomu by bylo potřeba zásadní přeměny existujících společenských vztahů. Dnes je již možné dojít k závěru, že na Ukrajině probíhá boj světových center a domácích finančně-politických skupin o politický a ekonomický vliv.

Svět začíná chápat, jaká situace se zde vytvořila. A to nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu. Agentura Reuters například uznala, že ekonomika Ukrajiny se hroutí kvůli válce na jihovýchodě, která pokračuje od května. A britský list The Guardian uveřejnil interview s pokojnými obyvateli měst, která nyní ničí ukrajinská armáda a bojovníci národní gardy. Podmínky jsou tam nesnesitelné, ve většině domů není voda, elektřina a plyn, mobilní spojení funguje špatně, podotýká The Guardian. Ostřelování z děl a letecké útoky zničily vodárny, elektrické vedení a plynovody. Jen železnicím jihovýchodu způsobily bojové akce škodu ve výši 100 milionů dolarů.

Evropská unie se dohodla na prvních sankcích vůči Rusku od doby studené války. Východní část, převážně oblast kolem průmyslové oblasti Donbas, preferuje úzkou spolupráci s Ruskem. Na druhou stranu západní část Ukrajiny a velká města jsou spíše proevropsky orientovaná.

Západ hovoří o novém „vojenském precedentu“, který Rusko svým chováním na Krymu vytvořilo. Ruský postup je o to více znepokojivý, že se odehrává na východních hranicích Evropy. Putin také varoval Západ před ukvapeným přijímáním sankcí proti Rusku. Ekonomické sankce mají efekt bumerangu.

Putin při kritice Spojených států také ohlásil konec jednopolárního světa. Svět se skutečně prudce mění. Vidíme obrovské geopolitické, technologické a strukturální zlomy. A konečně, nejfundamentálnější skutečnost spočívá v tom, že Rusko a Ukrajina jsou v podstatě dvojčata se staletými vztahy, ať už vládne v daném okamžiku v každé z těchto zemí jakýkoliv režim.

Krize na Ukrajině potvrzuje zkušenost, že když se politické elity rozhodnou zatáhnout zemi do války, obrana proti zmanipulování velké části veřejného mínění ve jménu „etické války“ neexistuje. Základem bezpečnosti v 21. století není ekonomická nezávislost a vojenská nadřazenost, ale vzájemná závislost.