18 let po stažení Izraele z Pásma Gazy neustále horují Íránem podporované palestinské teroristické skupiny pro zintenzivnění útoků proti Izraeli až do „osvobození celé Palestiny“ od řeky Jordánu po Středozemní moře. Na snímku: Ozbrojenci ozbrojeného křídla Hamásu Brigád Izz ad-Dína al-Kassáma na manifestaci v Gaze 14. prosince 2022. (Foto: Mohammed Abed / AFP prostřednictvím Getty Images)

18 let po stažení Izraele z Pásma Gazy neustále horují Íránem podporované palestinské teroristické skupiny pro zintenzivnění útoků proti Izraeli až do „osvobození celé Palestiny“ od řeky Jordánu po Středozemní moře.

Tyto teroristické skupiny nepovažují stažení Izraele z Pásma Gazy za humanitární dar, který by Gazanům slovy bývalého izraelského prezidenta Šimona Perese umožnil vybudovat „Singapur Blízkého východu“, ale za začátek realizace „Desetibodového plánu“ (také známého jako „postupný plán“) Organizace pro osvobození Palestiny z roku 1974, jehož cílem je „úplné osvobození“ celé země táhnoucí se „od řeky Jordánu až po Středozemní moře“ – což je eufemismus pro zničení Izraele. Plán v podstatě říká, že Palestinci by si měli vzít jakékoliv území, které dostanou, a použít jej jako odrazový můstek pro získání zbytku.

Desetibodový plán ve zkratce:

• Prostřednictvím „ozbrojeného boje“ (terorismu) ustavit „nezávislou bojovou národní autoritu“ nad každým územím, které je „osvobozeno“ od izraelské nadvlády. (Bod 2)
• Pokračovat v boji proti Izraeli s využitím tohoto území pod vládou národní autority jako základny pro bojové operace. (Bod 4)
• Vyvolat totální válku, ve které sousední arabské státy Izrael zcela zničí (“osvobození celého palestinského území“). (Bod 8)

Bezpodmínečné „stažení“ Izraele z celého Pásma Gazy v roce 2005 mělo za následek jednostrannou likvidaci 21 židovských osad, evakuaci více než 9 000 osadníků a stažení izraelské armády. Účelem stažení bylo zvýšit bezpečnost Izraele a získat mezinárodní uznání za mírové ústupky, pokud by jednání s Palestinci selhalo, umožnit Palestincům, aby si sami vládli a umožnit jim nezávislost a následný blahobyt. Několik amerických milionářů od židovských osadníků opouštějících Pásmo Gazy dokonce koupilo fóliovníky za 14 milionů dolarů, aby je dali Gazanům a pomohli jim tak v začátcích. Během několika dní po předání byly tyto fóliovníky strženy a vydrancovány.

Izrael měl dobré úmysly, když svůj plán stáhnout se z Pásma Gazy oznámil. Palestinci však izraelskou vizi prosperity v Pásmu Gazy nesdíleli. Místo toho se tuto pobřežní enklávu rozhodli proměnit v regionální základnu pro teroristické skupiny, jejichž cílem je vraždit Židy a zničit Izrael.

Dva roky po stažení Izraele uchvátila moc v Pásmu Gazy teroristická skupina Hamás. Od té doby byly z Pásma Gazy na Izrael vypáleny desítky tisíc raket a minometných granátů, které terorizovaly a narušovaly životy stovek tisíc izraelských občanů.

Hamás ani ostatní Palestinci nikdy stažení Izraele z Pásma Gazy nepovažovali za výraz toho, že se Izrael se svými arabskými sousedy snaží žít v míru. Stažení Izraele považovali naopak za ústup – porážku tváří v tvář masivní vlně terorismu.

Palestinci si toto stažení tedy nevyložili tak, že jim Izraelci dali zemi v naději na mír, ale spíše takto: „My jsme stříleli a oni utekli, tak pojďme dál střílet a oni budou dál utíkat!“

Palestinské teroristické skupiny se snaží vyhnat Židy ze Západního břehu Jordánu pomocí útoků prováděných střelnými zbraněmi, noži, raketami a najížděním auty do lidí. Chtějí proměnit Západní břeh v další základnu pro útoky na Izrael stejně, jako to udělali s Pásmem Gazy.

Mnoho Palestinců – nejen bojovníci Hamásu – stažení Izraele z Pásma Gazy dodnes vnímá jako přímý důsledek palestinských teroristických útoků. Stažení Izraele z Pásma Gazy označují arabským termínem indihar – porážka. Podle jejich názoru bylo toto stažení známkou slabosti a únavy Izraele. Mnoho Palestinců je stále přesvědčeno, že se Izrael stáhl z Pásma Gazy v reakci na jejich teroristické útoky.

Proto Hamás i další palestinské teroristické skupiny na příkaz íránských mulláhů stále pokračují v odpalování raket na Izrael. Mnoho Palestinců si totiž stále myslí, že pokud sebevražedné pumové útoky a raketové útoky vyhnaly Izrael z Pásma Gazy, tak další teroristické útoky vyženou Židy ze zbytku Izraele.

Na Hamás napojený web Felesteen News 12. září 2023 u příležitosti 18. výročí stažení Izraele z Pásma Gazy napsal:

„Po tehdejší porážce Izraele naplnila srdce Palestinců radost, oslavy vítězství byly tehdy hlučné. Někteří z Palestinců popsali tuto porážku jako ‚model osvobození Palestiny‘ a ‚předobraz vítězství palestinského odporu‘.“

Vysoký představitel Hamásu v Pásmu Gazy Ahmed Bahr v prohlášení k výročí stažení Izraele z Pásma Gazy uvedl, že „Izraelci utrpěli potupnou porážku“ díky útokům palestinských teroristických skupin včetně útoků vedených z útočných tunelů vybudovaných k operacím proti izraelským vojákům a civilistům. Izraelské město Tel Aviv podle něj potká stejný osud jako bývalé židovské osady v Pásmu Gazy. „Tel Aviv padne spolu se všemi izraelskými vůdci,“ slíbil Bahr.

Zde je popis stažení Izraele podle zpravodajského webu Safa napojeného na Hamás, který byl publikován loni:

„Sedmnáct let po porážce v Pásmu Gazy se izraelský pokus uniknout smrti tváří v tvář útokům odbojových skupin nezdařil. Dnes žije Izrael v ještě složitější realitě. Rakety našeho odporu již dopadají i na Tel Aviv a Jeruzalém a nyní jsou schopné zasáhnout celou Palestinu (to znamená Izrael).“

Některé palestinské teroristické skupiny povzbuzené svým domnělým vítězstvím nyní hovoří o nutnosti napodobit „model Pásma Gazy“ také na Západním břehu Jordánu. Prohlašují, že když terorismus vyhnal Izraelce z Pásma Gazy, tak je vyžene i ze Západního břehu Jordánu a poté z Jeruzaléma a nakonec z celého Izraele.

S odkazem na téměř 500 000 Židů, kteří v současnosti žijí na Západním břehu Jordánu, vůdce Hamásu Ismáíl Haníja 12. září 2023 řekl:

„Osady na Západním břehu Jordánu brzy zmizí. Likvidace těchto osad je jen otázkou času. Jeruzalém zůstává těžištěm odporu a symbolem bitvy s Izraelem.“

Arciterorista Hamásu Muhammad Dajf nedávno všem připomněl, že pokud jde o jeho skupinu, tak stažení Izraele z Pásma Gazy představuje začátek první „fáze“ ke zničení Izraele:

„Porážka Izraele v Pásmu Gazy připravila půdu pro jeho porážku na Západním břehu Jordánu a předznamenává osvobození izraelských měst Jaffy, Haify, Jeruzaléma a zbytku země, inšálláh. Ozbrojený odpor byl a zůstane jedinou možností a cestou k vítězství a osvobození.“

Tato prohlášení Palestinců ukazují, že jsou stále stejně odhodláni vraždit Židy a vymazat Izrael z mapy. Pro Palestince bylo získání Pásma Gazy, jak se zdá, pouhým začátkem. Podle svých slov chtějí Západní břeh Jordánu, Jeruzalém i celý Izrael. Chtějí odstranit všechny „osadníky“ nejen z Pásma Gazy, ale také ze Západního břehu Jordánu, Jeruzaléma, Tel Avivu i celého Izraele. Podle jejich názoru je „celý Izrael“ jednou velkou osadou.

S podporou Íránu nyní palestinské teroristické skupiny pracují na eskalaci teroristických útoků proti Izraelcům na Západním břehu Jordánu.

Bidenova administrativa a další mezinárodní hráči, které nadále prosazují myšlenku „dvoustátního řešení“, jednoduše posilují palestinské proxy spojence Íránu a povzbuzují je, aby pokračovali ve svém „postupném plánu“ na eskalaci terorismu, zničení Izraele a jeho nahrazení dalším islamistickým státem.

Íránská vláda nedávno zřídila „pro teroristické účely“ nové letiště v jižním Libanonu, pouhých 19 km od izraelských hranic – pravděpodobně proto, aby svým tamním teroristickým proxy spojencům, jako je Hizballáh, usnadnila letecké útoky proti Izraeli.

Rétorika i činy Palestinců od stažení Izraele z Pásma Gazy znovu a znovu jasně dokazují, že konflikt s Izraelem není o hranicích a osadách, ale o odmítání existence Izraele.

Pokud se Izrael stáhne ze Západního břehu Jordánu, tak tato oblast bezpochyby padne do rukou íránského režimu a jeho palestinských proxy spojenců. Pokud by tam Izrael nebyl přítomen, tak by se Západní břeh Jordánu dávno proměnil v další základnu palestinského terorismu.

Ti, kdo prosazují myšlenku palestinského státu, se snaží vyhnat Židy ze Západního břehu falešnými sliby míru a soužití. Je načase, aby ti, kdo rozhodují ve Washingtonu a dalších zemích, uvěřili tomu, co Palestinci říkají: že izraelské ústupky vnímají nikoliv jako gesta míru, ale jako gesta kapitulace.

Schopnost íránského režimu získat brzy jaderné zbraně financovaná z velké části Bidenovou administrativou – navzdory tomu, že mulláhové popírají, že takové ambice vůbec existují – bezpochyby usnadní dosažení jejich hegemonické vize. Aby mulláhové přesvědčili své oběti k souhlasu s tím, co si budou přát, nebude potřeba jediného výstřelu, bude stačit jen pohrozit.

Nikdo jim v tom nebrání.

Bidenova administrativa s Íránem údajně uzavřela tajnou dohodu. Výměnou za miliardy dolarů a zrušení sankcí – což mulláhům umožní získat další miliardy dolarů – Írán s největší pravděpodobností omezí své jaderné hrozby před prezidentskými volbami v listopadu 2024. Tento neočekávaný zisk Írán pravděpodobně nepoužije na vzdělávání dívek ani na posílení lidských práv žen, ale na svůj program jaderných zbraní, podporu terorismu a ještě silnější útlak vlastního lidu.

Vytvoření Íránem podporovaného palestinského teroristického státu na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy představuje destabilizující a existenční hrozbu ze strany Íránu nejen pro Izrael, ale také pro celý region i další země – pro Saúdskou Arábii, státy Perského zálivu, Egypt, severní Afriku, Evropu (zde a zde), Latinskou Ameriku i pro Spojené státy americké (zde, zde a zde).

Bassam Tawil je arabský muslim žijící na Blízkém východě.

Poskytl Gatestone Institut