První kolo prezidentských voleb ve Francii dopadlo i nedopadlo podle všeobecného očekávání. S celkem slušným náskokem (27,85 %) zvítězil dosluhující prezident Emmanuel Macron, a to i přesto, že vlastně nedělal žádnou prezidentskou kampaň a svůj čas věnoval hlavně mezinárodní politické situaci a pokusům o ukončení bezdůvodné okupace Ukrajiny. Kandidátem se prohlásil v posledním možném termínu a měl pouze jeden volební mítink týden před volbami. Tato zvláštní strategie (možná to udělal proto, aby nic zbytečně nepokazil na dlouhodobém výsledku, které měl v průzkumech veřejného mínění), se vzhledem k jeho kvalitnímu vítězství v prvním kole ukázala překvapivě správnou.

Na druhém postupovém místě skončila Marine Le Pen (23,15 %), což také není žádné překvapení. Zopakuje se tedy prezidentské klání dvou stejných kandidátů jako posledně. Le Pen hodně pomohl ještě extrémnější kandidát nacionalismu Eric Zemmour, ve srovnání s ním totiž Marine Le Pen vypadá takřka jako normální představitelka nějaké středové mainstream strany. Změnou jména strany a velkým posunem k politickému středu se sice pokusila obrousit hrany, které jsou historicky spojené s jejím jménem, až ve finále se však uvidí, nakolik se jí to podařilo.

Na třetím, a tedy nepostupovém místě se ocitl kandidát levicově extremistického hnutí LFI Jean-Luc Mélenchon (21,95 %), no a tady se dostávám k onomu překvapení, kterým jsem uvedl článek. To, že bude třetí, se vesměs vědělo, překvapivý je však jeho volební výsledek, neboť málem porazil Marine Le Pen. Kdyby se levice před volbami sjednotila, mohla být v druhém kole. Naštěstí k tomu nedošlo a hrozba přeměny páté republiky na marxistickou republiku šestou je zatím zažehnána. Mohutný zpěv Internacionály v sále, kde straníci a sympatizanti LFI očekávali volební výsledky, tak naštěstí zůstal jen varovným mementem a u toho to zatím skončilo.

Jako čtvrtý skončil výše jmenovaný Eric Zemmour (7,2 %), kterému se sice nepodařilo dostat do finále, ale na nováčka nedopadl špatně, což musím objektivně uznat. Politice a svému hnutí se míní věnovat i nadále, ještě tedy neřekl poslední slovo. Zemmour je také posledním kandidátem, kterému se podařilo překročit hranici pěti procent a náklady na prezidentskou kampaň mu budou proplaceny.

No a teď outsajdři, ke kterým patří dvě základní strany poválečné francouzské politické scény (socialisté a republikáni), plus nějaká ta další extremistická drobotina jako zelení, komunisté a různá další nacionální hnutí a hnutí proti kapitalismu. Asi největší šok je výsledek tradiční francouzské pravice, republikánů z LR, jejich kandidátka Valérie Pécresse nedosáhla ani na pět procent (4,79 %). Republikánům chybí sedm milionů € na to, aby zaplatili výdaje za kampaň. Pět milionů z této částky je dokonce osobním zadlužením jejich kandidátky a ta již vyzvala Francouze, aby straně pomohli uhradit vzniklou útratu.

Zelení jsou naštěstí v suterénu už dávno, jejich lidské civilizaci škodlivá politická agenda se však bohužel rozprostřela nad celým politickým spektrem, Yannick Jadot získal 4,58 % hlasů. Přítel farmářů, myslivců a venkova Jean Lassalle letos zvýšil skóre a dosáhl na 3,16 %, komunista Fabien Roussel 2,31 %, nacionalista z DLF Nicolas Dupont-Aignan má 2,07 %, představitel NPA (Nová strana antikapitalistická) Philippe Poutou 0,77 % a šéfka boje dělnické třídy z LU Nathalie Arthaud 0,57 %. Ve výčtu lůzrů jsem zapomněl na socialisty, ten monument francouzské stranické parlamentní demokracie, které starostka Paříže Anne Hidalgo dotáhla k likvidačním 1,4 %.

Ihned po vyhlášení výsledků voleb se zformovala zdejší tradiční tzv. republikánská fronta a kandidáti LFI, republikánů, zelených, komunistů, socialistů a dokonce i antikapitalistů z NPA vyzvali své voliče k podpoře současného prezidenta proti hrozbě nacionalismu zosobněného jménem Le Pen. Jean Luc Mélenchon to zopakoval dokonce čtyřikrát po sobě: „Nesmíme dát ani jeden hlas Marine Le Pen.“ Nakolik tato doporučení budou účinná, se ukáže až za čtrnáct dní. Těžko říct, jestli levicoví voliči budou opět volit podle nich ultraliberálního pravičáka, jenž ztělesňuje globální finance a kapitalismus. Partie je rozehraná a výsledek je nejistý.

No a těch hrozivých čtyřicet pět procent extremistů? Ve skutečnosti je jich o něco více, sečetl jsem jen výsledky druhého a třetího nejsilnějšího hnutí. Třeba tady vedle ve Štrasburku vyhrál Mélenchon před Macronem, nicméně Štrasburk je tradičně na levé straně politického spektra oproti zbytku Alsaska, které hlavně volí republikánskou pravici, tentokrát to byl Macron a částečně i Marine Le Pen.

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem