Ještě před 20 lety jsme žili v době socialistických budovatelských závazků. Nyní žijeme v době evropských klimatických závazků. Jeden je již v platnosti. Jmenuje se kjótský protokol a ukládá České republice do roku 2012 snížit objem emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o osm procent. Státy staré patnáctky EU mají snižovat o šest, Polsko a Maďarsko o sedm procent. Proč Česko již nyní má větší závazek než všechny ostatní státy EU, se zeptejte ČSSD, jejíž vláda nám to v roce 2001 dojednala.

Ostatní státy světa mimo dnešní EU žádné takové závazky nemají. Řada jich sice kjótský protokol přijala, ale žádné povinnosti snížit emise se jich netýkají. To je případ třeba Ruska, Číny nebo Indie. Co z toho plyne? Ty emise, které státy EU velmi draze odstraňují, se v jiných státech mimo unii klidně vypouští do ovzduší a ve výsledku se celkový objem emisí nesnižuje. Evropská unie dnes produkuje 16 procent světového objemu emisí, a kdyby se jí podařilo snížit svou produkci o 20 procent, tak tyto „ušetřené“ emise snadno nahradí producenti z Číny, USA, Ruska, Indie a dalších států. Dosažení cíle snížit celosvětově objem emisí je v nedohlednu, zato náklady na tuto politiku již zde máme v podobě prudce rostoucích cen energií a jídla.

Kjótský protokol ještě ani nebyl naplněn a nebyl ani vyhodnocen, a už tady máme návrhy na další klimatické závazky. Minulý rok na jaře Evropská rada schválila závazek, který zní jako budovatelský slogan: Dvakrát 20 procent do roku 2020. Evropská unie má do roku 2020 dosáhnout 20procentního snížení emisí skleníkových plynů a 20procentního podílu energie z obnovitelných zdrojů. Tento závazek přitom má být realizován i v případě, že ostatní státy světa nepřijmou vůbec žádné závazky na své emise. Pokud se ostatní státy světa připojí, tak EU zvýší svůj závazek snížení emisí až na 30 procent. Kromě toho byl navíc přijat závazek zvýšit objem biopaliv na 10 procent do roku 2020.

Rozum velí: jádro Předseda Evropské komise nedávno představil klimatický balíček opatření, který má vést k dosažení těchto cílů. Sdělil, že to sice bude stát poměrně dost peněz, ale že to je mnohem méně, než bychom zaplatili za klimatické změny, pokud by EU nedělala nic. Jedním z opatření má být obchodování s emisními povolenkami. To již nyní na základě kjótského protokolu funguje. Dosud se ale povolenky rozdávaly emitentům zdarma. Nově se mají zpoplatnit. Platit tak budou všichni velcí producenti emisí skleníkových plynů, což jsou u nás především uhelné elektrárny. Dojde tak k prudkému růstu cen elektřiny. Toto ale zelení politikové již veřejnosti neříkají.

Doufejme, že vůdcové Evropské unie dostanou rozum a tyto zbytečné a pracovní místa ničící závazky ještě přehodnotí. Prvním krokem k tomu by mohl být návrat k jaderné energetice. Ta, jak známo, žádné emise skleníkových plynů nezpůsobuje, a přesto je environmetalisty odmítána. Tento nesmyslný postoj se musí v zájmu zajištění energetické bezpečnosti všech evropských států změnit. Prvním krokem k tomu bylo zřízení Evropského jaderného fóra, které bylo společnou iniciativou české a slovenské vlády. Nyní se zdá, že renesanci jaderné energetiky aktivně podpoří rovněž francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Pokud se podaří překonat nesmyslný odpor Rakouska, bude to skvělá zpráva pro občany v celé Evropské unii. Levnou elektřinu budeme i v budoucnosti potřebovat všichni.

LN, 28.3.2008

poslanec EP za ODS