Pokud jde o události na Ukrajině, našim hlavním cílem by mělo být zastavení bojů a dosažení míru. Ideálně trvalého. Ale abychom mohli racionálně uvažovat o tom, jak se k míru dobrat, jaké kroky podniknout, aby jejich výsledkem byl mír, musíme správně rozpoznat, proč na Ukrajině mír není, proč se na ní stále válčí. Až když správně identifikujeme příčinu války, můžeme podniknout kroky k míru, jež se prokážou být úspěšné.

Příčinou bojů na Ukrajině je zasahování Ruska a ruská podpora tzv. separatismu na východě Ukrajiny. Kdyby tento tzv. separatismus Rusko neorganizovalo a nepodněcovalo, zkolaboval by velice rychle a boje by ustaly. Jinými slovy, na východě Ukrajiny se bojuje, protože to chce Rusko.

Mnozí „separatisté“ jsou profesionálními ruskými vojáky, kterým Rusko poskytuje těžkou vojenskou techniku, včetně dokonalých raketových systémů. Takové zbraně Ukrajina nemá, proto se nedokáže úspěšně bránit.

Je-li příčinou bojů na Ukrajině ruské zasahování, pak cesta k míru je jediná: přesvědčit Rusko, že zastavení bojů bude výhodné i pro něj, či lépe řečeno, že pokračování v bojích se pro Rusko stane velmi nevýhodné. Jinými slovy, přesvědčit Rusko, že pokračování v bojích může vést buď k porážce „separatistů“, což by všichni vnímali jako regionální porážku Ruska, anebo k větší eskalaci, což by znamenalo, že Rusko bude muset posílat na Ukrajinu nejen své profesionální vojáky, ale i odvedence.

Jak by umírali a počet jejich ztrát narůstal, válka by se v Rusku, hlavně u jejich truchlících rodičů, stala velice nepopulární a prezident Putin by za to zaplatil ztrátou popularity.

Navíc takováto eskalace by byla doprovázena uvalením dalších sankcí na Rusko, zmražením diplomatických vztahů mezi Západem a Ruskem a jeho ekonomickou blokádou. A možná i vstupem vojsk některých členských zemí NATO na západní Ukrajinu, aby Putin nebyl v pokušení obsadit Ukrajinu celou. Jinými slovy, nastala by kaskáda událostí, jež vůbec nejsou v zájmu Ruska. Bude-li Rusko a jeho prezident vědět, že toto reálně hrozí, bude mít motivaci se dohodnout, boje zastavit a akceptovat status quo.

Ale především musí vědět, že toto může nastat. Proto řeči různých evropských státníků, včetně českých ze sociální demokracie, že zbraně se Ukrajině dodávat nebudou, jsou nešťastné a kontraproduktivní. Říkat to takto otevřeně znamená vysílat Putinovi signál, že si na Ukrajině může dělat, co chce – boje budou pokračovat a lidé umírat. Naopak, taktické je vyslat signál přesně opačný: tvrdit, že pokud k určitému datu boje neutichnou a tzv. separatisté v bojích nepřestanou, Ukrajina dostane těžké a sofistikované zbraně, které povedou k vysokým ztrátám na separatistech. Bude-li to Putin vědět, bude mít motivaci konflikt zmrazit a zapouzdřit. Což samozřejmě není řešení ideální, ale lepší, než pokračování bojů.

Samozřejmě naším cílem není, aby se na Ukrajinu zbraně dodávaly a boje pokračovaly s vyšší intenzitou. Jenže někdy, za určitých okolností, je správné dodávkami zbraní hrozit, aby ty zbraně nakonec nemusely být dodány a použity. Stejně jako někdy je nutné rozmístit rakety nikoli proto, aby byly použity, nýbrž proto, aby odstrašily útok, válka nevypukla a ony použity nebyly.

Naším zájmem je samostatná, svobodná a demokratická Ukrajina v alespoň větší části jejího území. A zastavení bojů. K tomu je nutné přesvědčit Putina, který rozumí jen síle, že je to i v jeho zájmu. A to lze jedině tak, že si uvědomí, že ta situace může být pro něj mnohem horší, než je dnes. Jinými slovy, musí být přesvědčen, že pokud mír neuzavře teď, Ukrajina efektivní zbraně dostane.