Tak máme za sebou útěšný summit, tentokrát v hlavním města EU v Bruselu. Byl přesně tím, co se od něj dalo čekat – vším, jen ne summitem, tedy pokud jde o význam toho, co vyplodil.

Hora porodila myš, která ovšem řve. Tato myš se dá shrnout takto: všichni se dohodli, že se dohodnou, že se David Cameron dohodne s EU na tom, co předem již bylo zřejmé, že se na tom nakonec dohodnou, a David C. donese domů (jako neblahé paměti Neville Chamberlain) cár papíru. Košile a jupky se propotily, sukně a kalhoty pomačkaly, snídaně, obědy a večeře se spapkaly a všichni se rozjeli domů. Jak jsem již psal prorocky v loňském roce – byl to jeden z řady dalších summitů, které nic nevyřeší. A to není všem dnům konec, o tym žádná.

Prvním výsledkem je, že není vůbec jisté, co z dohody bude, protože referendum, které koncem června bude spácháno ve Velké Británii, teprve rozhodne, zda ostrovní království zůstane v EU. Mnohé, zejména výroky lidí z řad torryů a průzkumy veřejného mínění, nasvědčuje tomu, že brexit se konat bude.

Druhým výsledkem je, že se vůbec nic nevyřešilo ve věci uprchlické krize, kteroužto agendu Anděla M. zakopala drsně pod koberec. Předtím ale za pomoci létajícího pendlera Donalda Tuska a nevybíravým nátlakem svým (i svých ambasadorů) zmasírovala bulharského premiéra a představitele V4. Výsledkem je, že jedině celoevropské řešení je řešením. Není to nádhera?

A to vše jen proto, že Anděla, která způsobila Německu a celé řadě evropských států útrapy a vážné problémy, které již nyní ohrožují nemocenské a sociální systémy (např. v Německu už vzniká vážný deficit, který hrozivě poroste), nehodlá žádné jiné řešení akceptovat. A just ne. Věří, že bude naplněna dohoda s Tureckem. Jenže Turecko si vytřelo s dohodou vše, co se vytřít dá, a do Bruselu ani nepřijel Erdogan nebo jiný turecký hlavoun. Až tak moc respektují tuto dohodu. Pobřeží nehlídá, pašeráky nehoní, byznys s imigranty kvete ještě lépe než dříve. Čína nestačí vyrábět a exportovat gumové čluny.

Takže zpět k výsledku: Anděla spoléhá na řešení, které vymyslela ona a které spočívá v tom, že za pár drobných Turecku pak Turecko samo vyřeší za EU problémy Evropy, které však způsobila především Anděla a její establishment a celý manšaft německých vítacích organizací všeho druhu. To je absurdní, absurdní a absurdní. Kromě toho bych řekl, že tento zločinný optimismus, kvůli kterému se odkládají nepopulární, leč jedině účinná řešení, vede nezadržitelně k rozpadu EU. Kancléřka hrobařka, tak se jí bude říkat jednou v učebnicích dějepisu.

Co nastane nyní: Rakouský prezident i kancléř a ministryně vnitra již stanovili zmenšené denní kvóty imigrantů a numerus clausus; až ten bude neplněn‚ Österreich zavře hranice. A bude to dřív, než se nadějeme. Už to, že Rakousko posiluje kontingent vojska na hranicích o dalších několik stovek vojáků, je výmluvným důkazem, že přestalo dělat mopslíka pro pobavení Anděly a rohožku pro imigranty. Slovinsko mezitím již postupně drátuje hranice s Rakouskem. Až se naplní počet avizovaný Rakouskem, nastane to, co označovala V4 jako „plán B“. Bude se drátovat na hranici s Řeckem jak v Makedonii, tak i v Bulharsku. V obou zemích se již beztak drátuje, jen se to tak úplně nahlas neříká.

Pak ale už vše zůstane v Řecku a nastane teprve katastrofa. A teprve pak nejspíš začnou lodi NATO, vojenská plavidla Řecka, hnát imigranty v člunech zpět k tureckým břehům. Jiná cesta nebude, protože se Řecko ocitne v šílené situaci. Za tu si zčásti svojí nečinností a pohodlným vytvořením koridoru směrem na sever může samo, ale především za to může establishment EU a všichni milovníci jinakosti a imigrace, protože nechali Řecko na holičkách jak personálně, tak i finančně. To vše za situace, kdy již nejméně před téměř dvěma roky bylo zřejmé, že si Řecko nebude schopno, až se to vše pohne, samo s tím vším poradit.

A kromě toho, představte si, co by se stalo, kdyby nějaký velitel lodi vzal například do vleku pět člunů a nahnal je zpět do tureckých teritoriálních vod. Umí si někdo představit, co by se strhlo? Těch demarší, urážek, dehonestace... Takový člověk, který by jen konal svoji povinnost, by se musel jít oběsit. Až tam jsme to dopracovali. Jenže, a to podtrhuji, tyto scény se budou dít, budou se muset dít, pokud ještě chce Evropa něčemu zabránit. A bude jedno, zda to bude u řeckých ostrovů nebo ostrovů italských anebo později u španělského pobřeží nebo na Kanárských ostrovech. To až převaděči začnou přesouvat svá naložiště jinam.

A co další země? Česká republika v okamžiku, kdy Rakousko zavře hranice nejdříve na jihu a později kolkolem, je zavře také, protože až frustrace koncentrujících se dezorientovaných imigrantů začne narůstat, půjdou to zkusit jinam, předpisy nepředpisy. Každý bude muset hájit své národní zájmy sám, tak je to a tak to bylo vždycky. Jen se to nesmělo říkat a stále se mlžilo a mlží evropskou solidaritou.

Na závěr k oné solidaritě, o které tak ráda Merkelová, Junckers a Schulz mluví. Představte si situaci, že se zblázní premiér Sobotka či prezident Zeman a nejen, že otevřou dveře nelegální imigraci, jako Německo v letech 2014 a 2015, ale řeknou i to, co Anděla: že všichni ze Sýrie jsou vítáni. A pak by ještě opakovaně řekli: My to zvládneme. Umí si někdo představit, že by pak Bohuslav Sobotka nebo Miloš Zeman chtěli po EU solidaritu od ostatních při řešení a převzetí balíku imigrantů podle kvót? Dostali by oba - obrazně řečeno - přes papulu a nikdo by se s nimi nebavil. Tak to bylo, je a bude.

Začněte se loučit s Evropskou unií. Schengen již mezitím po léčbě Německem a EK umřel a hledá se datum pohřbu. Che sará sará.