8.2.2023 | Svátek má Milada


EVROPA: Příčiny současného růstu nelegální migrace

29.12.2022

Počty nelegálních migrantů v posledních letech proudících do EU neustále rostou, jen za rok 2021 činil 200 000 běženců překračujících nelegálně hranice EU (zdroj FRONTEX 15/2/2022 number of illegal border-crossings), což je nejvyšší úroveň od roku 2017 (při vrcholu migrační krize se počet pohyboval kolem miliónu běženců). Největší nárůst byl zaznamenán na Balkánské trase (148%) výrazně ovlivňující migrační trasy mířící do i přes naše území. I Česká republika vykazuje strmý nárůst, jen od od začátku roku do konce srpna zadržela policie v Česku přes 10 000 nelegálních běženců.

Podíváme-li se na počty nelegálních migrantů ze třetích (mimoevropských) zemí žádající o azyl za rok 2021, jde o běžence pocházející především ze Sýrie (více než 98 800 lidí, čili 18 % z celkového počtu), Afghánistánu (83 700 neboli 16 %) a Iráku (asi 26 000 či 5 %), v drtivé většině z muslimských zemí Blízkého východu.

Zvláštní postavení zaujímá Německo, které jen za rok 2021 přijalo 190 545 žádostí o azyl!

Když jsem po vypuknutí migrační krize napsal dobrodružný román Mračna nad Evropou s hlavními postavami z Bavorska, netušil jsem, že západní Evropa na čele právě s Německem bude i po sedmi letech po vypuknutí migrační krize dál pokračovat v nastaveném sebevražedném kurzu migrační politiky.

Pojďme se podívat na hlavní příčiny:

Klasifikace nelegálních migrantů do skupiny obětí
Odpovědnost za bezpečnost evropského kontinentu a ochrana hranic leží na bedrech jednotlivých států, ale jejich zásahy (na moři nebo souši) musí být v souladu s EU legislativou, Ženevskými úmluvami a Základní listinou práv a svobod.

Legislativa EU a většiny západoevropských zemí nezměnily svůj pohled na nelegální migraci, stále považují za viníky jen pašeráky, nikoliv nelegální běžence, ti jsou klasifikováni jako oběti pašeráků. Jde o základní chybu.

Stačí se podívat na dokument EU parlamentu, kde se dočítáme, cituji:

K migraci vede nespočet důvodů. Od ohrožení a perzekucí, přes chudobu až po klimatickou změnu.“

A další perla: „Očekává se, že extrémní výkyvy počasí v budoucnu ještě zhorší klimatická změna. A víc lidí tak může hledat nový domov, protože je k tomu doženou právě přírodní podmínky.“

Fakt, že kdokoliv žije v méně příznivých podmínkách nezakládá právo na násilné proniknutí do Evropy!

Výše uvedený dokument je názornou ukázkou lidskoprávní optiky utlačovaných a jejich práv bez ohledu na bezpečnost původních obyvatel Evropy. Nikdo neupírá pomoc lidem v nouzi, hlavně v místě nedostatku, ale nemohu se objevit ve dveřích sousedova domu a chtít se pomocí „lidských práv“ v něm usadit.

Jestliže kdokoliv ze třetího světa překročí násilně hranice Evropy a vynucuje si práva uprchlíka, má být okamžitě vrácen do země původu. Pokud je mu udělen azyl, jde o pokřivenou interpretaci lidských práv. Násilné překročení hranice za pomoci pašeráků nebo bez nich nezakládá právo na dočasný pobyt nebo dokonce azyl. Tito jedinci musí být okamžitě vyhoštěni. A to se bohužel neděje.

Namísto toho platí slova jednoho z bruselských eurokomisařů při vypuknutí migrační krize:

My Evropané to musíme zvládnout. Jinak způsobíme mnohem více utrpení, zradíme své dědictví a vzdáme se své identity jako kontinentu lidských práv“.

Tohoto sebemrskačství využívají politické neziskovky, které jakékoliv pokusy o zastavení nelegální migrace označují za protiprávní a dokáží účinně paralyzovat ochranu hranic nebo přímo si vynutit změny pomocí právních žalob jako v případě vyhošťování nelegálních migrantů na vnější hranici EU. Příkladem může být známý verdikt Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku, který konstatoval, že dlouhodobá praxe vytlačování uprchlíků na vnějších hranicích EU je protiprávní!

O kyvadlové dopravě lodí neziskovek ve Středozemním moři bylo popsáno hodně, většina z nás nemá nic proti záchraně migrantů na moři, lišíme se jen ve směru plavby, neziskovky mají namířeno ke vzdálenějším italským břehům, my ostatní preferujeme bezpečný návrat na africké pobřeží.

Regulace a řízení migrace namísto zastavení migračních toků
Další příčinou růstu počtu běženců je neochota orgánů EU a některých západoevropských států nelegální migraci ZASTAVIT. Západoevropské státy spolu s EU orgány chtějí nelegální migraci regulovat, řídit, dokonce i vedení FRONTEX čelilo tvrdé kritice ze strany některých levicových europoslanců za některé účinné kroky při předávání informací, zastavení člunů, atd.

Namísto silového řešení ochrany vnější hranice EU založilo a financuje nejrůznější orgány a instituce zaměřené na práva uprchlíků. Příkladem může být Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO).

A co můžeme vyčíst z jeho zakládajících dokumentů:

Úřad EASO byl založen s cílem zlepšovat praktickou spolupráci v otázkách azylu a pomáhat členským státům plnit jejich evropské a mezinárodní závazky(!) týkající se poskytování ochrany lidem v nouzi.

A jestlipak víte, že již vznikl úřad, který má mít na starosti společnou azylovou politiku EU?

Ano, je tomu tak, 15.12.2021 vyšlo nařízení EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/2303 o zřízení Agentury Evropské unie pro otázky azylu. Již v preambuli v prvním odstavci 1 se dočítáme:

Cílem politiky Unie v oblasti azylu je vytvořit a zřídit společný evropský azylový systém, …………., který se řídí zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti!

Tento nový, větší a mohutnější úřad se silnějšími pravomocemi má nahradit výše zmíněný úřad EASO (odstavec 7 preambule), jinými slovy pokud něco nefunguje, zřídíme za tím účelem ještě větší byrokratickou instituci, která za nás vše vyřeší.

Absence migračních středisek pro běžence mimo EU
Vytvoření migračních středisek pro pomoc uprchlíků
(nazvěme je např. Reffugees support centers RSC), která musí vzniknout mimo EU (z důvodů popsaných výše), nejlépe na pobřeží některého ze severoafrických států o rozloze pár kilometrů čtverečních pronajatých od dotyčné vlády. Tato střediska by sloužila pro identifikaci a následné posouzení oprávněnosti žádosti o azyl.

Do těchto center musí být převezen jakýkoliv nelegální migrant, který překročí hranice EU. Naprosto klíčová podmínka pro efektivní ochranu vnější hranice. Jedná se už dnes o tisíckrát zmiňovaný projekt, který by nelegální migraci do Evropy dokázal definitivně vyřešit.

V dnešní době internetu a mobilních telefonů si tuto informaci pašeráci velice rychle předají a počty příchozích do EU by rázem letěly dolů.

Do migračních středisek by zamířili také žadatelé o azyl, u kterých bylo rozhodnuto o jejich vyhoštění (většinou se přesouvají po Evropě z jednoho státu do druhého).

Podmínkou zřízení migračních center mimo EU je sebevědomé a proaktivní jednání zacílené na pronájem a správu území v některé ze severoafrických zemí. EU by se musela začít chovat jako velmoc s využitím diplomacie a finančních pobídek. A to je v současnosti přání z říše snů.

Existence migračního střediska by navíc znamenala pro místní obyvatele dostatek pracovních příležitostí spojených s ekonomickým růstem regionu.

Závěrem vyvstává otázka, kdy se konečně začne Evropa ve vztahu k řešení nelegální migrace chovat racionálně?

Tip na vánoční dárek: Atraktivní knižní thriller Mračna nad Evropou nyní v prodeji se slevou.