Státníci se scházejí, náš premiér blouzní (nejspíš ve snaze uchlácholit Andělu Merkelovou) o jakési evropské armádě, premiér Renzi organizuje prostřednictvím Frontex Tour každodenní přísun tisícihlavých davů ve člunech do Evropy, summity a tiskové konference se konají, slavnostní večeře a přípitky se konají v nablýskaných hotelích, Turek Erdogan vydírá Evropu a Juncker se Schulzem... kde ti vlastně jsou? Británie trpělivě připravuje spuštění brexitu a jsem přesvědčen, že pocity Britů začínají být spíše úlevné, než naopak. Neboť Evropa je v počínajícím rozvalu.

Možná se to nezdá, ale ty masy často etnicky homogenních imigrantů, nejsou ani tak humanitárním problémem. Prakticky ve většině případů, pokud nepřicházejí z vyloženě válečných zón ze Sýrie, Iráku či některých afrických států, jsou to čistě ekonomičtí migranti a především jejich mužský předvoj. Tento proud je organizován a ne že ne a je pro to na síti sítí dost důkazů. Vědí to i pracovníci různých humanitárních organizací operujících v oblastech, odkud se davy lidí pouštěji za drahé peníze směrem na sever do Evropy. Tento proud lidí, který nakonec tak či onak kvůli neschopnosti evropských státníků, armád Itálie, Řecka a nakonec i neochoty NATO se zapojit ve stádiu ohrožení členských států do preventivních a odstrašujících námořních operací, skončí v Evropě, v sobě nese zárodek budoucí katastrofy. Již beztak napnuté sociální systémy evropských zemí, zatížené všeobjímajícími dávkami na cokoli, jakož i přetížené systémy zdravotního pojištění budou čelit obrovským výdajům na požitky masy lidí, které se prostě nepodaří integrovat. Na jedné straně je nutno obdivovat obrovské nasazení zejména německých či švédských sociálních a jiných pracovníků, kteří každodenně pracují s imigranty ve snaze z nich udělat Němce či Švédy anebo něco, co se tomu blíží, ale na druhé straně je třeba jasně říci: k ničemu to nepovede. A nezvládne se to. A když napíšete na transparent: „Angela, Sie schaffen das nicht“, tak je to pravda pravdoucí.

Ten penězi živený proud lidí bez pracovních návyků již po několik generaci, často živený jen humanitární pomocí (kterou si bohaté země a v nich operující nadnárodní firmy vykupují špatné svědomí z toho, že nedokážou podporovat ekonomické aktivity v Africe a dovážet produkty od tamních lidí, aby měli z čeho žít) již z Evropy nikdo nedostane pryč. Právě naopak, nastane tlak jak imigrantů, tak i zničující tlak lidskoprávních hyen organizujících jejich podporu často i za cenu porušování zákonů evropských zemí a EU na spojování rodin a příjezd rodinných příslušníků. To bude další mela, protože jakými doklady se to bude prokazovat, když tito lidé přicházejí ze zemí, kde něco jako evidence obyvatel nebo státní správa v pravém smyslu ani neexistuje. V mezidobí tito lidé v zemích, kam chtějí jít, způsobí humanitární katastrofu, nárůst zločinnosti a nastane devastující vliv bojovného islámu na společenské struktury. Tolik tělocvičen, hal a bytů nikdo nebude mít v rozumném čase k dispozici, takže vše se bude konat na úkor domácích, kteří na rozdíl od imigrantů celý život přispívali do sociálního a zdravotního systému.

A poté nastane to, čeho se všichni obávají - lidé a skupiny lidí začnou brát právo do svých rukou a je zaděláno na anarchii a na něco, čemu se říká občanské nepokoje nebo válka. A to jenom proto, že si prokrmení političtí gážisté se nechtějí zasvinit něčím tak odporným, jako jsou hranice států. Bezhraniční Evropa je sice krásná idea a současná realita, ale už tak zcela nefunguje a už nikdy nebude obnovena a je jisté, že trend bude opačný. Tento rozval čeká Evropu jen proto, že politici nechtějí chránit hranice tváří v tvář invazi, která má charakter přírodní katastrofy. Povodeň odpluje, davy lidí však zůstanou a následky se neodstraní - budou jen v horší podobě pokračovat dál. Politici v jakémsi podroušení neexistujícím lidským právem na štěstí tam, kam se rozhodnu jít, kašlou na své voliče a nezašpiní si ruce ráznou akcí, která se od nich očekává.

Proto je třeba stále hlasitěji mluvit o tom, že hranice zemí je třeba chránit. A když řeknu hranice České republiky, pak je třeba je chránit nakonec i tak, že se bohužel vrátíme o několik desetiletí nazpět. Když se tak drasticky změní okolnosti, pak se i drasticky musí měnit prostředky k ochraně vlastních občanů. Čechů i dalších, kteří české občanství mají nebo zde legálně pobývají. A melou-li, často ironicky, někteří politici a komentátoři stále dokola, že nám příliv lidí nehrozí, pak připomínám slova prezidenta Klause, že totiž jednoho dne imigranti zjistí, že ta Česká republika zase není tak špatnou destinací, a prostě se pohnou směrem k nám. Průchod mají volný, Německo jim bránit nebude. Jenže my si právě od toho tento stát svými daněmi platíme, aby chránil nás i nedotknutelnost území státu, a ne proto, aby čerpal dotace z fondů EU a politici si čechrali pérka v parlamentu nekonečnými debatami o takových hovadinách, jako je protikuřácký zákon anebo zákon, že Edvard Beneš se zasloužil o stát, a ministryně Valachová s erudicí sobě vlastní deptala školství svými experimenty a tuhou centralizací. Máme tento stát a volili jsme politiky ne proto, aby nás chlácholili, ale aby konali, a to i preventivně. Protože nelze čekat, až to špatné nastane. To špatné již - jak vidno v Německu či Rakousku - nastalo a nyní je tam už pozdě.

Na samý závěr poznámka. Jak je možné, že tak silná Evropa nedokáže donutit státy, odkud imigranti přicházejí, k tomu, aby přijímaly své vlastní občany nelegálně se v Evropě zdržující zpět? Anebo víc než dva na jedno letadlo?! Možná by bylo na čase říci: jestli nebudete brát své lidi zpět tak, jak se sluší a patří, končíme s dovozem vašich hnojiv, přírodních surovin pistácií, obilnin, zemědělských produktů, nabouchejte si do kecek vaše ovoce a zeleninu a zapomeňte na turistiku. A to do té doby, než si z nás přestanete dělat legraci. Ale to by nesměla mít EU ve svém čele takové exoty, jakými jsou Juncker, Schulz a Tusk a v zádech záškodníky z Hate Free a různých lidskoprávních teroristických organizací často placených z našich daní.