Nová Charta EU má šest artikulů, tedy odstavců či článků, které se týkají životního prostředí, digitálního sebeurčení, umělé inteligence, pravdy, globalizace a práva každého občana se proti porušování domáhat nápravy u soudu.

Německý časopis Der Spiegel zdůrazňuje, že nejdůležitější práva představují první dvě a poslední dvě artikuly, a proto se o nich zmíním důkladněji. První vyžaduje, aby každý občan měl právo žít ve zdravém a chráněném životním prostředí. Druhý hovoří o tom, že každý člověk má právo na digitální sebeurčení, tedy nezávislost. Pátrání a manipulace jsou zakázané. Pátý vyhlašuje právo na to, aby každému občanu bylo nabízeno zboží a služby, které jsou vyráběny a poskytovány v souladu s univerzálními lidskými právy. Šestý, poslední artikul, dává každému člověku možnost, aby podal proti porušování těchto základních práv žalobu k Evropskému soudu.

Autorem je známý berlínský advokát, který napsal mnoho bestsellerů, jejichž prodaný náklad dosáhl ve světě deseti milionů výtisků. Jmenuje se Ferdinand von Schirach a zdůrazňuje, že nejde o žádnou symboliku, nýbrž o vymahatelné právo, které odpovídá době, v níž technické možnosti a nebezpečí předběhla možnosti současného práva. V důsledku jde jen o rozšíření základních práv, která Evropská unie přijala v roce 2009. Moc koncernů a mocných globálních hráčů je podle něj tak veliká, že žádné národní právo už není dost silné, aby zjednalo nápravu. Chartu sepsal po mnoha přednáškách a konzultacích s řadou odborníků, politiků a expertů, kteří ji podporují a vyšla jako knížka s názvem Jeder Mensch, Každý člověk. Právník a obránce ochrany životního prostředí Remo Klinger řekl: „Ideu globalizovat lidská práva považuji za geniální, protože znamená základní obrat.“ A špičkový právník Christoph Möllers dodává: „Od Fredinanda von Schiracha zavál atlantický vítr svobody.“ Za tento projekt se staví i ústavní právník Ulrich Karpenstein, bývalá rakouská kancléřka a ústavní soudkyně Brigitte Bierlein, viceprezidentka Evropského parlamentu Katarina Barley a mnoho dalších. Zatím jde ale pouze o Němce, už taky proto, že kniha se objevila na pultech 13. dubna 2021 a zatím je k dostání jen v němčině.

Der Spiegel napsal: Schirachova charta je utopie? Možná. Nebo taky může být začátkem nového občanského hnutí. On sám k tomu dodává: „Tento návrh jsem napsal proto, že lidská práva musí být nedotknutelná.“ A má k tomuto návrhu i osobní důvody, stydí se za svého dědečka Baldura von Schiracha, který sloužil nacistům, ale naopak je hrdý na dalšího příbuzného z matčiny strany Johna Midddletona, který byl mezi 56 zakladateli Spojených států, kteří v roce 1776 vyhlásili nezávislost.

Drobné kroky, které ukazují stejným směrem. ale Evropská unie chystá. Třeba již od 17. prosince 2021 vstoupí v platnost zákon o ochraně oznamovatelů, který zabrání pomstě vůči zaměstnancům, kteří oznámí nekalé kroky ve firmách, kde pracují. Jenže i prosazení tohoto zákona trvalo bezmála pět let. Tato charta, říká Ferdinand von Schirach, by celý proces nejen urychlila, ale položila by i základ, díky němuž by se občané EU mohli identifikovat s abstraktní politikou.