Obracím se na vás, Skotové, při příležitosti aktivace výstupního procesu Spojeného království z Evropské unie. Tedy přesněji se obracím na těch 60 % z vás, kteří v loňském referendu hlasovali proti brexitu.

Naopak se neobracím na ty čtyři z deseti z vás (což je poměrně hodně), kteří vloni hlasovali pro vystoupení Velké Británie z EU.

Dočetl jsem se, že chcete spustit nové referendum o své nezávislosti na Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Je to bezpochyby vaše výsostné právo. Jestliže by však jedinou vaší motivací mělo být znovuvstoupení samostatného Skotska zpět do EU, pak vás prosím, abyste zvážili následující body (pokud je vaše motivace jiná, tak není třeba číst dále):

1) Uvažte, že v případě úspěchu vašich snah do EU znovuvstoupíte jako poměrně malý stát, počtem obyvatel menší než Česká republika. A jako takový budete mít příslušně nízká hlasovací práva i třeba počet europoslanců. Vaše příspěvek k unijní rozhodovací mašinerii bude nižší, než má Česká republika, Maďarsko, Rakousko, Řecko. Bude to nebetyčný rozdíl oproti situaci Velké Británie, která si v EU občas dokázala něco prosadit. A zapomeňte na jakýkoliv automatický nárok na významného eurokomisaře. Když už nějakého mít budete, tak třeba s portfoliem Regionální politika nebo Zdraví a bezpečnost potravin.
Jestli si myslíte, že vláda věcí vašich zpět se k vám, Skotové, navrátí, pak vězte, že nikoliv. To, co se děje v Bruselu, odkud vám bude servírováno 80 % zákonů, velmi pravděpodobně neovlivníte. Ovlivníte to jedině v případě, kdy přijmete za svou politiku nějaké velmoci v EU, nejlépe Německa, nebo případně i Francie, a budete ji podporovat. Je to opravdu to, co chcete?

2) Jistá výhoda možná je, že byste nebyli po znovuvstoupení vystaveni hrozbám typu zastavení eurodotací, které se čas od času z úrovně velkých států či politiků EU objevují vůči těm menším zemím, které si jim dovolí oponovat. Budete totiž jako stát s vysokým HDP na rozdíl například od České republiky čistými plátci do unijního rozpočtu. A tentokrát již bez slevy na příspěvek do rozpočtu EU vyjednané v roce 1984 Margaret Thatcherovou.
Mohu vás však, jako občan státu, který by zřejmě byl čistým příjemcem vašich peněz, ubezpečit, že obé je špatně: Jak placení vyšších částek do unijního rozpočtu, aby bylo co přerozdělovat, tak i přijímání takových eurodotací. Vede to k výčitkám kdo na koho doplácí a kdo by měl být komu vděčen, k závislosti a ke korupci, v horším případě až k nevraživosti mezi státy. Takže ani čisté plátcovství vlastně žádnou výhodou není.

3) Pokud byste byli nakloněni uvěřit prohlášením představitelů EU, jako například naposledy tomu z Říma, jak jim leží na srdci bezpečná a chráněná Evropa, pak vězte, že to je jejich cirka desetitisícíšesté prohlášení na toto téma. Říkají to dlouho a ještě dlouho to říkat budou. Ale fakta hovoří jinak. Jejich politikou bylo ignorování teroristických hrozeb, úporná obrana před účinnými řešeními proti ilegální imigraci, naopak ujmutí se role pašeráků lidí, což nakonec muselo skončit prudkým zvýšením bezpečnostních rizik a žadoněním u tureckého sultána o pomoc.
Mnohem větší bezpečnost nežli členství v EU vám zajistí nepřistupování k Schengenskému prostoru (ostatně již částečně nefunkčnímu), dále pak svazek se Spojeným královstvím a samozřejmě členství v NATO. Nikoliv snahy budovat nějaké paralelní vojenské struktury k NATU v rámci EU.

4) Nemyslete si, že stejně jako měla velmoc Velká Británie v EU výjimky ze všeho možného (od Schengenu přes imigrační politiku přes chartu práv až po euro), že podobné výjimky budou automaticky uděleny také samostatnému Skotsku. Určitě nebudou.
Například v případě měny eura vám sice budou europolitici tvrdit, jaká je to obrovská výhoda proti skotské libře. A ona opravdu na první povrchní pohled bude. Ale jen na první pohled. Ta negativa budou jen dočasně skryta, ale dříve či později se vyjeví, nejspíš opět při nějaké řecké krizi předluženosti číslo nevímužkolikáté, nebo dokonce při předluženosti italské. Spolu s ostatními solventními státy eurozóny budete zachraňovat.

5) Pokud se vám něco nebude na současném směřování EU líbit a pokud nebudete chtít sklapnout podpatky a držet ústa a krok, budete si muset nechat líbit, že vás předseda německých socialistů Martin Schulz (při volbě získal krásných čistých 100 % hlasů) označí za populistický virus, který proudí Evropou. Jak se to stalo např. „neposlušnému“ Maďarsku. (Je to ten stejný Martin Schulz, možný budoucí německý kancléř, který naopak chválil Řecko za jeho přístup k imigrační krizi v Egejském moři v roce 2015. Přitom bylo všem zřejmé, že Řecko se s plněním schengenských dohod o ochraně vnějších hranic nepřetrhlo. Proč by taky mělo, že? Aby chránilo německé hranice?).
A když v některých věcech si budete chtít přesto jít vlastní cestou, tak s vámi spustí řízení o porušování pravidel právního státu jako s Polskem.

Milí Skotové.
Sníte-li o nezávislosti, pak vězte, že v rámci Unie se jí dozajista nedočkáte.

Převzato z blogu Strunz.blog.idnes.cz se souhlasem autora