Zkuste odpovědět na následující otázku. Komu byste svěřili klíče od bytu, případně i vlastní dítě, kdybyste se dostali do úzkých? Řekněme, že si můžete vybrat mezi bruselským úředníkem, anebo americkým generálem. Nevím jak vy, ale já bych zvolil generála. A to i po všech těch hollywoodských filmech, ve kterých právě zlotřilí američtí generálové byli vzorem pro tisíc a jeden typ filmových padouchů. Ale to poznamenávám jen na okraj výroku českého vládního zmocněnce, že „GPS může vypnout americký generál“. Hlavně buďme nezávislí!

Dlouho mě nic tak nerozčílilo jako stránka věnovaná systému Galileo, která vyšla minulý týden v Lidových novinách. Byla věnována snaze české vlády, aby se Praha stala administrativním centrem budovaného navigačního systému. Kdo není seznámen s detaily, tomu upřesněme, že systém Galileo je obdobou amerického systému GPS. Ten drtivá většina z nás využívá prostřednictvím mapové navigace buď v autě anebo v mobilním telefonu.

Evropský systém má nabídnout lepší a přesnější pokrytí signálem. Bude k dispozici i v některých málo osídlených oblastech, kam dnes americký GPS „nedosáhne“ (například kolem pólů), a bude ho snadnější přijímat i v husté zástavbě, například mezi vysokými budovami. Zkrátka bude modernější. To je logické, vždyť vzniká se zpožděním několika desítek let po tom americkém.

Ale technické parametry nejsou tím, čím ho Evropa „prodává“ svým občanům. Tím hlavním je politika či spíše ideologie. Evropští politici i byrokrati hrají zase tu známou kartu o nezávislosti starého kontinentu na Americe. Dobře se to poslouchá, určitě v těch zemích, které trpí z Ameriky dlouhodobě komplexem a neumí si přiznat, že Evropa je prostě na Spojených státech závislá, a to zejména vojensky. A že zároveň za Amerikou zaostává, a to v technologiích i vědě. Lze to pochopit u zastydlých pseudovelmocí, jako je třeba Francie, ale nevím, proč tuhle rétoriku přejímáme čím dál častěji také v Česku.

Ano, navigační družicový systém GPS je něco, co vzniklo z amerického vojenského rozpočtu a co bylo primárně určeno pro vojenské účely. Tak jako například internet. To je ostatně docela dobré srovnání, protože v obou případech jde o technologie, které dnes využívají miliardy lidí, které jejich životy proměnily k lepšímu a které zásadním způsobem mění i celý svět.

Jak to bylo s dostupností

Historie GPS či lépe řečeno její zpřístupnění nevojenskému celosvětovému užití navíc úzce souvisí se studenou válkou. Nařídil je totiž americký prezident Ronald Reagan, a to poté, co Sovětský svaz v roce 1983 sestřelil jihokorejské dopravní letadlo Korean Air 007. To „zabloudilo“ omylem do sovětského vzdušného prostoru. Aby se to neopakovalo, povolil Reagan užití vojenského GPS pro civilní a komerční účely. Bylo to od Ameriky velkorysé a navigace od té doby nepochybně pomohla zachránit tisíce lidských životů.

Přesto to vládního zmocněnce Karla Dobeše nenechává klidným. „Při válce v Kosovu prý úmyslně měnili přesnost signálu,“ řekl v rozhovoru s redaktorem LN. Čekal bych u úředníka pohybujícího se na mezivládní úrovni, že slovo „prý“ nechá k používání nám ledabylým novinářům. A že bude celkově mluvit zasvěceně a přesně.

Válka v Kosovu byla v roce 1999, tedy v době, kdy signál GPS byl nepřesný celosvětově. Bylo to tak díky funkci zvané „selective availability“ (výběrová dostupnost), která umožňuje vnést do navigačního signálu úmyslnou chybu. Tuto funkci nařídil permanentně vypnout prezident Bill Clinton, a to od 1. května 2000. To umožnilo rychlý a pro soukromé firmy velmi profitabilní nástup komerčního využití. Jistě, armáda má k dispozici zařízení, jak v konkrétní lokalitě signál GPS rušit či znemožnit přesný příjem. Ale to lze učinit s jakýmkoliv signálem, nepochybně tedy i tím, který bude poskytovat Galileo.

Evropské peníze z našich kapes

Nemám nic proti evropskému navigačnímu systému. Pokud nebude jen alternativou, ale bude se s americkým GPS doplňovat, pak to nepochybně bude znamenat přínos. Otázka zní, kdy se tak stane. Termíny se posouvají, rozpočty se ukazují byt nedostatečnými. My z Prahy to sledujeme nevzrušeně, jako by si naši politici stále neuvědomovali, že evropské peníze nejsou z vesmíru, nýbrž i z našich vlastních kapes.

Umístění úředníků pro Galileo nás prý nebude nic stát, jen „provozní náklady“, ujišťuje nás bohorovně zmocněnec. Ale kromě ideologické omáčky mi chybí jakékoliv rozumné zdůvodnění, proč je pro nás tahle věc tak důležitá. S údivem v novinách čtu, že kvůli potenciálnímu umístění osmdesáti úředníků - věru armáda! - už vláda poslala do Bruselu jakousi aktualizovanou „zprávu o životní úrovni v Praze“. Nevím, co bývá obsahem takové zprávy - evropští inkousti možná potřebují vědět, zda lze v místních restauracích objednat lanýže či zda jsou prostitutky dostatečně čistotné.

Pro rozhodnutí o tom, zda Praha usídlení šéfů Galilea „vyhraje“, prý bude jakási důležitá večeře někde v Lucemburku za dva týdny. Přeji účastníkům dobrou chuť. Silné žaludky už mají.

LN, 4.10.2010