3.2.2023 | Svátek má Blažej


EVROPA: Britové začínají litovat odchodu z EU

9.12.2022

odchod bylo necelých 52 % lidí. Jak se po čase ukazuje, nespokojenost s vystoupením z EU roste a i ti, kteří původně odejít chtěli, dnes brexitu litují.

Zbystřit by nyní měli zvláště ti, co chtějí, abychom se v Česku inspirovali Velkou Británií a z EU „po anglicku zmizeli“. Jak totiž dlouhodobě ukazují ostrovní průzkumy veřejného mínění, většina tamních lidí není z brexitu příliš nadšená. Opuštění Evropské unie zjevně nepřineslo hrdému Albionu slibovaný začátek nové zlaté éry spojené s osvobozením od diktátu Bruselu. Naopak převládá nespokojenost a sílí hlasy volající po návratu.


Podle jednoho z posledních průzkumů si dokonce 57 % dotazovaných Britů myslí, že brexit byla chyba. (Pixabay)

Dlouhodobý trend

Podle jednoho z posledních průzkumů si dokonce 57 % dotazovaných Britů myslí, že brexit byla chyba a naopak jen 43 % dotázaných lidí považuje odchod z EU za správné rozhodnutí. V tomto případě jde zatím o rekordní číslo. Brexit je nejméně populární od hlasování v červnu 2016. Pro odchod tehdy hlasovalo necelých 52 % lidí. Je jasné, že litovat své volby nyní určitě musí i část těch, co dříve hlasovali pro brexit.

Nejedná se zdaleka o žádný ojedinělý průzkum, kde převažovaly hlasy přející si návrat do EU. Naopak jde spíše o potvrzení dlouhodobého trendu. Už více než rok ve všech průzkumech u britské veřejnosti mají navrch ti, kteří vnímají brexit negativně a hodnotí ho jako chybu.

Velmi zajímavá čísla nabízejí také výsledky dvou dalších letošních průzkumů z února a srpna, které šly trochu více do hloubky a neptaly se pouze na to, zda dotyční s brexitem souhlasí, nebo ne. Lidem bylo položeno několik otázek souvisejících s tím, jak vnímají přínosy či naopak zápory brexitu v různých oblastech:


Brexitu začínají Britové litovat. (Odkaz)

Výše uvedená tabulka srovnávající oba průzkumy mínění mezi britskou veřejností z února a srpna letošního roku ukazuje, že oblastí, kde by nejvíce lidí považovalo brexit za přínosný a prospěšný, není mnoho. Mezi takové oblasti patří program očkování proti covidu a dále také samotné zvládnutí pandemie covidu. Druhá zmíněná oblast je také jedinou, kde se vnímání brexitu v očích veřejnosti o něco zlepšilo. Jenomže téma pandemie už ztratilo na aktuálnosti a na důležitosti. Na covid už se skoro zapomnělo. Z těch pro brexit příznivých témat bývá ještě kontrola nad vlastními záležitostmi. Zde je sice příznivých odpovědí více, nicméně tvoří jen o něco málo více než třetinu dotázaných.

Pak je zde otázka kontroly nad imigrací, která byla používaná coby častý argument pro brexit. Je třeba mít na paměti, že se mluvilo především o problému migrace z nových zemí EU (včetně Česka). Zatímco v prvním průzkumu bylo více lidí, kteří vnímali zlepšení, v tom druhém už se ale poměr obrátil. V případě zvládání imigrace ze zemí mimo EU byly v obou případech odpovědi spíše negativní.

Zbytek otázek je spojený především s ekonomikou (životní úroveň i celkový stav britského hospodářství) a také zdravotnictvím. Zde jednoznačně převažují negativní reakce, a to i s rozdílem v řádu desítek procent. Nejvíce to platí o nákladech na život, které patří pro voliče k těm stěžejním. Jak už jsem naznačoval na začátku, mnozí si od brexitu a odpoutání se od vlivu kontinentální Evropy slibovali i posílení svého vlivu ve světě. I v tomto ohledu ale brexit u lidí těžce pohořel.

Přibyly nové problémy

Spojené království Velké Británie a Severního Irska se tedy zjevně problémů nezbavilo. Naopak mu mj. i v souvislosti s odchodem z EU přibyly některé nové. Loni jsme např. mohli slýchat zprávy o tom, jak se Velká Británie potýkala s nedostatkem řidičů. Jednou z příčin mělo být mj. i to, že Británie opustila společný trh EU a hůře se sháněli pracovníci v některých dalších profesích – ostrovní země hlásila např. nedostatek řezníků.

Nevyřešenou otázkou zůstal také tzv. severoirský protokol coby součást brexitové dohody, který zohledňuje výsledky Velkopáteční dohody z roku 1998. Podle ní je nepřípustný vznik tvrdé hranice mezi severním Irskem a Irskou republikou. Došlo tak k velmi zvláštní situaci. Severní Irsko totiž na rozdíl od zbytku Spojeného království fakticky zůstalo součástí hospodářského prostoru EU. Kontroly zboží totiž probíhají mezi Severním Irskem a Velkou Británii, tedy v rámci jednoho státu. Vládě v Londýně se takové uspořádání samozřejmě vůbec nelíbí a chce to změnit. Řešení přijatelné pro obě strany je ale v nedohlednu.

Odchod nic neřeší

Situaci v Británii by tedy měli v Česku velmi bedlivě sledovat hlavně všichni, kteří volají po czexitu a tvrdí, že nám po vystoupení z EU bude lépe. Nebude a žádný konec předpisů a omezení nepřijde. Právě naopak. Česko by přišlo o výhody spojené s tím, že je součástí společného trhu a naše hospodářství by muselo čelit řadě omezení spojených s vývozem či dovozem zboží. Důsledky by pro Česko obklopené ze všech stran jinými členskými státy a závislé na obchodu s dalšími zeměmi EU byly ještě mnohem horší než v případě ostrovní Británie. Zatímco v případě Spojeného království tvoří obchod se zeměmi EU zhruba „jen“ polovinu jejího exportu i importu, u Česka tvoří vývoz do dalších zemí EU dokonce 80 % vývozu a dovoz kolem tří čtvrtin. Pro Česko by odchod z EU a s tím spojený vznik nových překážek znamenal ekonomickou sebevraždu.

Naopak britský návrat by mohl některé problémy vyřešit. Pokud se Spojené království vrátí do EU, bude to jednoznačně výhra pro obě strany. Kritika EU má v mnoha případech své opodstatnění, ale ukazuje se, že vystoupení nic neřeší. Jen přidělává další problémy.