23.6.2024 | Svátek má Zdeňka


DISKRIMINACE ASIATŮ: Vždyť je to jenom číselné číslo!

28.2.2023

Je zase čas na nějaký ten překlad, a tentokrát jsem pro vás vybral něco z USA, konkrétně kus záznamu z projednávání případu Students for Fair Admissions v. President and Fellows of Harvard College před americkým Nejvyšším soudem.

O co jde: studenti asijského původu žalují Harvard za to, že podle jejich názoru „fixluje“ přijímací řízení tak, aby znevýhodňoval Asiaty ve prospěch jiných rasových skupin, zejména černochů a Hispánců, a že tak činí pomocí vágního a pružného „hodnocení osobnosti“, které jako na potvůrku vychází u Asiatů v průměru hůř než u těch jiných skupin.

Případ probublal přes soudy nižších stupňů až před Nejvyšší soud a dá se čekat, že budoucí praxi amerických vysokých škol výrazně ovlivní – jenom je otázka, „jak“.

Rozsudek ovšem ještě nepadl, zatím se tedy můžeme pokochat následujícím úryvkem záznamu z projednávání v říjnu 2022. (Korektury překladu provedl Ondřej Roldán, kterému tímto velmi děkuji.)

SOUDCE ALITO: „Pane Waxmane, teď vás zastavím, protože jste mluvil o hodnocení osobnosti, a to je hodnocení, které Harvard přiděluje na základě osobnostních charakteristik, jako je integrita charakteru, odvaha, laskavost a empatie, ale záznamy ukazují, že asijští uchazeči o studium dostávají nejnižší osobnostní hodnocení ze všech skupin. Čím je to způsobeno? Musí to být jedna z následujících dvou příčin. Buď opravdu postrádají integritu, odvahu, laskavost a empatii více než studenti jiných ras, nebo je s tím osobnostním hodnocením něco v nepořádku.“

Pan WAXMAN: „To je to je no – chci se k důkazům, jak to bylo dostat – ale ten sylogismus, s veškerou úctou, je špatně. Například roku 1983 byla provedena studie, která zkoumala, proč všechny ženské žadatelky o postgraduální studium na univerzitě v –“

SOUDCE ALITO: „Ne, vyjádřete se k mé otázce.“

Pan WAXMAN: „Dobře. Takže –“

SOUDCE ALITO: „Hodnocení osobnosti asijských uchazečů o studium na Harvardu. Proč mají nejnižší hodnoty ze všech skupin?“

Pan WAXMAN: „Dobrá. Takže odpověď je, že – jako skupina, proč existuje drobná číselná odlišnost u osobních hodnocení Američanů asijského původu, ale i drobná číselná odlišnost ve prospěch asijských Američanů z hlediska mimoškolních aktivit a hodnocení akademických schopností – je odpověď poskytnutá jejich expertem na ty další dvě otázky – která zní, že jediný model, který lze vytvořit při šetření toho, co se děje, nemohl vzít v úvahu nic z toho, co brali v potaz členové přijímacích komisí při určování těchto hodnocení. Nemůže – neexistuje žádný způsob, jak namodelovat, co řekla hodnocení od studijních poradců, hodnocení od
učitelů, eseje, výsledky osobních rozhovorů. Jinými slovy – co to tam –“

SOUDCE ALITO: „Hm, domníval jsem se, že při osobních rozhovorech nedávali hodnotitelé nižší hodnocení než jedněm než druhým… než druhým uchazečům na základě jejich rasy.“

Pan WAXMAN: „Bylo to –“

SOUDCE ALITO: „Neexistovala žádná disparita v tom co udělali – co řekli – členové komisí vedoucích pohovory s uchazeči.“

Pan WAXMAN: „Co se členů komisí týče –“

SOUDCE ALITO: „Ano, členů komisí.“

Pan WAXMAN: „A na základě – na základě podmnožiny, která zde byla vybrána, tato podmnožina nezahrnovala žádné uchazeče z ALDC skupin (příjemci atletických stipendií a potomci významných absolventů-mecenášů univerzity, poznámka MK), tak, i když uznali, že v tomto případě neexistoval žádný důkaz o diskriminaci ALDC uchazečů asijské rasy, ale dokonce se jim dařilo lépe – ze svého modelu tak odstranili uchazeče, kteří v průměru představují 30 procent přijatých –“

SOUDCE ALITO: „No, pořád, i když na chvíli odložím doporučení učitelů a studijních poradců, ke kterým se pak vrátím, pořád jsem neslyšel žádné
vysvětlení pro to, proč Asiati dostávají tak špatné osobní hodnocení. Jejich čísla jsou pod bělochy. Jsou velmi výrazně pod Hispánci a opravdu hluboko pod Afroameričany. Teď mluvíme o stovkách žadatelů, možná o tisících. Jak to vysvětlíte?“

Pan WAXMAN: „Vysvětlení je – nedokážu podat lepší vysvětlení než u soudu nižší instance. Chci ale v souvislosti s vaší otázkou zmínit dvě věci. Veškeré důkazy byly předloženy u soudu nižší instance během týdne nebo dvou týdnů. Okresní soud posoudil tyto důkazy a učinil závěr, že „neexistuje věrohodný důkaz pro nepatřičnou diskriminaci skrze osobní hodnocení“, strana 264.

SOUDCE ALITO: „Dobře, zkusím to ještě jednou. Okresní soud konstatoval „statisticky významný a záporný vztah mezi tím, že je uchazeč Asiat, a mezi jeho osobním hodnocením stanoveným zaměstnanci Harvardu v rámci přijímacího řízení.“

Pan WAXMAN: „To je pravda. A soudkyně řekla, že záznamy neumožňují získat plné vysvětlení tohoto jevu, protože to tam tam není v nich zaznamenáno, co řekli učitelé, studijní poradci, co napsali studenti o čem psali studenti. Ale ve vztahu k obviněním z diskriminace, kdy se jedná o diskriminaci, jak byla definována v soudních případech Bakke, Grutter a Fisher (tři precedenty týkající se přijímacího řízení na VŠ a přípustných kritérií v něm, poznámka MK), a kterou jejich expert, jejich právník, vznesl ve svém úvodním slovu a řekl: „Hovoříme-li v tomto případě o diskriminaci, míníme tím diskriminaci ve výsledcích přijímacího řízení.“ A zde, opět, okresní soud shledal, a odvolací soud rovněž shledal, že neexistují důkazy pro diskriminaci proti Asiatům při přijímacím řízení –“

SOUDCE ALITO: „Kdybyste prosím –“

Pan WAXMAN: „– ať si o osobním hodnocení, což je koneckonců jenom číslo, myslíte cokoliv –“

VRCHNÍ SOUDCE ROBERTS: „Soudce Alito se vás chce na něco zeptat.“

Pan WAXMAN: „Omlouvám se.“

SOUDCE ALITO: „Pokračujte.“

Pan WAXMAN: „Nesnažím se vás užvanit.“ (Filibuster = mluvit tak dlouho, že tím odložíte nebo znemožníte další jednání, běžná praxe z amerického Kongresu, poznámka MK.)

SOUDCE ALITO: „Dokončete – dokončete svoji větu.“

Pan WAXMAN: „Dobře.“

SOUDCE ALITO: „Pak se vás ještě na něco zeptám.“

Pan WAXMAN: „Chci ještě vyjasnit jednu věc, jejíž rozsah není ze záznamu úplně patrný. Osobní hodnocení, stejně jako akademické hodnocení a mimoškolní hodnocení a atletické hodnocení, je číslo, které je zapsáno prvním členem komise, který si složku přečte. Jinými slovy, přijde nám osobní složka, obvykle není kompletní, a v rámci procesu třídění uchazečů ji jeden ze 40 zaměstnanců zodpovídajících za přijímací proces vezme a stanoví tato číselná čísla (sic, opravdu tam stojí „numerical numbers“, poznámka MK), a je to jen předvýběr. Ve výpovědi se jasně říkalo, že se to nebere v úvahu v okamžiku, kdy se subkomise a komise skutečně sejdou. „Zapadne to do pozadí“. Nejde o něco, na čem by se zakládala rozhodnutí o přijetí. A tím pádem nejen, že soud přijal jako fakt, že ta ta drobná disparita nebyla důkazem diskriminace ani při osobním hodnocení, neměla ani žádný vliv na výsledky přijímacího řízení.“

SOUDCE ALITO: „Nemá to naprosto žádný význam?“

Pan WAXMAN: „Je to –

SOUDCE ALITO: „Nemá to žádný vliv –

Pan WAXMAN: „Nejde o to, že by to nemělo vůbec žádný vliv. Podívejte se na výpovědi expertů a uvědomuji si, že –

SOUDCE ALITO: „Tak má to vliv, nebo nemá to vliv?“

Pan WAXMAN: „Nevzniká žádný statistický rozdíl ve výsledcích přijímacího řízení –“

SOUDCE ALITO: „Tak proč to děláte?“

Pan WAXMAN: „ – jak konstatovaly oba soudy.“

SOUDCE ALITO: „Proč to tedy děláte?“

Pan WAXMAN: „Řekli jsme – myslím tím –“

SOUDCE ALITO: „Pokud na tom nesejde, proč to děláte?“

Pan WAXMAN: „Děláme to v rámci předvýběru. V současné době dostává Harvard – loni dostal 61 000 přihlášek na 1600 míst. A je to zcela racionální způsob, jak určit, kam – jak rozložíte svoji pozornost, zeptat se úředníka zodpovědného za přijímací řízení, zatímco je osobní složka zpracovávána, jen se nahrubo zeptat a ohodnotit příslušnou přihlášku na základě toho, co vám ukazují ty čtyři metriky. A skutečnost, že asijští Američané dostávají trochu – v průměru jen trochu – nižší hodnocení osobnosti, není sama o sobě důkazem diskriminace proti nim, než skutečnost, že dostávají trochu vyšší hodnocení akademických dovedností a mimoškolních aktivit. Neznamená to, že jsou chytřejší, nebo že si lidé myslí, že jsou chytřejší.“

VRCHNÍ SOUDCE ROBERTS: „Děkuji vám.“

Taky máte chvílemi pocit, že se soudce Alito baví se schizofrenikem? I to blbé ChatGPT by ze sebe nejspíš vymáčklo něco lepšího a konzistentnějšího.

Jenže Waxman nejspíš schizofrenik není, jenom dostal za úkol hájit před tím soudem schizofrenní pozici své školy, což je tedy velmi nezáviděníhodný úkol. Nemůže otevřeně říci, že Harvard chce mít na škole víc černochů a míň Asiatů, protože to by byla zakázaná rasová diskriminace. Ale zároveň nemůže ani tvrdit, že slabá „osobnostní hodnocení“ Asiatů odrážejí nějaké skutečné slabiny v jejich osobnostech, protože tím by je urazil (a urazili by se právem).

Tím pádem mu nezbývá, než se kroutit, žvanit (dokonce do té míry, že jej jemně pokárá předseda soudu), vydávat celé „hodnocení osobnosti“ za irelevantní a snažit se zamlžit situaci používáním učených pojmů jako „sylogismus“, které Alito s očividnou chutí rozstřeluje nesofistikovanými, ale jasně srozumitelnými otázkami typu „Proč to tedy děláte?“.

V jedné slavné české komedii padnou slova „Neber úplatky, jinak se z toho zblázníš.“ No, a totéž platí pro rasismus, včetně toho neorasismu, kterému se dneska říká „různorodost“, ale který je podle mě jen novým vtělením téhož jevu.

Mimochodem, zrovna ten Harvard svého času, kdy to ještě bylo legální, stanovil docela tvrdý strop na počet židovských studentů, a tehdy jej také realizoval pomocí „kvantifikátorů měřících celkové hodnocení osobnosti uchazeče“.

Za pojmy jako „holistický“ se vůbec dá skrýt … cokoliv. Zlaté standardní anonymní přijímačky.

Diskusní fórum ke článku najdete zde.

Hudební epilog

Šikovný chlapík, což? Původně profesionální „busker“ z New Yorku.

Nejjednodušším způsobem, jak můžete autor podpořit, je přispět na Knihovní fond nebo koupit si knihy od jeho autora. Právě vyšly Zapomenuté příběhy 6.

Můžete si pořídit také Zapomenuté příběhy, Zapomenuté příběhy 2 či Zapomenuté příběhy 3, Zapomenuté příběhy 4, Zapomenuté příběhy 5 a sbírku textů „To nejlepší z blogu 2015-2020“ pro sebe nebo pro někoho jiného. Nebo knihu dystopických povídek Krvavé levandule… K dispozici jsou už také znovu USB disky s nahranými audioknihami.