Evropští lídři se zamýšleli nad tím, jak udělat EU konkurenceschopnější. Zároveň ovšem chtějí nadále plně prosazovat Zelený úděl a Evropský pilíř sociálních práv, které vedou přesně opačným směrem.

Pondělí 15. dubna 2024

Komise vydala kladné posouzení k ukrajinskému plánu na čerpání peněz z nového Nástroje pro Ukrajinu. V návaznosti na to navrhla Radě přijetí prováděcího rozhodnutí, na základě kterého by se měly Ukrajině zpřístupnit příslušné granty a půjčky (jež mohou v souhrnu dosáhnout výše až 50 miliard eur).

Úterý 16. dubna

Evropský parlament oznámil vítěze své filmové ceny LUX Audience Award, kterou každoročně uděluje ve spolupráci s Evropskou filmovou akademií. Vyhrál německý film Das Lehrerzimmer (Sborovna).

Komise vydala výroční zprávu o stavu schengenského prostoru. Tyto zprávy připravuje od roku 2022.

Čelní představitelé členských států, unijních institucí a zástupci odborů a podnikatelů v belgickém Hulpe podepsali deklaraci o budoucnosti Evropského pilíře sociálních práv. Pilíř je v deklaraci veleben a žádá se jeho aktivní prosazování.

Středa 17. dubna

Někdejší italský premiér Enrico Letta předložil Evropské radě rozsáhlou zprávu o stavu vnitřního trhu. (Takové zadání dostal od členských států a Komise v září 2023.) Zpráva s názvem „Mnohem více než jen trh“ obsahuje mimo jiné návrhy ohledně prohloubení unie kapitálových trhů a finančních služeb, integrace telekomunikačního trhu nebo reformy trhu s energiemi. Autor také rozvádí myšlenku zavedení páté svobody vnitřního trhu – vedle volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu by si představoval volný pohyb související s výzkumem, inovacemi a vzděláváním.

Středa 17. dubna a čtvrtek 18. dubna

V Bruselu se konalo mimořádné zasedání Evropské rady. Na programu byla zaprvé zahraničněpolitická témata – Ukrajina, situace na blízkém Východě a vztahy s Tureckem. V druhé části jednání vedoucí představitelé diskutovali o posílení konkurenceschopnosti EU a jejího vnitřního trhu (do tohoto kontextu zapadá výše uvedená Lettova zpráva). V přijatých závěrech se hovoří o potřebě „nové dohody pro konkurenceschopnost Evropy“ a o „vytvoření podmínek, které evropským hospodářským subjektům umožní využít příležitostí klimaticky neutrálního, digitálního a oběhového hospodářství“. Nemohu si zde odpustit dovětek, že veškeré úvahy o posílení konkurenceschopnosti Evropy jsou zcela marné, pokud zároveň budeme lpět na Zeleném údělu a Evropském pilíři sociálních práv, které nás táhnout přesně opačným směrem.

Pátek 19. dubna

Rada rozhodla o uvalení sankcí na čtyři fyzické osoby a dvě organizace z řad židovských osadníků na Západním břehu Jordánu za závažné porušování lidských práv Palestinců. Tyto osoby a subjekty byly zařazeny na seznam v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv

Autor je právník se specializací na právo Evropské unie a mezinárodní právo soukromé. Publikuje na svém blogu.