Tento týden v EU (85)

Počet žádostí o azyl v EU byl v roce 2023 nejvyšší od migrační krize. Podle von der Leyenové EU musí v příštích letech výrazně posílit kapacitu svého obranného průmyslu. Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 byl revidován.

Pondělí 26. února 2024
V Radě se uzavřel proces přijetí nového nařízení, které má zajistit dostupnost okamžitých plateb v eurech v rámci EU a Evropského hospodářského prostoru. Nařízení má umožnit převést kdykoli během dne peníze do deseti vteřin, a to nejen v rámci jedné země, ale i do jiného státu EU/EHP.

Rada také přijala nařízení o automatizovaném vyhledávání a výměně údajů pro policejní spolupráci v trestních věcech (jako jsou údaje o DNA, otiscích prstů a registraci vozidel). Dochází zejména k rozšíření množiny údajů, u nichž může probíhat automatizovaná výměna mezi příslušnými orgány členských států.

Rada prodloužila o další rok platnost sankcí proti Bělorusku. Ty Unie uplatňuje kvůli vnitřním represím a podpoře Ruska ve válce na Ukrajině ze strany běloruského režimu.

Novým zvláštním zástupcem EU pro lidská práva byl jmenován švédský diplomat Olof Skoog. Funkce se ujímá 1. března 2024.

Úterý 27. února
Komise předložila nástin strategie, která by měla zajistit vedoucí průmyslové postavení EU v oblasti pokročilých materiálů (např. grafen, kovové nanočástice do solárních panelů atd.). Tyto materiály jsou podle ní zásadní mimo jiné pro zelenou a digitální transformaci.

Jutta Urpilainenová, komisařka pro mezinárodní partnerství, v Evropském parlamentu ve svém projevu varovala, že globální nerovnosti se zvětšují. Od roku 2020 prý 5 nejbohatších lidí světa zdvojnásobilo svůj majetek, zatímco ve stejné době téměř 5 miliard lidí zchudlo.

Středa 28. února
Rada přijala soubor legislativních aktů, které souvisejí s nedávno dohodnutou revizí víceletého finančního rámce EU 2021–2027 (viz díl 82). Vedle samotné změny víceletého finančního rámce, jde o zřízení Nástroje pro Ukrajinu a zřízení Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP).

Ursula von der Leyenové v Evropském parlamentu hovořila o obraně. Uvedla mimo jiné, že Evropská unie musí v příštích letech výrazně zvýšit kapacitu svého obranného průmyslu, a znovu vyslovila podporu myšlence, aby v příští Komisi byl post komisaře pro obranu.

Agentura Evropské unie pro otázky azylu informovala o tom, že počet žádostí o azyl v roce 2023 dosáhl výše 1,14 milionu, což je nejvíce od migrační krize (2015–2016).

Evropský parlament hostil Julii Navalnou, vdovu po ruském opozičním politiku Alexeji Navalném. Ta před euroslanci také přednesla projev.

Novým protiteroristickým koordinátorem EU byl jmenován nizozemský diplomat Bartjan Wegter. Funkce se ujímá 1. března 2024.

Čtvrtek 29. února
Komise navrhla změnu rozpočtu EU na rok 2024 tak, aby odrážel změny provedené ve víceletém finančním rámci 2021–2027 (viz výše a díl 82).

Evropský parlament přijal při druhém výročí války na Ukrajině rezoluci, ve které požaduje, aby Ukrajině byla poskytována soustavná vojenská pomoc, „a to tak dlouho, jak to bude nutné, a v jakékoli formě, která bude pro vítězství Ukrajiny nezbytná“.

Pátek 1. března
Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně dvou legislativních návrhů, které se týkají shromažďování a předávání předběžných informací o cestujících v letecké dopravě v zájmu usnadnění kontrol na vnějších hranicích. Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušné předpisy přijmout.