Jedním z izraelských cílů v rámci bojů o pacifikaci Gazy je ukončit nebo alespoň podstatně snížit pašování zbraní tunely přes Philadelphi koridor, což je pruh území, který separuje Egypt od Gazy. Velké množství tunelů umožňuje dopravu zbraní, a to včetně raket, kterými Palestinci z Gazy ostřelují izraelská města. Nikdo zatím přesně neví, kolik takových tunelů existuje. Podle zpráv z Egypta bylo v roce 2004 objeveno jen dvacet tunelů, v roce 2005 už dvacet pět, ale v roce 2006 sedmdesát tři a v roce 2007 to bylo už sto devatenáct. Podle Los Angeles Times z 10. ledna 2009 je vždy v provozu 10 až 30 tunelů. Tunely jsou různé velikosti, největšími by prý mohly projet i železniční vagóny. Tunely jsou vykopány v hloubce až osmnáct metrů, zatímco izraelské bomby mohou vytvořit krátery jen sedm metrů hluboké. Na egyptské straně se pašováním zabývá až 6 000 lidí. Tunely jsou vybaveny elektrickým vedením a elektromotory, které umožňují pohyb nejrůznějšího zboží od potravin a benzínu až po výbušniny a rakety.

Zatímco izraelské pozemní síly bojují s ozbrojenci Hamásu v ulicích měst, izraelská letadla intenzívně bombardují i cíle podél 9 km dlouhé hranice s Egyptem, kde tunely vyúsťují na území Gazy. Podle amerických zdrojů byla většina zbraní, s kterými Hamás nyní bojuje, dopravena tunely. Tunely však nejsou dopravovány jen zbraně, výbušniny a rakety. Tunely je provozován čilý obchod od roku 2007, kdy se Hamás zmocnil v Gaze vlády, vyvraždil či donutil k útěku exponenty Fatáhu a hranice byly pak do značné míry uzavřeny. Pašované zboží tunely je také primárním zdrojem příjmů pro beduínské kmeny, které jsou egyptskou vládou zanedbávány. Z některých beduínských kmenů se staly prosperující obchodníci s potravinami a benzínem. Palestinci v Gaze samozřejmě usilují o umožnění pravidelného provozu a obchodu s Egyptem. Je to jedna z jejich hlavních podmínek příměří. Nebude-li tato podmínka splněna, doprava a obchod tunely bude pokračovat, pokud toto území Izrael na dlouhou dobu neobsadí.

Izraelská strana zase mnohokrát zdůraznila, že pro uzavření příměří je zastavení dodávek zbraní tunely nezbytnou podmínkou. Jestliže toho nebude v současné válce dosaženo, výstavba nových tunelů a pašování zbraní bude pokračovat. Ovšem úplně zničení tunelů vojenskou silou je velmi obtížné. Izrael má jen omezené zdroje k tomu, aby pohraniční oblast kontroloval. Nedařilo se mu to ani v době, kdy měl Gazu obsazenou. Tehdy však obchod tunely zdaleka nedosahoval takového objemu jako pak za vlády Hamásu, který počet tunelů zmnohonásobil a technicky vybavil. Podle zdrojů z Pentagonu íránské rakety Grad, které zasáhly loňského roku město Aškelon, jsou poměrně velké zbraně, které nemohly uniknout pozornosti izraelským leteckým a pozemním hlídkám, takže musely být dopraveny do Gazy jediné rozměrnými tunely.

Bohaté rodiny v pohraničním městě Rafáh poskytly svoje soukromé domy a pozemky k zakamuflovaným vstupům a výstupům z tunelů a za svoje služby pobírají od Hamasu značné částky, obvykle procenta z ceny pašovaného zboží. Podle zdrojů z Egypta bylo izraelským bombardováním poškozeno na 60% tunelů, ale způsobené škody mohou být snadno a rychle opraveny.

Podle některých amerických a izraelských expertů nemůže být výstavba tunelů a jejich provoz účinně zastaven bez diplomatické smlouvy s Egyptem. Kongres Spojených států kritizoval Egypt za tolerování výstavby a provozu tunelů vzhledem k obrovské sumě - 2 miliardy dolarů ročně - kterou USA platí Egyptu za udržování míru s Izraelem. Egyptská strana se vymlouvá, že podle smlouvy s Izraelem může mít na hranici s Gazou jen 750 pohraničníků, kteří nestačí kontrolovat všechny aktivity podél hranice. Těžko říct, zda je to známka neschopnosti nebo jde o projev jistého stupně sympatií s Palestinci v Gaze.

Kongres Spojených států navrhl zredukovat zahraniční pomoc Egyptu o $100 000 do doby, než egyptské úřady vystupňují úsilí o zastavení pašování. Bushova administrativa tento návrh odmítla, když Egypt slíbil vynaložit $23 miliónů z pravidelné americké pomoci na hlídání hranice a k vycvičení pohraniční stráže v používání moderní strážní techniky (dodané z USA včetně instruktorů).

Podle egyptské strany, jak už bylo výše zmíněno, se pašováním tunely živí na šest tisíc beduínů. V zemi, kde 40% obyvatel žije z příjmu méně než $2 denně, může uzavření tunelu a znemožnění obchodu s Palestinci v Gaze vést k lidovým protestům proti egyptské vládě. Beduíni nejsou žádní velcí sympatizanti s Palestinci nebo Al Kajdou, ale pašování do Gazy je pro ně otázkou života v dostatku nebo v nesnesitelné bídě. Bývalý vysoký úředník Pentagonu Schenker, nyní jeden z hlavních pracovníků ústavu Washington Institute for Near East Policy, prohlásil, že zanedbávání beduínských kmenů egyptskou vládou je příznakem nezájmu a bující korupce. Jeden z beduínských obchodníků, který se pašováním do Gazy zabývá, řekl novinářům, že egyptská pohraniční policie je často podplacená, aby žádný zátah na pašeráky nepodnikla a neuzavřela objevené tunely. "Co jiného nám zbývá?" dodal "Jestliže zastavíte dopravu tunely, bude to mít neblahý vliv na 90% našeho obchodu."

Vtírá se myšlenka, proč Hamás nepostavil celou řadu spolehlivých podzemních krytů pro svoje ženy a děti, když byl schopen postavit více než sto, možná dvě stě tunelů určených k pašování zbraní a jiného zboží. Měl na to dost času a celou armádu nezaměstnaných obyvatel Gazy. K válce po celá léta provokoval Izrael ostřelováním izraelského území raketami, takže si mohl spočítat na prstech jedné ruky, jaká bude odezva. Hamásu však zřejmě o ochránění civilního obyvatelstva nešlo a stále nejde, stanou se z nich přece "mučedníci" a obrázky jejich mrtvol jsou vítaným propagačním materiálem pro politická cíle Hamásu.