22.2.2024 | Svátek má Petr


BIG BEN: Ani Orwell, ani Huxley

2.12.2023

Ani Orwella, ani Huxleyho v jejich nejkrutějších fantasmagoriích nenapadla dystopie, jíž my si dnes pocvičíme své schopnosti fantazírování. Dystopie, připomeňme si, je opak utopie. Je-li utopie představou rajské pohody, je dystopie představou pekelné hrůzy. Budeme si ji fantazírovat z útržků skutečných událostí a vytvoříme si z nich koláž, jak to dělávali surrealisté. „Setkání deštníku a šicího stroje na operačním stole,“ zněla definice surrealismu. V tomto případě třeba setkání paraglidového padáku a kindžálu na hrdle mladé ženy – abychom pro příklad nemuseli chodit daleko.

Tak do toho.

Zabrouzdejte si internetem a postahujte si co nejvíc těch záběrů masakru, který provedli stateční a velkou částí světa oslavovaní hrdinové-mučedníci s nálepkou Hamás 7. října 2023. Nezapomeňte na ty, které nasnímali sami hrdinové, a rozeslali triumfálně a s pýchou do internetu.

Probrouzdejte si o několik let starší záznamy podobných hrdinských činů božích bojovníků říkajících si arabsky „DAEŠ“, nám spíš známých pod značkou ISIS zkracující plné jméno „Islámský stát v Iráku a Sýrii“. Zaostřete obzvlášť na do té doby prakticky neznámé etnikum zvané Jezídové – a hlavně jejich ženy.

Obohacujte si tuto sbírku islámského hrdinství zprávami o návštěvách nigerijských jonáků zvaných Boko Haram a Fulani v křesťanských vesnicích, jimž server Genocide Watch říká „jedna z nejvražednějších genocid na světě“. A upravte si zastaralé počty na aktuálnější: Podle Genocide Watch bylo od roku 2009 zavražděno 350 tisíc, z toho 300 tisíc dětí. Z domovů vyhnáno 2,9 milionu. Uneseny tisíce dívek k nucené konverzi na islám nebo jako sexuální otrokyně.

Přidejte útěk 120 tisíc Arménů před ázerbajdžánskými útoky z krajiny, která byla dva tisíce let jejich historickou vlastí, jehož náboženské aspekty většinou ignorovala i ta média, která se obtěžovala si jej všimnout.

Googlujte si dál dokumentované případy vražd, znásilnění a ničení majetku ve Francii, Německu, Švédsku, provázené oslavným veršem o velkém Alláhovi. Zkuste spočítat ty davy masakry oslavujících demonstrantů v Londýně, Paříži, Berlíně. Poslechněte si vysvětlení londýnských policistů, proč proti porušovatelům zákona zakazujícího podporu terorismu nezakročili: „Měli přesilu“.

Sečtěte si škody napáchané na jaře 2023 ve Francii vzbouřenci neozbrojenými a představte si je jednoho dne ozbrojené. Sledujte záběry člunů připlouvajících přes Středozemní moře přivážející 350 tisíc jen v roce 2023, z nichž 92 procenta tvoří muži ve vojenském věku.

Přečtěte si v deníku Le Figaro varování bývalého šéfa francouzské rozvědky DGSE Pierre Brochanda, že „následkem masové imigrace hrozí občanská válka Francii a hluboké konflikty všem multikulturním zemím“. Nebo odhad bývalého šéfa německé rozvědky, že v Německu je víc džihádistů než má bundeswehr vojáků. A každý týden jich, podle policejního velitele Andrease Rosskopfa, stále přibývá průměrným tempem 1500 týdně.

K tomu všemu si všimněte, jak daleko je od nás Německo, a přidejte obraz české armády třicet let po zrušení vojenské služby schopné (jak se dnes rádo říká) „ubránit jedno okresní město jeden den“. Pak si vedle toho přilepte pár obrázků drahých stíhaček, které zůstanou zaparkované v hangárech, protože válčit se nebude ve vzduchu, ale v ulicích měst. A za jejichž cenu se mohl vycvičit a vyzbrojit, ale nevycvičil a nevyzbrojil, milion bojeschopných obránců.

A nakonec si k tomu přidejte mapu světa a hledejte, zda ještě bude kam emigrovat.

Jestli z toho na vás leze depka, a čekali jste, že se to dá obrátit ve vtip, máte k dispozici jen tento:

Potkají se v Americe Moskovic a Finkestein původem z téhož židovského štetlu na Ukrajině.
„Tys měl kliku, žes stačil zavčas emigrovat,“ povídá nově přijedší Moskovic americkému usedlíkovi Finkelsteinovi.
„Povídej.“
„Vtrhli k nám kozáci s jakýmsi carským dekretem a sebrali nám krávu, kozu, i slepice.“
„To je hrozný,“ kývá hlavou Finkelstein. „Ale mohlo to být horší.“
„Znásilnili mně ženu a obě dcery.“
„To je hrozný. Ale mohlo to být horší.“
„Pak jim podřezali krk a hodili je do chlíva.“
„To je hrozný. Ale mohlo to být horší.“
„Ten chlív pak zapálili a nechali je tam uhořet.“
„To je hrozný. Ale mohlo to být horší.“
„Mě zmlátili do krve a bezvědomí a hodili na hnůj, mysleli, že jsem mrtvý.“
„To je hrozný. Ale mohlo to být horší.“
„Prosím tě, jak to ještě mohlo být horší?“ diví se Moskovic.
„No,“ povídá Finkelstein, „mohlo se to stát mně.“

Poskytl server Rádia Universum

_________________________________________________________

Kurasovy knihy najdete třeba zde: http://www.pi-shop.cz/kuras/

ben

Deník zamilovaného viruse
Uprostřed jedné z virových epidemií se mladý hippie virus zamiluje do mileneckého páru svých nakaženců a odmítá je zabít. Stává se tak pro virusový establishment stíhaným disidentem a bezděkým vůdcem vzpoury, jejímž posláním je zachránit Zemi před hrozící katastrofou působenou lidstvem.

Antonín a František jsou naživu
Rozmarná detektivní novela situovaná do 60. let. Poslední kusy (náhodně objevený balík) z dávno vyprodaného vydání. Kniha oceněna Cenou Jiřího Marka za nejlepší detektivku...

Malá paměť
Malá paměť je memoár, napsaný v trysku za první koronavirové karantény, komponovaný na přeskáčku, komicky vzpomínající na události a osobnosti, které Bejamina Kurase přivedly k psaní jako celoživotnímu řemeslu.

Sex nás všechny přežije
Články na lechtivá témata, původně psané pro Playboy.

Tao sexu
S obvyklým humorem, spikleneckým pomrkáváním na znalce a laskavou shovívavostí k neznalcům, zábavně, srozumitelně a svižně nastiňuje obnovování tradic staročínských taoistických sexuálních technik a taoistické životní filozofie. Proplétá je anekdotami ze staré Číny a z nedávné Hané, kde se určité formy taoistického sexu bezděky pěstovaly za dob hlubokého komunismu.

Soumrak bílého muže
Nové vydání úspěšné analýzy naší doby, rozkrývající informovaně a místy humorně příčiny, ideje a události vedoucí k sebedestrukci moderní západní civilizace, líčící vývoj od jejího vrcholu přes totalitní ničivé politické ideologie 20. století, psychologii sebemrskačství a ztráty pudu sebezáchovy ve 21. století.