26.4.2024 | Svátek má Oto


AUSTRÁLIE: Názorová totalita na univerzitě

13.8.2020

Příběh Petera Ridda je smutným dokladem vítězství moci nad intelektuální svobodou. Namísto otevřené diskuse byl v rámci udržování konsensu z univerzity vyhozen. A nebylo to někde v Rusku nebo v Číně, nýbrž v Austrálii.

Profesor Peter Ridd je australský oceánograf, který se dlouhodobě zabývá stavem ekosystému korálových útesů, zejména Velkého korálového útesu u východního pobřeží Austrálie. Před několika lety mu začaly problémy, protože kritizoval nadměrně alarmistické zprávy o způsobu zemědělství a vlivu klimatických změn na stav a vývoj korálů jako nekvalitní a nedůvěryhodné.

Namísto diskuse byl z Univerzity Jamese Cooka jednoduše vyhozen. Univerzita si dala pozor, aby oficiálním důvodem výpovědi nebyly jeho odborné názory, ale zdůvodnila to „porušením pravidel chování“ („Code of conduct“), který v podstatě zamezuje kritice kolegů. Peter Ridd se ale nevzdal, pomocí peněžní sbírky získal prostředky pro právní obranu proti, dle jeho názoru, neodůvodněnému vyhazovu. Soud první instance mu dal v dubnu 2019 za pravdu a odsoudil Univerzitu Jamese Cooka k nemalé peněžní pokutě cca jednoho milionu australských dolarů. Soudce dokonce ve zdůvodnění rozsudku napsal, že „Univerzita Jamese Cooka nerozumí konceptu intelektuální svobody“.

Peter Ridd byl pochopitelně potěšen a svůj postoj obhajoval slovy: „Neříkám, že všechny vědecké poznatky jsou špatné či mylné; pouze zdůrazňuji, že z důvodu nedostatku kontroly, testování a replikace vědeckých poznatků je těžké určit, co je správné a co špatné“.

Viceprezident australské Národního svazu terciálního vzdělávání podpořil tento rozsudek konstatováním, že univerzita porušila svůj závazek podporovat intelektuální svobodu.

Vypadalo to jako vítězství rozumu nad praktikami připomínajícími totalitní režimy, ale jásání bylo předčasné. Univerzita nesouhlasila s rozsudkem s tímto odůvodněním (mj.): „Problémem bylo, jak komunikoval s ostatními, jak je očerňoval a jak porušoval důvěrnost informací, což se týkalo nejen jeho, ale i ostatních“. Univerzita se odvolala k soudu vyšší instance (australský Federální soud), který jí dal za pravdu.

Peter Ridd dal najevo zklamání, ale je odhodlaný vést právní bitvu dál. Jeho vyjádření je následovné:

„Je to dlouhý boj a jsme v něm teprve na začátku. Byl jsem vyhozen hlavně z důvodu mého tvrzení, že nemáme dost kvalitního prověřování vědeckých poznatků ohledně Velkého korálového útesu což ve svém důsledku výrazně poškozuje farmáře severního Queenslandu [z důvodu nadměrné regulace, pozn. autora]. Budu v této bitvě pokračovat, abych zajistil, že farmáři se dočkají spravedlnosti a že vědecké poznatky budou řádně prověřovány. Univerzity by měly být místem, kde lidé mohou mluvit otevřeně bez obav, že nějaké slovo způsobí problémy“.

Univerzita Jamese Cooka stručně oznámila, že Federální soud odmítl žalobu Petera Ridda a že děkuje za zvážení jejích argumentů.

Co výše uvedený příběh dokládá? Především je asi potřeba říci, že (autorovi tohoto článku) není zcela jasné, který odborný názor je blíže pravdě, tedy zda vliv zemědělství a klimatických změn má tak fatální vliv na občasné bělení korálů („coral bleaching“). V naprosté většině je tento vliv prezentován v černých barvách, pouze občas se objeví ojedinělé zprávy o tom, že jsou odborníci překvapeni, jak rychle se koráli dokážou obnovit (např. zde nebo zde). Je ale velmi zarážející, že namísto odborné diskuse následuje vyhazov, tedy postup charakteristický pro autoritářské až totalitní režimy, které tzv. západní svět tak rád a často kritizuje. Na druhé straně ale tušíme, jak mohou dopadnout někteří univerzitní pracovníci, kteří neprojevují náležité sympatie hnutí „Black Lives Matter“ (např. zde), takže podobné tendence i mimo společenské vědy nemohou být až tak překvapující.

Je zřejmé, že vyhazov Petera Ridda je také určitý návod pro začínající odborníky: Neodchylujte se od konsensu (neboli: ‚držte ústa a krok’), jinak máte po kariéře; vědecká diskuse o jistých tématech skončila. Jak málo stačí k tomu, aby byl člověk v klimatologii ostrakizován, dokládají např. příběhy Lennarta Bengtssona nebo Rogera Pielkeho (v češtině zde).

Je až příznačné, jak se mnozí aktivisté odvolávají na vědce, ale jenom na ty „správné“.

Autor je meteorolog

Převzato z blogu se svolením autora