Doba čtení:2 m, 47 s

Dva zelené státy přestaly jít na ruku zelným bojůvkám. Německo a Rakousko k nim začaly přistupovat jako ke zločineckým organizacím. Přidají se další státy?

Konečně! Tímhle slovem se dá shrnout změna přístupu, ke které došlo u našich západních a jižních sousedů. Ač jsou Němci a Rakušané na špici zelného pelotonu, tamním zeleným „ultras“ je to málo. Nevybíravými prostředky usilují o to, aby se tyto dva státy propadly do energetické nouze jako první v EU. O jejich lepení k silnicím a dálnicím, k ohrožování životů motoristů a naprosté neúctě k názorům jiných se píše průběžně.

Média se však obvykle zdráhají jejich počiny nazvat pravými jmény. Tak to za ně udělala nejprve německá a nyní už i rakouská policie a prokuratura. A začaly je stíhat jako zločinecké (zde a zde) skupiny. Že je to přitažené za vlasy?

Jistě, proti mafiánům jsou to pořád skupinky pionýrů. Místo bomb a samopalů používají lepidla a barvy. To přeci nejde srovnávat? Ale jde! Protož pokud někdo například záměrně polije hektolitry barvy silnice, ohrožuje zdraví a životy všech, kteří po nich jedou. A právě to udělali před časem zelení militanti v Německu. V Rakousku se nyní směsí lepidla a písku přilepili k dálnici. Nejen, že tím zablokovali dopravní tepnu, ale jejich odstranění se neobešlo bez rozbourání jejího povrchu. Je v principu rozdíl mezi tím, a řekněme položením bomby na železniční trať?

Všichni ostatní demonstrují a stávkují. Což je v pořádku. Samozřejmě jen pokud to nepřeroste v násilné střety, což však není pravidlem. Ti, kteří demonstrují a stávkují, jsou na rozdíl o zelených úderek schopni dostat do ulic tisíce i desetitisíce lidí, kteří mají stejný názor. Kde ale vzít desetitisíce lidí, kteří půjdou demonstrovat za co nejdražší elektřinu a teplo a v důsledku za co nejrychlejší likvidaci ekonomiky? Tolik bláznů se v rámci jednoho státu hledá těžko. Protože jich tam tolik není. I proto si zelené bojůvky jezdí pomáhat napříč Evropou. Ale pořád je to málo. Takže se vydali cestou více či méně násilných protestů, jenže nerespektují práva ostatních, ani jejich majetek. Ve jménu „zastavení změn klimatu“, jež je zcela mimo možnosti států v EU.

Cílem je donutit lidi k tomu, aby přistoupili na zelenou víru, aby uvěřili tomu, že „za klima“ můžeme my v Evropě. Že se kvůli tomu musíme vrátit o pár set let zpátky a stát se v podstatě čínskou kolonií. Nebo ruskou či americkou. Cílem je nakazit „environmentálním žalem“ co nejvíc dětí, od kterých pak tenhle mentální virus chytnou jejich rodiče.

Nikdo na světě přitom nedělá „pro klima“ víc, než státy v EU. Takže jestli zelené úderky myslí svůj „boj“ vážně, měly by se přesunout do Číny, která pro klima reálně nedělá vůbec nic. Ale to není pohodlné. Navíc čert ví, zda by tam bylo možné, aby za svoji činnost dostávali výplatu, jako je to možné v Evropě. Naopak je jisté, že po prvním přilepení k čínské silnici by aktivisté skončili na roky kriminálu. V EU si troufají, protože jim tady nic takého nehrozí. Tedy nehrozilo.

Konečně už jim to začalo hrozit i v Německu a Rakousku. Sebere teď už třeba pražský primátor Svoboda konečně odvahu, aby pražské magistrále zajistil svobodu od procesí „třicítkářů“? Pokud se německého a rakouského příkladu rychle nechopí úřady a především justice v dalších státech EU, máme se na co těšit. Protože zelené bojůvky chtějí přitvrdit (zde).

Psáno pro server iUhli.cz