Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Moravský herec Vladimír Menšík kdysi v TV argumentoval následovně:

"My jsme byli tak chudí, že jsme neměli co číst! (Nikoliv jíst!)"

https://www.youtube.com/watch?v=Dn8J1qSkhRs

Kdysi dávno, kdy mi bylo asi osm, mi rodiče zakázali koukání na Lauera a Hardyho v grotesce Dubové palice. Strašně mi to bylo líto. A trochu líto je mi dodnes, protože jsem to už nikde neviděl a to je mi už 67 let.

https://webshare.cz/#/file/3iJ6B55o34/laurel-a-hardy-03-dubove-palice-webrip-tit-cb-ss23-bt-avi

Kdysi s první manželkou jsme opravdu několik let neměli televizor - a neosvědčilo se to. Tehdy totiž zpravodajství na internetu vypadalo tak že někde na serveru byl titulek "policie vyšetřuje pád vrtulníku", ale primární zpráva že vrtulník spadl a kde to bylo - tam nebyla, protože nikdo nepočítal s lidmi co nekoukají na televizní zprávy.

Vyborne. Mam to velmi podobne

Skvělé, díky.

No, já televizní člověk nejsem, tak mi nepřijde, že by v minulých časech v bedně "nic nebylo". Popravdě na dost filmů z té doby se dá podívat i teď, pokud člověk přežije, že se policajtovi říká "soudruhu" a tak. Moc nevěřím na to, že by z posledních 30 let přežilo soud času tolik filmové a televizní produkce, jako třeba z let 70. a 80.

A už vůbec nemluvím o tvorbě pro děti. Mimochodem, pokud dnešním dvacetiletým řeknete "večerníček", vybaví se jim produkce z doby, kterou nezažili. Jedinou výjimkou jsou Krysáci. Jinak zcela dominují Mach a Šebestová, Maxipes Fík, Krteček, Pat a Mat a spol. I hraná dětská produkce byla často kvalitní.

Když se podívám na něco nového (výběr je náhodný), tak je to v naprosté většině naleštěná blbost. Jasně, místo Jambora je ve zprávách Jakub Železný, což je tak asi hlavní rozdíl, takže na ně nekoukám dnes stejně jako tenkrát.

Tenkrát jak bylo málo západních peněz, moc se toho nekupovalo, ale pokud už ano, šlo se většinou po kvalitě - docela překvapivě, když si člověk vzpomene na občas ne zrovna nejbystřejší komunistické pohlaváry. Byli jsme tedy ochuzeni nejvíce o šunt.

Mluvím o 80. letech, předtím jsem byl malý.

Také jsem jako děcko zaškrtával (hlavně o Velikonocích a o Vánocích, kdy četnost pohádek skokově narostla) a taky jsem si už vícekráte říkal, že toho potenciálně zajímavého je v TV vlastně neskutečná spousta.

Ale od závislosti mne zachraňují reklamy. Ne ty mezi pořady, ale ty, co trhají pořad na kousky. Za hodinu smí komerční televize odvysílat 12 minut reklamních spotů, k tomu je ovšem nutné připočíst spoty sponzorů (ty se do celkového času nepočítají) a taky upoutávky na další pořady. Výsledek: hollywoodský spektákl začínající v 8 večer, který by se okolo desáté už řítil do finále, takhle s reklamami končí někdy mezi jedenáctou a dvanáctou. No a to se už ale odehrává bez mé přítomnosti před TV, pritože tohle bohužel neustojím. Občas si "protestně" tentýž film pustím ve stejný čas z jiného zdroje a když po jeho skončení vypínám přehrávač, v televizi jsou teprve něco za polovinou...

Doporučuji internetovou TV, na které se můžete podívat na pořady až týden po odvysílání. Při zpětném sledování se dají na Nově reklamy přeskočit a na Primě je jich mnohem méně než v terestickém vysílání.