16.4.2024 | Svátek má Irena


PRAXE: Jsem totální pako

25.2.2023

Konečně článek s titulkem, který mi rádi odsouhlasí úplně všichni, kdo mě znají. Když někdo ví, že něco nemá dělat, a přesto to udělá, je prostě pako. Je normální být amatérské pako, dobře vycvičenému profesionálovi by se to nestalo.

Kolikrát já už jsem slyšel a párkrát nejspíš i říkal: nestrkejte mezi peroucí se psy ruce! Pámbu jim přimontoval držadla - ocasy! Byť v tomhle případě jen jednomu z nich. A co udělám? Strčím ruce mezi ně. Vlastně mě ten větší ani nechtěl kousnout, jen mi narazil vyceněnými zuby do ruky. Od té chvíle vím, že obyčejný prsteníček levé ruky vyřazený z provozu může při spoustě úkonů chybět - to by člověk nevěřil - a také tentýž náležitě lékařsky zavázaný umí při spoustě věcí neskutečně překážet.

Tak, a teď začnu mudrlantit. Už hodněkrát jsem přesně věděl, co v určité situaci nemám či dokonce nesmím dělat. Jenomže to pořád nic, nic, všechno vím, všechno znám, na všechno jsem připraven, a najednou je ona situace tady a já zcela zaskočen provedu něco, o čem ve všech ostatních chvílích svého života dobře vím, že to provádět nemám. Nečekaný příchod situace, na kterou jsem teoreticky připraven, odhalí, jak málo jsem opravdu připraven byl.

V první pomoci už jsem několikrát neselhal. Ovšem když žákyně na vycházce v lese z ničeho nic šlápla na hřebík krovák (záhada - kde se tam vzal a jak to, že se jí zabodl kolmo do podrážky?), moje první reakce byla vytrhnout jej ven - vždyť určitě nezajel až do nohy. Naštěstí jsem se s rukou na hřebíku zarazil. On do té nohy zajel, jak se později ukázalo.

Na vojně jsem se vyznamenal při ostrých střelbách ze samopalu. Odstříleli jsme si svoje a dostali povel k ráně jistoty. Ozývalo se cvak, cvak, cvak, PRÁSK, cvak, cvak... Prostě mi to vystřelilo, no! Pozapomněl jsem, že nestačí jen natáhnout, ale hlavně se před tím musí ze zbraně vyjmout zásobník. Naštěstí jsem nebyl velitelem identifikován. Na dokreslení: za rok mé vojenské služby jsem jedenkrát střílel ze samopalu, jedenkrát střílel z pistole (terče jsem při tom nijak zvlášť nepoškodil) a jednou řídil BVP na cvičné dráze. Jakožto velitel BVP jsem ani jednou osádce jedoucího BVP nevelel. Obávám se, že v pevné hrázi socialismu, v Československé lidové armádě, bylo takovýchhle nepřipravených jelit víc.

A jsme u toho, co jsem chtěl říci. Je moc hezké být na něco teoreticky připraven. Ale praxe je praxe, a než k té praxi dojde, je velmi žádoucí projít nějakým procvičovacím drilem. Konec konců, na té vojně jsem prováděl sborku a rozborku samopalu i pistole vzorně a ve velmi slušném čase. Kdyby mi tehdy dali dostatek střeliva a někdo mi radil: „Jak to držíš, ty dřevo? Pořádně si to zapři do ramene. Ujelo ti to nahoru. A ještě jednou!“, tak bych se možná nakonec i začal trefovat do terče a stal bych se platným obráncem naší socialistické vlasti.

Proto všechny řeči o znovuzavedení povinné vojny vnímám jako prázdné tlachání. Ano, mladí mužové se tehdy naučili poslouchat autority, mnozí si poprvé v životě začali stlát, uklízet, dávat si na věci pozor, prát a žehlit, případně i čistit zuby, ale proč by, proboha, zrovna tohle měla za státní peníze zajišťovat armáda? Od čeho jsou rodiče? Armáda měla a má smysl jen jako profesionální organizace složená s dobře vycvičených jedinců.

A teď něco, co se nebude líbit: školy by měly produkovat dostatek absolventů v některých činnostech vycvičených, nejen informovaných. Takové kupecké počty, například. Vyjmenovaná slova. Psaní, čtení. Drilové procvičování nejdůležitějších činností je v současnosti odsuzováno. Prosím vás, přece nebudeme na školách učit jako za Rakouska? Ale ruku na srdce: Co je škodlivého na odříkání malé násobilky nebo vyjmenovaných slov i řadu let po škole, jako když bičem mrská? Nebo takové projíždění stupnic a hmatů v hudebních školách... Z angličtiny jsem se jako dlouholetý začátečník nejvíc naučil drilovou metodou - My tailor is rich. Is my tailor rich? No, my tailor is not rich. A tak dále, prostě umím postavit anglickou větu ve všech časech a nebojím se promluvit.

Co mi bylo platné, že jsem teoreticky věděl, jak neoddělovat dva peroucí se psy? Pro příští zvládnutí celé situace se ještě necítím vycvičen, ale možná se ukáže, že už jsem.

Roller: Převzato z autorovy stránky Palety názorů a ptákovin