Vzpomínáte na doby, kdy byl úklid ulic spojen s odtahováním překážejících vozidel na odstavná parkoviště někam do horoucích pekel, což odtahovkám zajišťovalo docela slušný vývar? Pak byla zvolena varianta odtahování na nezbytně nutnou dobu a opětovné vracení vozidla na původní místo, s přiloženou stvrzenkou na úhradu nákladů. Nevím, jak v posledních letech, ale letos si řidiči parkující u nás na dočasném zákazu zastavení ani nemuseli všimnout, že už úklid ulice proběhl. Jejich autíček se nikdo ani nedotknul.

Mluvím teď o asi 150 metrů dlouhém úseku, kolem něhož jsem v dotyčný úklidový den několikrát prošel, ale úklid se týkal hned několika docela dlouhých ulic a jistojistě to tam probíhalo stejně. Pravda, zrovna uprostřed mnou sledovaného úseku někdo - nevím, jestli to byl Pat nebo Mat - umístil mobilní značku zákazu zastavení přímo za keř, přestože i před oním keřem bylo místo. Nicméně další zákazové značky byly rozmístěny viditelně, s týdenním předstihem a prakticky všude po cca padesáti metrech. Pokud řidič narazí na jakoukoli dopravní značku, má počítat s tím, že platí až do nejbližší křižovatky nebo do značky rušící její platnost. Že?

Realita byla taková, že ráno inkriminovaného dne na onom stopadesátimetrovém úseku spokojeně parkovalo jedenáct aut (jen jedno z nich patřilo invalidovi na vyhrazeném místě)! Nyní naši šikulové Pat s Matem začali celý úklid organizovat. Žádné odtahy, nene. Parta čističů s rýžovými košťaty drbala špínu z vozovky dále od obrubníku do cesty čisticímu vozu. Překáželo-li zaparkované auto, provedlo se drbání bláta kolem něj a pod ním tak daleko, kam bylo lze koštětem dosáhnout. Na závěr jel kropicí vůz, který měl pás podél obrubníku spláchnout do čista. Tam, kde stála auta, se nekropilo. Na závěr ještě několikrát projel menší čisticí vůz po chodníku.

Jářku, takový úklid asi nebyl právě levná záležitost. A chcete vědět, jak po něm vypadala vyčištěná vozovka, když zaparkovaná auta později odfrčela někam do pryč? Nechtějte to vědět. Špinavé úseky se střídají s čistými a vzájemně se čím dál více prolínají. Ale to ještě Pat s Matem neřekli při organizování úklidu poslední slovo.

Den po úklidu vozovky se započalo se sekáním travnatých pásů, a trávu i veškerý nepořádek hrabali pilní mravenečkové v oranžových vestách na chodník, odkud vše lopatami házeli na korbu multikáry. Ano, řeč je o tom chodníku, který byl o den dříve vycíděn do čistoskvoucna.

No. Já nevím. Když někdo zadá nějakou práci, tak ji má také zkontrolovat a převzít, či snad se mýlím?

Zkrátka sešli se tu vypečení úředníci, kteří zadali úklid a někde v kanceláři automaticky odfajfkovali, že jako splněno. Sešli se s Patem (nebo Matem), kterému je jedno, jestli je dopravní značka vidět. Další šikulové obě úklidové akce organizovali. Ani ti oražovovesťáci, kteří sekali a hrabali trávu, nebyli zrovna z nejdovednějších. A tihle všichni se pochopitelně sčuchnuli ještě se řidiči, pro které dopravní značka není důvodem k nějakému omezování se.

Mám chuť dorazit na nejbližší proti vládní demonstraci. Není vyloučeno, že tam alespoň někteří aktéři onoho tragicko-komického úklidu budou. A mám chuť tam stejně jako Michael Kocáb za dávných časů zahulákat do mikrofonu: „Každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží.“

Převzato z autorovy Palety názorů a ptákovin