Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Tak ono to rozšířené jídlo bude nejspíš dáno konkrétní dobou a její bohatostí. Troufám si odhadnout, že ta polívka byla v době popisované autorem rozšířena proto, protože ty kolena, řízky a další flákoty masa byly přísně sledované pomalu na kusy, aby místo u strávníků neskončily v taškách zaměstnanců. zatímco odřezky masa a hlavně ten sós, který z ohřívaných kusů odkapával, evidovaný nebyl a společně s příslušným zahušťováním polévky dával těm řeznickým kuchařům poměrně velkou volnost.
A taky co si budeme povídat, i polívka z hodně odpadních surovin, která je vystydlá třeba i dost hnus, jak je příslušně osolená, trošku opepřená a opaprikovaná atd a hlavně příslušne teplá je velká lahoda. Která zaplní břicho a dodá i díky tomu teplu energii na práci.
Nojo, no - za první republiky byl na krámě nápis "Řezník" a vevnitř bylo maso, za bolševika byl na krámě nápis "Maso" a vevnitř byl řezník ...
Takové řeznictví / bufet dodnes existuje například v Praze na rohu ulic Budějovická a Za Zelenou liškou. Další skanzen je ve stanici metra Opatov.
Jó to byly doby kdy všechny vysoké školy čtvrté a páté cenové skupiny které jsem s úspěchem absolvoval měly ve výkrmnách černou tabuli a na nich křídou ,,Nabídka dne" : Dršťková s rohlíkem, hovězí guláš, lečo s moravskou klobásou, párek s hořčicí, tlačenka s cibulí, ruské vejce s rohlíkem, sardinky v oleji nebo tomatě, tuňák s vejci, očka v oleji - jednotná nabídka a jednotné ceny. Po šichtě jsme si to dávali a zápasili kdo víc postupně až do ukončení vyučování. Obyčejně jsem skončil u čtvrté položky a 6.pivu. Utratit 100 Kč byl nadlidský výkon a když se proložil vzpíráním z velkých a zpěvem sprostonárodních písní - zápasník a jeho cesta domů a prodřené rukavice se pak stala v mnoha případech vděčným tématem silvestrovských kupletů v místním Kulturním domě. Jó, to byly doby -
A od učení - hutě/horké provozy, se pilo pivo 7°, nyní dělávají 8°.
Což je nyní zakázané.
v Železárnách v Hrádku u Rokycan tekla osmička Plzeň za 1,1 Kčs, jezdili jsme tam opravovat Siemensmartinské pece v 50tých letech a pamatuji i Sklárny Lenora, kde jedna dívčice s basou pendlovala mezi sklárnou a hospodou, protože skláři, kteří u horké pece ručné foukali sklo, museli doplňovat tekutiny. A nemyslím, že bylo tehdy víc pracovních úrazů, aspoň mezi našimi lidmi na opravách martinek nepamatuji ani jeden.
Za mých začátků už desítka stála tuším 1,80 a dvanáctka 2 koruny. A začalo to dost rychle zdražovat. Byli jsme ze školy na praxi v Karborundu Benátky nad Jizerou, jako student chemie jsem tam u stroje lisoval řezací kotouče, jiní studenti se sbíječkou. A tam do fabrické kantýny vozili sudy s obyčejnou desítkou nebo 12 . "Osmičku" z toho dělali tím, že nějaká piva odpustili a potom sud dopustili obyčejnou vodou. Podle toho, jaké zrovna měli "oko", tak ta osmička byla silná. V letních prázdninových vedrech byla obvykle silná dost.
Jo, zase hezké - a podobný folklór byl o 1,5 km blíže středu a to přímo v řeznictví na Palmovce - každý den dopoledne jsme tam "svačili" ta samá jídla i my v montérkách z Výzkumného ústavu obráběcích strojů a obrábění na Žertvách 24 - dobré ráno všem
Super. Jen k té pracovní době. Vstávalo se mi sice blbě ve 4, vlakem na Novou Huť s dvěma přestupy ale ve tři jsem byl doma. Když v 90tých letech zvedli mzdy, tak jsem jezdil s kolegy autem ,vstával před pátou a byl doma ve 14:30. Moje dcera, která maká v kanclu u kompu od 8-16:30 by to brala. Když přijede po páté autem domů, do čeho většího se asi může navečer pustit?
Jasně. Jenže jako zákazník kohokoli bych za své nemalé peníze očekávala (vynikající) služby úředníků i třeba ve 14. 45. A vlastně také třeba v 17.00 hodin. A určitě ne v 6.00 hodin ráno.
Úřednictva je, že mohou klidně dělat na 2směny a nemusí to být do 22"00, stačilo by do 19 - 20:00h.
Samozřejmě že ne na všech úřadech a v pátek, to stejně většinou nemají úřední den.
A v zimě byly silnice protažené, už před těmi prvními autobusovými spoji. Tedy většinově - na rozdíl od současnosti, dlouhé.
Protože tehdy lidi neměli soukromá auta a pokud měli, tak s nimi v zimě, až na hodně velké papaláše nebo podivíny, nejezdili. Takže mimo průtahy vesnicemi a městy, kde musely projet autobusy s pracujícími a náklaďáky socialistických podniků mohly ostatní cesty zůstávat neprotažené celé dny. Dneska musí protahovat prakticky všechny silnice a nonstop, protože tak 6 - 8 lidí z deseti jezdí denně do práce svými auty, a to i v zimě.
No jo no, ale zas nemusí jít spát hned po televizních novinách, aby do čtyř do rána naspala svých osm hodin ... :-)