Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zajímavé
Pražský výběr - Tango Ropotámo
https://www.youtube.com/watch?v=cbVHFKRg2AE
Moje posledni prispevky nenavratne zmizely, jak se to dela nevim... Byly pritom ciste k tematu..
Inu, jeden jste dnes v 16:19 šoupla do diskuze k článku WOKE: Inkvizitoři útočí na volnomyšlenkářské kacíře ...
Třetinka KOFOLY a velký rum, nebo ve stejném poměru COCA COLA + gruzínský koňak - jó to byly doby mládí. Zažil jsem ( r. 1972 - 3 ), dederonky na zábavách ve Vojtanově, jak pily RUM ze sklenice od hořčice/2dcl.
Ještě jeden recept:
Litr Metropolu, půl až jeden litr rumu, rozkrájet několik kubánských pomerančů, citron, hodně ledu.. Zamíchat..
Hořčák ale měl být likér, nějaký předchůdce fernetu, ne víno ?
Ten jsem nezažil.
Ostaní v článku ano. Jinak jsem prošel všemi fázemi pití těch alkoholů. Rum nejdřív, tím jsem se šeredně opil na střední a od té doby ho nemusím. Potom výčepní lihovinou, Alpský ryzlink - Šumavské bylinné plus Alpa, různá čuča. Encián, Třešňové, Rybízové, Jabčák. Jabčák asi nejdéle, protože jakožto vesničan jsem na jablkách vyrostl. Vždycky od srpna po poslední jablka ze sklepa v cervnu.
Jinak se tehdy ty socialistická v článku zmíněná vína používaly jako dojížďáky. Když byla v 10 večer v hospodě zavíračka a ještě se nám nechtělo domů, tak se v hospodě koupila flaška třeba Ostravského Kahanu , sedlo se někde na lavičk u a tam se to vypilo.
Co se týká lepších či "lepších" vín za socíku, uvedl bych Kadarku. Pro jeden Kolejáles neboli mikuláškou oslavu na kolejích jsem se spřáhnul s kamarádem a nakoupili jsme v místním lahůdkářství dva kartony sedmiček. Kadarka je jinak nějaké druhořadí červené hroznové víno na rozhraní Maďarska, Rumunska a Bulharska. Dodnes si ji občas koupím v Kauflandu nebo Lidlu, dnes to je levné, ale chutí solidní víno.
Takové "Čúčo", ovocné víno za 8 Kčs/l v Zelenině. K tomu flaša Rumu za 33 Kčs 0,5/l z Pramenu, trochu skořice, svařit, a trhavina zvaná "Šulišajda" byla na světě. I soudruh předsesa CZV KSČ se po té medicíně "zbořil" tak, že nerozeznal obrazy Leonida Iljiče, od Vladimíra Iljiče (obočí nebo fousy).
Krásná vzpomínka! Tchán do fabriky přenášel Encian, vychlazený a s plátkem citrónu ho vydával za Cinzano. A my studenti, v rámci bramborové brigády jsme vybrali 33 Kčs, poslali jsme autobusáka do obchodu pro kakaový likér. Zabavil nám ho třídní a na třídní schůzce ho a další zabavený alkohol před zraky na našich otců vylil do umývadla. Otcové pravili "škoda".
Cinzano byl nástroj na šetření na plesech s dámskou společností. Kde bylo třeba jemnější pití. Objednalo se cinzano a propašovala pod stůl láhev domácího desertního Metropolu. Tím se to cinzano dolévalo.
A co tak dát si - tuším - Čochtana, do pivního půllitru láhev CocaColy, 2 deci červeného a velký rum! Netřepat, zamíchat!
Oči se mi zarosily dojetím - vše odpovídá tehdejší realitě. Stalo to za "šrapnel", ale byli jsme MLADÍ
Jo jo, protože ta Coca Cola byla dražší, než ten rum. Ale když nad tím tak přemýšlím, tak dnes to vlastně platí taky...
My pili Kofolu s rumem pod názvem Cuba libre ... nakonec chutná mi to dodnes, již cca 57 let ... :-)
Ale byly i jemnejsi odnoze tvrdeho alkoholu jako treba Vegetal a ten se pit dal bez tezsich nasledku. Nebo myslivecka.
JJ, myslivecká neboli Alkohol s lidskou tváří.
To byla za našeho mládí spíš přepychovější pití tehdy, když bylo dost peněz.