Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Zajímavé

Pražský výběr - Tango Ropotámo

https://www.youtube.com/watch?v=cbVHFKRg2AE

Moje posledni prispevky nenavratne zmizely, jak se to dela nevim... Byly pritom ciste k tematu..

Inu, jeden jste dnes v 16:19 šoupla do diskuze k článku WOKE: Inkvizitoři útočí na volnomyšlenkářské kacíře ...

Třetinka KOFOLY a velký rum, nebo ve stejném poměru COCA COLA + gruzínský koňak - jó to byly doby mládí. Zažil jsem ( r. 1972 - 3 ), dederonky na zábavách ve Vojtanově, jak pily RUM ze sklenice od hořčice/2dcl.

Ještě jeden recept:

Litr Metropolu, půl až jeden litr rumu, rozkrájet několik kubánských pomerančů, citron, hodně ledu.. Zamíchat..

Hořčák ale měl být likér, nějaký předchůdce fernetu, ne víno ?

Ten jsem nezažil.

Ostaní v článku ano. Jinak jsem prošel všemi fázemi pití těch alkoholů. Rum nejdřív, tím jsem se šeredně opil na střední a od té doby ho nemusím. Potom výčepní lihovinou, Alpský ryzlink - Šumavské bylinné plus Alpa, různá čuča. Encián, Třešňové, Rybízové, Jabčák. Jabčák asi nejdéle, protože jakožto vesničan jsem na jablkách vyrostl. Vždycky od srpna po poslední jablka ze sklepa v cervnu.

Jinak se tehdy ty socialistická v článku zmíněná vína používaly jako dojížďáky. Když byla v 10 večer v hospodě zavíračka a ještě se nám nechtělo domů, tak se v hospodě koupila flaška třeba Ostravského Kahanu , sedlo se někde na lavičk u a tam se to vypilo.

Co se týká lepších či "lepších" vín za socíku, uvedl bych Kadarku. Pro jeden Kolejáles neboli mikuláškou oslavu na kolejích jsem se spřáhnul s kamarádem a nakoupili jsme v místním lahůdkářství dva kartony sedmiček. Kadarka je jinak nějaké druhořadí červené hroznové víno na rozhraní Maďarska, Rumunska a Bulharska. Dodnes si ji občas koupím v Kauflandu nebo Lidlu, dnes to je levné, ale chutí solidní víno.

Rum a Kofola bylo opravdu zrádné pití, taky jsem na to doplatil.

Takové "Čúčo", ovocné víno za 8 Kčs/l v Zelenině. K tomu flaša Rumu za 33 Kčs 0,5/l z Pramenu, trochu skořice, svařit, a trhavina zvaná "Šulišajda" byla na světě. I soudruh předsesa CZV KSČ se po té medicíně "zbořil" tak, že nerozeznal obrazy Leonida Iljiče, od Vladimíra Iljiče (obočí nebo fousy).

Jabčák za 8,-Kč, luxusní rybízák za 10,-.

Krásná vzpomínka! Tchán do fabriky přenášel Encian, vychlazený a s plátkem citrónu ho vydával za Cinzano. A my studenti, v rámci bramborové brigády jsme vybrali 33 Kčs, poslali jsme autobusáka do obchodu pro kakaový likér. Zabavil nám ho třídní a na třídní schůzce ho a další zabavený alkohol před zraky na našich otců vylil do umývadla. Otcové pravili "škoda".

Cinzano byl nástroj na šetření na plesech s dámskou společností. Kde bylo třeba jemnější pití. Objednalo se cinzano a propašovala pod stůl láhev domácího desertního Metropolu. Tím se to cinzano dolévalo.

A co tak dát si - tuším - Čochtana, do pivního půllitru láhev CocaColy, 2 deci červeného a velký rum! Netřepat, zamíchat!

Barmane - jedno pasterizované mléko

ALE DO ŠPINAVÝ SKLENICE