V Katovicích někdo minulý týden ukradl tramvaj a jezdil s ní po městě. Než ho chytli, dokonce zastavoval na stanicích a nabíral nic netušící pasažéry. Zpráva spadá do kategorie úsměvných kuriozit. Nikoli naprostých unikátů, internet vyvalí svá tajemství na požádání, před skoro dvaceti lety odmítnutý zájemce o pozici tramvajáka udělal v Plzni totéž co se stalo v Katovicích, dokonce dvakrát. O pár let později se to opakovalo v Bratislavě, dokonce i v Melbourne. Bratislavský dobrodruh policii unikl, australské rameno zákona pachatele chňaplo. Z dávné paměti jsem ještě vylovil příběh takřka zapomenutý, stalo se v Praze totéž co v Katovicích s tím rozdílem, že samozvanému řidiči bylo deset a když jela tramvaj po ulici, lidi se divili, že ji nikdo neřídí, protože kluk nebyl vidět.

Shodou okolností v týž den, co v Katovicích zdivočela tramvaj, média u nás propírala případ ze zcela jiného soudku, avšak v jednom podobný:

Nešlo o tramvaj ale o vrtulník. Dotyčný svým vlastním vrtulníkem pomáhal při hašení požáru v Hřensku a teď mu za to hrozí pokuta sto tisíc korun. Zatímco první případ vyvolával spíš úsměv, ten druhý ponoukal k rozhořčení. Pro dobrotu na žebrotu, to byla i moje první reakce.

Když ale první emoce opadnou, ozve se rozum a ten se ptá. Ony předpisy nejsou pro zábavu králíkům. Může každý řídit tramvaj? Může, pokud splní podmínky a naučí se to a obstojí při zkouškách. Smí každý svým vrtulníkem hasit? Asi je to taky složité. Dovedu si představit, jak tlustá je bichle předpisů a co všechno musí člověk nastudovat a naučit se, než ho pustí k hašení lesa. Sympatie, ty jsou samozřejmě na straně člověka s dobrou vůlí. Tak mi napovídají emoce. Rozum do toho šťourá. Je to opravdu čistá, ryzí dobrá vůle bez příměsi snahy o dobrodružství, o uvolnění adrenalinu? Takového, jaký se v krvi občas vyplaví. Kdy třeba? No, když se třeba plížíte do tramvajové vozovny, číháte na volný okamžik a šup, jste uvnitř, srdce buší: rozsvítí se kontrolky? Rozjede se ta bestie? Nezastaví mě někdo na poslední chvíli? Nezastavil, jedu, je to boží!

Tak asi to prožívá ten, kdo šlohnul tramvaj. Co s tou helikoptérou a tím pánem co s ní nedovoleně bez papírů hasil? Asi bych to neměl říkat, ale přimlouval bych se, aby mu tu pokutu odpustili. On to už nikdy neudělá. Teď si musím vzdychnout. Bylo by divné, kdyby neudělal. Není na světě chutnější ovoce než to zakázané.

Vysíláno v ČRo Plus

_____________________________________________________________

Nový sci-fi román Ondřeje Neffa

V Operaci Armagedon se vracíme do světa kolonizovaného Marsu, na území obývané loveckými klany, žárlivě střežícími prastarý odkaz prvních průkopníků. Bojovník Volných lovců Rad Haager pomáhá mladé vědkyni Miriam Batoryové pátrat po utajené vojenské operaci, která měla proběhnout před čtyřmi staletími. Místo, kam planetární fregata Erlang směřovala, teď ale střeží nelítostní bojovníci klanu Kamenných mužů.
Román Operace Armagedon volně navazuje na předchozí knihy Jádro pudla, Pán Modrého meče, Čarodějův učeň a Šídlo v pytli. Ilustroval MIchal Suchánek.