Naši turisté si často stěžují na hygienu v rozvojových zemích. Jsou vyděšení, když jim tam servírují jídlo na špinavém talíři, když musí jít na znečištěnou toaletu, když je ubytují v posteli, která je nepovlečená a ještě teplá od předchozího nocležníka.

Turisté se na tamní personál zlobí neprávem, spíš by mu měli za jeho nehygienické chování poděkovat. Jižní národy dobře vědí, co dělají. I tady na severu už se také zjišťuje, že každá nehygiena posiluje naši imunitu. Měli bychom být vděční každému, kdo na nás prská, kdo nám podá špinavou rukou rohlík, kdo na nás vylije z okna splašky. Když nám někdo v autobusu zblízka kýchne do obličeje, je to stejné, jako kdyby nás zadarmo přeočkoval. Že nám nebylo už dávno divné, že bezdomovci, kteří spí v kontejnerech mezi odpadky, jedí zbytky z košů a vůbec se nemyjí, jsou všichni zdraví jako řípa, stále dobře naladěni a od rána do večera radostně poskakují od koše ke koši. Zatímco my, sterilní čistotní domovci, jsme pečení vaření u lékaře, pořád kňouráme, máme deprese, splíny, tiky. Moje resumé? V zájmu imunity nedbát úzkostlivě na hygienu, odmítat potravu ve sterilních zavařených sáčcích a hlavně se co nejméně mýt.

Už slyším námitky "co je nám platné zdraví, když budeme smrdět". I to vám přinese prospěch. Na úřadech s vámi hned každý všechno kladně vyřídí, budete se sami rozvalovat v kupé i v narvaném vlaku, když se cestou z restaurace na chatu někam zakutálíte, manželka vás najde i po tmě.

Psáno pro Deník