GLOSA: Na minulém režimu nalézám klady
Myslím si, že kritiky minulého režimu jsou neobjektivní, na pranýřovaných záporech vlády KSČ nalézám s odstupem doby víc a víc kladů.
Například politická cenzura dělala hlavně prostým lidem v hlavě jasno, v dnešní době každé noviny píší něco jiného a lidé si nemohou utvořit žádný názor. Jsou zmatení, což má negativní dopad na jejich nervovou soustavu. Všimněte si na ulici, co lidí má dnes v obličeji tiky, škuby a škleby, co lidí trhá rameny a vzplane kvůli každé maličkosti. Jsou to ti samí lidé, co se dříve spokojeně usmívali, byli vyrovnaní a v pohodě.
Minulému režimu různí autoři vyčítají, že nechal zchátrat všechna města. Tito tupí pisálkové bez špetky poezie nikdy nepochopí, jak nemalebné jsou německy vzorně omítnuté chalupy a nablýskané toalety, ukažte mi malíře, který by maloval zeď bez oprýskané omítky, malebné plísně nebo rozvětvené pukliny. Námitka, že v Praze občas na lidi padaly i balkóny, také neobstojí. Není nic horšího, než nuda, než chůze po městě bez sebemenšího vzrušení. Mladí si dneska musí vzrušení za velké peníze nahrazovat skoky z mostu, zběsilou jízdou autem, ruskou ruletou.
Považuje se za zápor, že nebylo maso a že se na něj stály fronty! Směšné! KSČ nemohla dělat pro lidi nic lepšího než to, že pouštěla maso do oběhu jen v přiměřených dávkách. Zamoření trhu masem přineslo podágru, cholesterol, vysoký tlak, cizopasníky svalovce a špekovce.
A na tom, že lidi stáli pořád ve frontách, také nevidím nic špatného. Lidi si ve frontách pokecali, společně si zavzpomínali, vyprávěli si anekdoty, někdy si i společně zazpívali, lidem fronty nahrazovaly přežitý kostel.
Psáno pro Deník
