GLOSA: Lesní skládky železného šrotu neodsuzujte
Přiznávám, že když je skládka čerstvá a bez patiny, s přírodou příliš neharmonuje - ale časem, ať chceme či nechceme, si nachází v lese své místo. Když ji ukvapeně nezlikvidujeme, za nějakou dobu poroste mechem, březovými keříky či malebnými kopřivami a splyne s okolní přírodou. Získává podobu malebné skalky a stává se jednou z okras lesa. Takovéto "zabydlené" skládky prospívají i zbloudilým turistům, kterým mile signalizují blížící se lidská obydlí. Slouží návštěvníků hlubokých lesů stejně jako majáky námořníkům.
A skládky jsou také budoucími skanzeny současné epochy, svědectvím naší doby! Jak známo, všechny opotřebované užitkové předměty se sešrotovávají nebo taví, nebýt skládek, příští generace by se nikdy nedověděla, co to byla mikrovlnka, sporák, lednice, autobaterie. Skládky nahradí našim potomkům pracně odkrývané vykopávky. A ochránců přírody, kteří proti černým skládkám v lese tak brojí, bych se rád otázal, kolik za svůj život vybudovali přístřešků, boudiček a budlíků pro lesní zvěř. Vsadím se, že nezhotovili nic! Proto by měli být rádi, že skládky železného šrotu poskytují lesní zvěři výtečný zimní úkryt před mrazem, vánicemi a krupobitím. Mikrovlnka zajíci, trouba jezevci, bojler srnečkovi.
Takže, ekologové, hajní, milovníci přírody, rozum do hrsti! Važte slova, až se zas budete hanlivě vyjadřovat o tvůrcích skládek, až jim zas budete spílat do vandalů!
Psáno pro Deník
