2012 TC4 je označení asi tak dvanáctimetrového balvanu, který 12. října prosvištěl téměř první kosmickou rychlostí necelých 44 tisíc kilometrů od Země. Média informovala, že nás sice asteroid minul ve vzdálenosti jen o málo větší, než jakou „obývají“ geostacionární družice, nepředstavoval však žádné ohrožení. Přesto jej experti využili k otestování bezpečnostních systémů. Fakt, že o pouhý den později (v pátek třináctého!) minuly Zemi hned čtyři podobné asteroidy, média ani nezaznamenala. Z obojího plyne dvojí poučení.

V první řadě si už zřejmě zvykáme, že Sluneční soustava připomíná střelnici, po které se prohánějí potulné projektily míjející Zemi doslova o vlásek. Tentokrát ten vlásek znamenal desetinu vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Trocha vzrušení by tedy možná přece jen byla namístě. Víme ale také, že kolize s podobně velkým tělesem, které v roce 2013 explodovalo v atmosféře nad ruským Čeljabinskem, způsobila jen tlakovou vlnu a omezené materiální škody. Tisícovka obyvatel dvoumilionového města utrpěla lehká zranění – většinou od střepů, protože lidé za okny zvědavě zkoumali, co se to na obloze děje za podivnosti. Pozemští šílenci a fanatici dokážou napáchat mnohem větší zlo než balvan mimozemského původu.

Za druhé je zřejmé, že situaci začínáme mít pod kontrolou, nebo alespoň získáváme přehled. Astronomové pomocí automatizovaných teleskopů prohledávají blízké kosmické okolí a snaží se najít „potenciálně nebezpečné“ asteroidy. Přes jejich poněkud hrozivé označení víme s jistotou, že žádný z těch, které už známe, se s námi v nejbližších desítkách let střetnout nehodlá. Velké asteroidy, které by mohly způsobit opravdu globální problém, našim dalekohledům neuniknou. Plány, jak zabránit srážce, už alespoň na papíře máme. Současné bezpečnostní systémy sledují asteroidy optickými teleskopy i radary av případě náhlého ohrožení jsou připraveny varovat.

Celkem dnes sledujeme 750 tisíc objektů. Počet těch, jejichž dráhu známe dostatečně přesně, takže jim je přiděleno něco jako rodné číslo, překročil letos v říjnu půl milionu. Několik tisíc z nich kříží dráhu Země a 1844 asteroidů je ve chvíli, kdy píšu tento sloupek, na seznamu potenciálně nebezpečných. Všechna tato čísla neustále, prakticky denně, rostou. Asteroidy se ovšem kolem Země prohánějí, co je lidská civilizace lidskou civilizací – a naši předkové byli v klidu, protože o tom vůbec nic netušili. Nevědomost je vždycky základem optimismu, spokojenosti a dobrého pocitu.

Až to tedy příště bude zase těsně vedle, můžeme spokojeně spát. Anebo se zvědavě dívat – takový „kousek“, jakým je 2012 TC4, byl při průletu okolo Země pozorovatelný amatérskými astronomickými dalekohledy. Až poletí v dubnu 2029 (zase už v pátek třináctého!) těsně kolem nás asteroid Apophis, který měří okolo 300 metrů, mohl by být vidět i prostýma očima. A optimismus je tentokrát podložen věděním.

LN, 21.10.2017

Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové