29.3.2024 | Svátek má Taťána


VESMÍR: Smrdutý obr

19.8.2017

„Když je Jupiter z plynů, musí to tam pořádně smrdět.“ Citát pochází z televizního pořadu, který se v našem planetáriu natáčel zhruba před rokem. A dětští herci v roli moderátorů si interpretaci té věty, včetně patřičných gest, užívali...

Vzduch na Zemi je ovšem také směsí plynů. A většinou nesmrdí. Záleží zřejmě na tom, z jakých plynů se planeta nebo její atmosféra skládá. Pomineme-li lidskou zálibu v pálení PET lahví, pneumatik a jiného odpadu, bývají u nás zdrojem zápachu biologické pochody nebo také sopečná činnost. Obojí jsem ověřil vlastním nosem. Jak je to ale na tom Jupiteru?

Jupiter

Sonda Galileo „strčila nos“ do jeho atmosféry v roce 1995. Přesněji řečeno, vyslala pouzdro s vědeckými přístroji, které na padáku sestupovalo oblačností, a dokud odolávalo rostoucímu tlaku a teplotě, vysílalo údaje o fyzikálních vlastnostech a chemickém složení. Zjistili jsme, že jde o směs vodíku a hélia, které dohromady dají prakticky sto procent. Na ostatní plyny tak zbývají jen nepatrné podíly. Třetí nejhojnější je metan, kterého jsou asi tak dvě promile. Zatím všechny jmenované látky jsou bez zápachu. Ale teď to přijde: Azan neboli amoniak – lidově zvaný čpavek – je zastoupen sice jen šesti desetinami promile, ale protože čpí jako čert, určitě bychom jej cítili. Navíc to číslo udává průměrnou koncentraci – na mnoha místech bude podíl amoniaku vyšší. Následuje vodní pára a pak sulfan, obecně známý jako sirovodík. A jak vědí už žáci základní školy: „Há dvě es smrdí jako pes.“ Je ho v atmosféře Jupiteru sice jen 67 částic v milionu, ale...

Jupiter není jediným plynným obrem sluneční soustavy. V případě Saturnu dají vodík a hélium dohromady také sto procent. Amoniaku má čtyřikrát méně než Jupiter a sirovodíku jen jednu molekulu na 2,5 milionu. Než ovšem zavrhneme Saturn jako čichově nezajímavé těleso, podívejme se ještě na jeho měsíc Titan. Ten je větší než planeta Merkur a dokonce má, jako jediný z měsíců ve sluneční soustavě, hustou atmosféru. Na rozdíl od plynných planet má Titan pevný povrch, takže bychom na něm mohli přistát a nasát jeho atmosféru vlastním nosem.

Zatím ji za nás očichala sonda Huygens, která na povrch Titanu dosedla v lednu roku 2005. Podobně jako u nás je „ovzduší“ Titanu tvořeno především dusíkem. Při povrchu pak vdechneme ještě nějaké to procento metanu a... hodně rychle zase nasadíme dýchací masku, protože po kyslíku tam není ani stopa. Atmosféra Titanu obsahuje ještě příměsi dalších uhlovodíků, všechny bez zápachu. Učiňme tedy opatrný závěr, že atmosféry Saturnu ani Titanu zas tak aromatické nejsou, ale na Jupiteru to pravděpodobně (aspoň někde) zapáchá pořádně.

Jupiter i Saturn s Titanem svítí teď v srpnu na večerní obloze. Jsou dobře vidět prostýma očima a ještě lépe v dalekohledu. Hlavně na Jupiteru můžeme obdivovat nádheru spletitých pásů oblačnosti v jeho atmosféře. A na tu dálku ani nesmrdí...

Autor je astronom

LN, 12.8.2017