Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
V mládí vizionář, ve stáří skeptik. No, občas to mám podobné, ale pokud si to ještě uvědomují, pak to se mnou není zas až tak špatné.
Proč je nereálná? Pokud vím, tak problém je ve fázi přechodu z laboratoře do fungující techniky. Ano, už dlouho a nejspíš ještě dlouho bude, ale všimněte si - letadla vymýšlel už Leonardo da Vinci. Ledaže ještě pár set let trvalo, než technici vymysleli dostatečně lehká a silné motory.
A stejně ještě ve 30. letech, když letěl Baťa kolem světa (obchodní cesta, usoudil, že když přiletí supermoderním strojem, tak prodá víc bot, než když vystoupí z vlaku), tak A/ měl s sebou tuším v osmimístném letadle dva mechaniky a především B/ přes oceán a k mému překvapení přes USA se letadlo dostávalo v rozloženém stavu lodí a vlakem. Dnes, když letadlo nepřeletí oceán, tak mají noviny z čeho žít několik dní.
Abych to nezamluvil: proč je jaderná fúze nereálná?
Fúze je zcela reálná - ale je drahá a v malém měřítku se nedá udržet dlouho.
Jaderná fúze, že je nereálná?
150 000 000 km od Země funguje už drahné věky docela dobře
A je to zadarmóóóóóóó!
Pan Kechlibar mohl připomenout ještě jedno ( nejen ) americké kosmické specifikum.
NASA vyráběla "státní rakety" ze stovek subsystémů vyráběných po celých USA - když jí nějaký poslanec nechtěl dostatečně podporovat ..... "Aha výrobu komponetu XY123 přesuneme z vašeho volebního obvodu na druhé pobřeží" - to přispělo k extrémním nákladům na jejich kosmické programy a svým způsobem tohle drtí i jejich zbrojní výrobu.
Taky mám za to, že kdyby opravdu chtěli, i levnější a jednodušší raketoplán by dokázali postavit
A tady je problém. Kdo by to vlastně měl chtít. Kongresmani nebo úředníci NASA. Pokud je to soukromý projekt a v čele stojí někdo jako Elon Musk, je to jasné. Vše stojí a padá s ním. Právě v tom byly USA výjimečné, v osobním nasazení, v individuálním přístupu a talentu. Mrzí mě, že se ta doba postupně vytrácí.
No, když si přečtete o vývoji raketoplánu, seznáte, že konstrukce byla výslednicí mnohých požadavků i protichůdných, velké slovo měli vojáci, zvažovaly se i varianty dokonalejší a i ekonomičtější, jejichž vývoj by byl ovšem delší a dražší. A předpokládala se výrazně vyšší frekvence startů než jaká nakonec byla.
Jo, a podle toho taky vypadá efektivita té výroby. Schválně si o tom zjistěte nějaké podrobnosti, možná budete překvapen...
...když ji nějaký poslanec nechtěl podporovat...
Možná to tak někdy taky zafungovalo, ale častěji jsme byli svědky opačného problému: "Aha, vy nechcete, aby se komponenta ABC123 vyráběla v mém obvodu? Tak to váš program nepodpořím..."
Díky, autore za článek - minimalizace složitosti při zachování funkce je univerzální princip, který je podstatou krásy i pokroku: v matematice, technice... Když jsem použil Occamovu břitvu doma při regulaci kombinovaného vytápění domu (systém tepelné čerpadlo vzduch/voda + plynové topení + krb s vodním výměníkem), zjistil jsem, že nejúčinnější a nejspolehlivější řidiči systém je ten NEJJEDNODUŠŠÍ...
Pokud jde o cesty ku hvězdám, myslím ale že spíše než zmíněné autorem výbuchy monstrózních instalací k nim vede pulzní laser, který bude pohánět stovky malých grafenových slunečních plachetnic velikosti poštovní známky. StarChip místo Starshipu? Proč ne...
Souhlasím, řeším to stejně. (a že si člověk musí dát bacha, co mu ten počítač píše za kraviny)
I ty plachetnice musíte nejprve dostat do vesmíru. Co se cestování ke hvězdám týče, záleží, jaké máte cíle. Pokud jenom samotné dosažení jiné hvězdy, plachetnička k tomu postačí
U těch plachetniček si dokážu představit i ambicióznější cíle, než si kladou samotní autoři tohoto skvělého nápadu:
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Breakthrough_Starshot
Například by se z nich v cílové destinaci mohla složit 3D tiskárna, která by vyrobila inkubátor. A v tom by se zahnízdila zmražená lidská embria, dopravená opět na plachetničkách. Na jiných by byla nanotechnologicky miniaturizovaná měřící aparatura. Atd. Obrazotvornosti se meze nekladou
Ale ono celé to cestování ke hvězdám je v současné době sci-fi... A ty malé kosmické plachetničky se zdají být nejblíže tomu, co může technika v nejbližších 50 letech nabídnout... Grafen už máme, nanotechnologie jistě rychle pokročí, jediný skutečně těžko překonatelný problém je ochrana DNA proti tvrdému záření během cesty..
No a kde jinde si nezaspekulovat, než pod takovýmto článkem?
Jojo, taky by tam plachetničky dopravily umělou dělohu, bednu se Sunarem a někoho nebo něco, co by ty dětičky vychovalo, aby nezvlčily ... :-)
Proč hned plachetnice!
Dobrým začátkem by byl dostatečně PEVNÝ a přitom dostatečně LEHKÝ "špagát", dlouhý více než 36000km! Jedním koncem pevně ukotvený na Zemi, na druhém konci vhodné závaží! Takový "špagát" do nebe, po kterém by se rozumnou rychlostí sunul nahoru (či dolů) kosmický výtah (samozřejmě napájený "bezuhlíkovou" solární FV).
Až na nepodstatné DROBNOSTI! geniálně jednoduché
Jednoduché to je, ale geniální ne, protože ty nepodstatné drobnosti činí kosmický výtah nereálným. Tím problémem je vlastní hmotnost toho špagátu a pevnost, kterou by muselo vlákno mít, aby tuto hmotnost udrželo. A pak už jen ty drobnosti jak výtah udržet tam kde potřebujeme, jak omezit riziko přetržení na nulu, jak zabránit oscilacím vlákna vlivem povětrnosti atd.
"Drobnosti" - byla pochopitelně ironie. Ono by se našlo více problémů, nežli jenom pevnost toho superdlouhého "špagátu".
Jo, psal o tom A.C.Clarke ( Rajské fontány). A taky Komsomolskaja pravda 31. července 1960.
wiki: https://cs.wikipedia.org/wiki/Orbit%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDtah
Píšou tam o různých problémech, ale zapomínají na jeden kardinálnídinální:
Coriolisovu sílu, která by postupně sklápěla celý "výtah" k západu.
Omluva za to "kardinálnídinální". Pole pro text jsem měl částečně překryto zas*anou reklamou na Samsunga, takže se vloudila chybička při editaci.